Pouhé dva týdny měli lidé na to, aby se přizpůsobili novým podmínkám v dotacích na domácí fotovoltaiku. Ta se u fotovoltaických elektráren bez zateplení snižuje o 40 tisíc korun. Výsledek? Zákazníci začali masově tlačit na instalační firmy, aby stihly žádosti podat ještě za starých podmínek, úřední servery kolabovaly.
Ministerstvo životního prostředí na poslední chvíli změnilo podmínky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ), a to mimo jiné u dotací na domácí fotovoltaiku. Do té doby na ni mohli lidé získat až 200 tisíc korun. Nově však už jen v případě, pokud instalaci panelů spojí se zateplením domu. Maximální dotace na panely bez zateplení bude nově činit jen 160 tisíc korun.
Překvapením byl hlavně termín změny, která začala platit už od 15. února. Všichni, kdo podali žádost po tomto termínu, dostanou na domácí elektrárnu bez zateplení o 40 tisíc méně. „Toto oznámení jednoznačně nepřišlo dostatečně dopředu, aby se na to lidé mohli připravit. Způsobilo to výrazně větší poptávku po fotovoltaických zařízeních za původních podmínek dotací. Ke konci tohoto dvoutýdenního časového období docházelo také ke kolapsu příslušných serverů na straně státních úřadů,“ říká Kateřina Pištorová, mluvčí společnosti Woltair, která fotovoltaické systémy instaluje.
Noví zákazníci, ale i ti, kteří už měli rozjednané poptávky, podle ní přirozeně začali tlačit na dotažení zakázek za původní výše dotací. „Vyžadovalo to i vysokou míru nasazení na naší straně. Doslova do poslední chvíle jsme uzavírali poptávky od zákazníků,“ dodává Pištorová.
Prudký nárůst poptávky potvrzuje také instalační společnost Schlieger. „V porovnání se stejným obdobím v předchozích měsících se za první dva únorové týdny jednalo o stoprocentní nárůst počtu žádostí. Zájem byl výrazný a v první polovině měsíce až neobvyklý,“ uznává Pavel Matějovič, provozní ředitel Schliegeru.
Času na přípravu bylo podle ministerstva dost
V segmentu zelených energií pro domácnosti přicházejí podle Woltairu velké výkyvy na všech trzích, kde firma podniká. V Česku jsou ale změny více než časté. „Je vidět, že dotace obyvatele velmi oslovují. Stejná situace byla i v červnu loňského roku před dotačními prázdninami. Tyto výkyvy trhu jsou však velmi náročné na zprocesování potřebné administrativy od obdržení poptávky po uzavření smluv a současně destabilizují stranu nabídky, kdy může docházet k přezásobení nebo podzásobení u dodavatelských a instalačních firem,“ vysvětluje Pištorová.
Změny v podpoře fotovoltaiky v Nové zelené úsporám od 15. února 2024
– Dotace až 200 000 Kč za instalaci fotovoltaiky v kombinaci se zateplením se započtením bonusů ve výši 40 000 Kč
– Dotace až 160 000 Kč za instalaci fotovoltaiky bez zateplení
– Změna jednotkové výše dotace na FVE: základní podpora 35 000 Kč, nebo 60 000 Kč s využitím tepelného čerpadla (za 1 kWp instalovaného výkonu 8 000 Kč; za 1 kWh el. akumulačního systému 8 000 Kč)
– Dotace až 125 000 Kč na tepelné čerpadlo s ohřevem vody připojené na fotovoltaiku
– Omezení maximálního rezervovaného výkonu pro připojení do sítě na 50 % maximálního výkonu FVE
– Nově bonus za FVE, která zajistí ohřev vody, ve výši 10 000 Kč
Zdroj: MŽP
Firma by uvítala stabilnější podnikatelské prostředí, ve kterém lze predikovat chování trhu. „V tomto případě změny v dotacích také došlo k úniku informací z příslušných orgánů, které se jako neověřené šířily napříč společností. Apelujeme na kultivaci segmentu,“ podtrhuje Pištorová. Zároveň však podle zkušeností Woltairu nikdo z klientů kvůli skromnějším dotacím svou poptávku nestáhl. Většina zákazníků chtěla smlouvu uzavřít ještě před ukončením původních podmínek.
Samo ministerstvo životního prostředí 14denní lhůtu pro nastolení nových podmínek za problém nepovažuje. „Avizovali jsme přes média, že se chystáme provést úpravy, již zhruba v polovině ledna. Následně pak proběhla tisková konference 31. ledna. Firmy, které se snažily na situaci většinou klamavými informacemi co nejvíce vytěžit, alarmovaly ještě s delším předstihem. Zprostředkovatelské firmy nabízely zákazníkům dotaci v původní výši jen uzavřenou smlouvou, žadatelé nemuseli mít projekt zpracovaný. Domníváme se, že dostatek času na zvážení možností byl,“ řekla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Solární asociace, která sdružuje společnosti podnikající ve fotovoltaickém byznysu, s pohledem resortu souhlasí. „Je to dostatek času na to, aby se firmy mohly připravit. Pro nás bylo klíčové, aby nenastaly dlouhé dotační prázdniny, aniž by byly známé nové podmínky dotací. Jsme rádi, že se to podařilo v rámci vyjednávání prosadit,“ podotýká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Ta mimochodem byla součástí pracovní skupiny, která o aktualizaci podmínek dotací opakovaně jednala. Výsledek Krčmář považuje za dobrý kompromis.
Vrátit půjde jen polovina přetoků
A proč se vlastně dotace na fotovoltaické elektrárny snížila? Jednoduše proto, že ministerstvo chce, aby lidé renovovali celý dům a nedávali panely na střechy staveb s velkými úniky tepla. „Cílem je podpořit komplexní renovace. To znamená, že když už dělám fotovoltaiku, tak se prvně podívám, jestli tu střechu mám zateplenou,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Potřebujeme cílit prostředky do maximálních úspor energií. Finanční bonus ve výši 40 tisíc korun proto nově dostávají zájemci, kteří kromě pořízení fotovoltaiky dům ještě zateplí. Bonus zahrnuje 10 tisíc korun za napojení ohřívače vody na fotovoltaiku a mimořádný bonus 30 tisíc korun za konkrétní kombinaci FVE a zateplení,“ doplňuje Pospíšilová. Roli podle ní hraje i to, že ceny fotovoltaických panelů klesají. Pro Ekonews také uvedla, že do konce letošního roku se na dotacích na pořízení fotovoltaické elektrárny bez zateplení již nic měnit nebude.
Nové podmínky navíc přinášejí ještě další změnu, a to omezení přetoku vyrobené elektrické energie do sítě. Nově to půjde jen do 50 procent maximálního výkonu fotovoltaické elektrárny. Opatření má podle vyjádření ministerstva umožnit připojení více domácích fotovoltaických elektráren. Kdo má tedy na střeše panely a chce získané přebytky odvádět do sítě, bude nově omezen tímto limitem.
Reálně to bude znamenat, že stát omezí množství čisté a levné elektřiny, která může do sítě přitéct. Kapacita sítí nízkého napětí je totiž na mnoha místech v Česku natolik přetížená, že nedovoluje připojit další elektrárny s přetoky. Ovšem i kvůli této nové podmínce podle Woltairu lidé se žádostmi spěchali, aby stihli o dotaci zažádat ještě za starých pravidel, tedy bez omezení přetoků.
Fotovoltaika je dostupnější než kdy dřív
Instalační firmy se snaží lidem získání fotovoltaických elektráren a dalších úsporných zařízení i přes přísnější podmínky dotací zjednodušit. Třeba Woltair na konci loňského roku testoval self-service prodej, kdy si zákazník může pomocí speciálně vyvinutého digitálního formuláře sám pořídit tepelné čerpadlo či fotovoltaiku.
„Administrativní cestu se nám tak podařilo zkrátit ze zhruba dvou týdnů na necelé tři dny. Od začátku roku jsme tak prodali 50 procent zařízení,“ zmiňuje Pištorová. Schlieger zase až do konce března novým zákazníkům kompenzuje snížení dotací slevou 40 tisíc korun z celkové ceny projektu.
Žádná z oslovených firem ani Solární asociace nepředpokládají, že by snížení dotací ochromilo zájem Čechů o panely na střechách. „Nevidíme důvod pro snížení zájmu. Fotovoltaika je nyní levnější než v prvním čtvrtletí loňského roku, a to i se sníženými dotacemi,“ ujišťuje Matějovič ze Schliegeru. Například cena 10kWp instalace se u firmy i při změnách dotací snížila oproti prvním loňským měsícům o 51 tisíc korun.
„Změny cen komponentů a DPH vedou k ceně, která nikdy nebyla nižší,“ konstatuje Matějovič. Podle Krčmáře navíc snížení dotací reaguje na pokles ceny na trhu. „Věříme, že pokud ceny zařízení vzrostou, ministerstvo bude opět dotace upravovat směrem nahoru. Kromě toho doufáme, že hlavní motivace pro instalaci fotovoltaické elektrárny nejsou dotace, ale zabezpečení proti možnému zvyšování cen energie,“ říká Krčmář.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
