Mám odbyt a tak mohu pěstovat i maliny, ostružiny či angrešt, říká dodavatel Globusu

Je květen a Pavel Voráček a vedoucí jeho sadů obhlíží švestky, jabloně a další stromy, které zrovna začínají odkvétat. Počasí zatím letos moc nepřálo, ale jak říká zemědělec, každý rok je nějakým způsobem divný. Nejistotu přírodních jevů mu ale mohou aspoň zčásti vyvážit domluvené dodávky pro Globus, jehož je výhradním dodavatelem českých jablek. Navíc speciální odrůdy Opal, na které si v těchto ovocných sadech zakládají.

Pavel Voráček, majitel rodinné firmy Fytos, hospodaří na 120 hektarech půdy, z toho sedmdesát hektarů tvoří ovocné sady. Z nich dodává do Globusu již sedm let třešně, švestky, maliny, ostružiny, angrešt, rybíz či jablka.

Sadař Pavel Voráček. Foto: Veronika Němcová

„Snažíme se přírodní rizika eliminovat. Proti kroupám máme protikroupové sítě nad stromy, výskyt chorob a škůdců monitorujeme počítavým programem, který simuluje vývoj počasí s výskytem chorob a škůdců. Na části ploch máme protimrazové stroje. Vybudovali jsme nový vrt jako zdroj závlahové vody pro potřeby sadů v době sucha. Žádné opatření ale nefunguje na sto procent,“ popisuje Pavel Voráček každoroční boj o úrodu s tím, že se stále učí.

Sám nejprve začínal v zahradnictví s ovocnými stromky, které vybudoval jeho otec, později přikoupil pozemky na Nymbursku a začal s pěstováním ovoce. „Není to jenom o tom vysadit stromek. Když vysadíte stromek, musíte udělat opěrnou konstrukci, když máte opěrnou konstrukci, tak to musíte mít čím postříkat, čím obdělávat, to znamená mechanizace. Pak musíme mít jablka do čeho sklidit, musíme nakoupit ohradové bedny, musíme je někde uskladnit, vytřídit a zabalit,“ popisuje nikdy nekončící proces. A to nemluví o opatřeních výše, aby eliminovaly dopady nevyzpytatelné přírody.

Ta se do sadu dere ze všech stran. Ovocné lány jsou totiž vedle lesa, takže musí stromky chránit například i proti nalétávajícímu dřevokaznému hmyzu ze starých dubů. Ten se dokáže zavrtat do švestek a úplně je zničit. Všude na plotě proto visí lapače brouků, které jsou naplněny pivem či alkoholem. Tato směs je velmi lákavá pro brouky drtníka ovocného.

Po zdolání všech těchto peripetií je pro sadaře nejdůležitější mít zajištěný odbyt. Voráček dodává osmdesát až 85 procent produkce do Globusu. „Nikdy to nejde úplně ze sta procent, protože v jednom okamžiku máme třeba třešní přespříliš a musíme je ještě někam vrhnout,“ vysvětluje s tím, že sám čtyřikrát až pětkrát do roka jede na farmářské trhy, kde prodává například první třešně, angrešty, kdy ještě objem produkce není tak velký, aby jej šlo dodávat do obřích hypermarketů. Na farmářských trzích lze dobře sledovat zájem zákazníků o jednotlivé druhy ovoce.

„Na Globusu se mi líbí, že české ovoce je tam preferované,“ uvádí s tím, že obecně je to daleko lepší než například jablka vozit z daleka, i kvůli dnes tolik sledované uhlíkové stopě.

I díky německému rodinnému řetězci si Pavel Voráček mohl dovolit rozšířit sortiment a vysadit keře drobných bobulovin jako jsou angrešty, rybízy, maliníky, borůvky. „Řekli mi, že nemají dodavatele a všechno se vozilo ze zahraničí. , Domluvili jsem se, ať vysadím drobné ovoce , že řetězec Globus odebere vše. Tím pádem se mohu o něco opřít, mám plánovaný odbyt,“ popisuje, jak funguje jejich spolupráce. A drobné ovoce se dostane na pulty obchodů podstatně dříve, než kdyby šlo ze zahraničí, a v lepší kvalitě.

Jablka Opal. Foto: poskytnuto se svolením společnosti Fytos

Podobně uvedl na trh i jablečný mošt Opal. To je ona zmiňovaná speciální odrůda, odolná a trvanlivá, kterou je v tuzemsku k mání jen v Globusech. A má za sebou i pěkný příběh. „Jablka si odvezl jeden Američan, po příletu odjel na tři dny lovit ryby a jablka zapomněl v autě. Když se vrátil, tohle jediné jablko přežilo vedra v autě,“ popisuje Voráček.

V České republice pěstuje Opal jen Fytos, který byl u jeho zrodu, když byl vyšlechtěn v Ústavu experimentální botaniky v Akademii věd ve Střížovicích. V sadech zkouší i další vyšlechtěné odrůdy a vždy se je snaží vyhodnotit a poznat, aby je mohli dál doporučovat profesionálním ovocnářům nebo zahrádkářům. „V současné době máme vysazeno asi čtyřicet odrůd po deseti stromcích, abychom viděli, jak odrůdy rostou, kdy se sklízí, jestli jde o velká jablka nebo malá, kolik jich zůstane z pupenu a podobně,“ popisuje. Kromě Opálu pěstuje běžně na prodej další čtyři odrůdy jablek tak, aby dozrávala od léta do pozdního podzimu.

České jaro a léto a zahraniční zima

Na lokální dodavatele se Globus, nejen v sekci ovoce a zeleniny, zaměřuje dlouhodobě a chce spolupráci s nimi i dál rozšiřovat. Nabídka a jejich podíl na celkových prodejích se během roku mění. „Zatímco během jarní, letní a brzké podzimní sezóny v Globusu české ovoce a zelenina tvoří většinu nabídky, v zimě lze nabídnout i přes technologický pokrok v pěstování a skladování jen jablka, rajčata, brambory, cibuli a kořenovou zeleninu,“ uvádí František Wagner, ředitel category managementu Food Globus.

Důležitá je podle Wagnera hlavně kvalita plodů, nikoliv množství. Někteří farmáři mohou začínat s dodávkami pro jeden dva hypermarkety a posléze s Globusem vyrůst. Podobně je tomu i u dalších kategorií, ať už jde o maso či pečivo.

Podobně je to například u dodavatele chřestu Jana Charváta ze společnosti Český chřest, který už do Globusu dodává několik let. Tato tradiční jarní plodina je zatím stále v prodeji díky letos oddálenému nástupu tepla. „Zima byla tuhá a teploty se dlouho pohybovaly okolo bodu mrazu. To start sezóny, který bývá většinou v půlce dubna, oddálilo o dny či dokonce týdny,“ uvádí Charvát.

To potvrzuje i Pavel Voráček, který už se v tuto chvíli plně soustředí na jablka z nové sezóny. „Loňskou úrodu jablek už jsme až na úplné zbytečky doprodali,“ uvádí s tím, že každý rok se jim daří dodávat o něco déle, protože mají více jablek a skladování díky řízené atmosféře není problém. Do skladu se jim vejde 1100 tun jablek.

Ovocné sady. Foto: Martina Patočková

Poslední tři roky se jim daří zpracovávat na prodej i ne zcela vyhovující ovoce, ať už jde o jablka nebo bobuloviny.

„Když jsme měli první sklizeň drobného ovoce, tak pokud maliny uchováváte ve skladu déle než týden, tak začnou plesnivět. Takto je včas, než dojde k poškození plodů, můžeme zpracovat do míchaných moštů a vyrobíme jablečný mošt s malinou. Dává nám to větší klid a psychickou pohodu, když se nemusíme bát, že se nám něco kazí ve skladu,“ shrnuje Voráček výhody moštovací linky.

Mošty vyrobené z čerstvého ovoce navíc podle něj chutnají úplně jinak, než džusy vyrobené z koncentrátů. Z moštárny také pochází mošt z jablek Opal, který získal ocenění Regionální potravina v roce 2020.

Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.