Nahoď svetr a 3 °C pro Ukrajinu. Iniciativy vyzývají občany, aby v domácnostech využívajících plyn ztlumili vytápění, a tím vyjádřili solidaritu s Ukrajinou. Jednak mohou snížit finanční příjmy Ruska a jednak budou ohleduplnější k životnímu prostředí.
„Kdybychom snížili teplotu na zákonné minimum, tak je reálné, abychom do konce topné sezóny uspořili i jednu miliardu korun,“ uvádí Arne Springorum, jeden z iniciátorů výzvy 3 °C pro Ukrajinu, člen hnutí Extinction Rebellion a konzultant úspor energií v průmyslu. „Plýtváním peníze vyhazujeme a financujeme tím válku a přitom tvrdíme, že jsme s Ukrajinou solidární. Kouzlo našeho požadavku je takové, že to nic nestojí, naopak to má lidem peníze šetřit,“ dodává.
Chtějí uspořit až 40 procent plynu
Výzva apeluje na lidi, aby snížili vytápění na 18 °C a méně a do konce topné sezóny už teplotu nenavyšovali. „Zavazuji se, že se příštích pár týdnů teple obleču a budu vytápět na teplotu o 3 °C nižší. Společně tak můžeme vytvořit přímý tlak na Putinův režim. V březnu a dubnu tímto způsobem uspoříme 20 až 40 procent plynu. Už dále nespolufinancujme Putinovu válku!“ zní text, který se v rámci iniciativy objevuje spolu s fotkami na sociálních sítích.
„My jsme teplotu doma stáhli na 17 stupňů. Před pár týdny byl manžel a děti pryč a v té době jsem se vychallengovala dokonce na 15 stupňů. Když se ale teple obléknete, tak to není tak hrozné,“ popisuje Michaela Thomas, která se do iniciativy zapojila.
Hlavní akci hnutí Extinction Rebellion plánuje na konec března a začátek dubna. „Plánujeme blokády silnic v Praze. Bude to vnímáno asi hodně negativně, že to obtěžuje a tak, že někdo v téhle složité době dělá ještě další problémy. Data ze zahraničí, kde tyto kontinuální akce proběhly, ale ukázaly, že jde o efektivní způsob, protože ve velmi málo lidech je možné k tématu přitáhnout pozornost víceméně všech médií a zároveň politiků,“ vysvětluje mluvčí hnutí Veronika Holcnerová.
Součástí iniciativy je požadavek na vládu, aby vydala nařízení, podle něhož by všechny firmy a instituce vytápějící plynem nastavily teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum.
Jeden stupeň se rovná 10 miliard metrů krychlových plynu
Další výzvou je Nahoď svetr, kterou vytvořily dvě studentky medicíny z Masarykovy univerzity Anna Zimovjanová a Veronika Slonková. „V rámci čtení různých odborných článků, jsme došly k tomu, že plyn a potažmo také ropa jsou velmi významné finanční zdroje pro Rusko a ruskou agresi na Ukrajině. Začaly jsme přemýšlet, jak téma vyzdvihnout i mezi širší veřejnost. Nejen mezi lidmi, kteří by se zajímali o plynárenství, ekologii nebo politiku,“ popisuje vznik výzvy Anna Zimovjanová.
Studentky apelují, aby lidé ztlumili termostat, oblékli teplý svetr a sdíleli to na sociálních médiích – ať fotografií ve svetru nebo fotkou ztlumeného topení se znakem míru. Jak Anna, tak Veronika vypnuly svá topení úplně a do konce topné sezony je neplánují znovu zapnout. Zároveň ale dodávají, že o kolik lidé vytápění sníží, je jejich volba. Jde o to, aby se každý „ve svetru“ cítil komfortně.
Snížení vytápění je jedním z deseti bodů, které vydala Mezinárodní agentura pro energii jako doporučení v rámci snižování závislosti Evropské unie na ruském plynu. Podle agentury je průměrná teplota vytápění budov v EU okolo 22 °C. Upravení termostatu o jeden stupeň dolů by přineslo úsporu zhruba deseti miliard metrů krychlových plynu a současně snížilo účty za energie. K dalším doporučením patří nahrazení plynových kotlů tepelnými čerpadly, uspíšení projektů na získávání solární a větrné energie nebo zavedení povinného minima skladování plynu za cílem zvýšení odolnosti trhu.
Kdy jindy šetřit, když ne teď
„V případě vytápění každý stupeň znamená rozdíl šest procent energie. Pokud snížíte teplotu o tři stupně, tak to dělá přibližně 18 procent a to už je významná úspora,“ uvádí Oldřich Sklenář, analytik nevládní neziskové Asociace pro mezinárodní otázky, který se zabývá problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. „Pokud se podíváme, jak v Česku využíváme plyn, tak podle dat ministerstva průmyslu a obchodu jde na vytápění v domácnostech přibližně jedna čtvrtina plynu,“ uvádí. Zároveň tvrdí, že v Česku jsme zvyklí často vytápět na vyšší teploty než v jiných zemích Evropské unie.
Firmy a instituce s energiemi podle Sklenáře mnohdy nehospodaří dobře, kvůli čemuž vnikají ztráty. Je potřeba mít přehled, jakou budovy mají spotřebu a kde je nevětší potenciál úsporných opatření. „Kvůli současným vysokým cenám nikdy nebyla vhodnější doba pro realizaci úsporných opatření, protože teď je doba návratnosti velmi krátká,“ uvádí.
Význam může mít zejména snížení teploty ve vytápěných místnostech nebo teplotní zónování – není totiž nutné vytápět na stejnou teplotu všechny prostory, kde se nepohybují lidé. „Obecně se tak bavíme o 10 až 15 procent energie, kterou je možné ušetřit jen organizačními opatřeními, bez snížení tepelného komfortu,“ dodává Sklenář.
Méně peněz pro Rusko, méně emisí
„Vývoz Ruské federace tvoří z velké části nerostné suroviny. Za rok 2019 tvořily téměř 40 procent příjmů rozpočtu Ruské federace zisky z prodeje ropy a zemního plynu,“ vysvětluje Oldřich Sklenář. Kvůli situaci na trhu v posledním půl roce vlivem napětí a nejistoty rostla cena plynu. To vedlo k tomu, že společnost Gazprom, kterou z více než půlky vlastní ruská vláda, měla rekordní zisky.
„Spojitost je přímá a lze říci, že tím, že omezíme spotřebu jak ruské ropy, tak ruského zemního plynu, pomáháme omezit příjmy, které Rusku umožňují vedení války na Ukrajině,“ vysvětluje Sklenář.
Snížení spotřeby plynu může mít příznivý efekt i na probíhající změnu klimatu. Energetika je totiž jedním z hlavních producentů metanu. I když je zemní plyn při spalování považován za „čistší“, není tomu tak v rámci celého procesu.
„U zemního plynu je problém ten, že zatímco při spalování jsou emise oxidu uhličitého menší než například při spalování uhlí, tak v průběhu jeho těžby, zpracování i dopravy dochází k únikům metanu. Ten je přitom z hlediska potenciálu globálního oteplování řádově horší než oxid uhličitý. I malé úniky metanu tak mohou ve finále znamenat velký problém. Tím, že snižujeme spotřebu zemního plynu, tak pomáháme snížit i emise metanu,“ uvádí Sklenář.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
