V těchto dnech běží v televizi masivní reklama Tipsportu o tom, že pomohou vysázet deset miliónů stromů. Laik by si řekl, že jsme „zachráněni“. Jak ale připomíná Ondřej Přibyla a web Fakta o klimatu, jehož je spoluautorem, není tomu tak.
„Vysadit deset miliónů stromů má smysl. Ale ne z pohledu snižování oxidu uhličitého,“ uvádí Ondřej Přibyla, spoluautor webu, který má všem se zájmem o klima usnadnit dohledávání dat a informací.
Výsadba jednoho stromu na hlavu pomůže Česku v horizontu do deseti let snížit množství emisí pouze o 0,2 miliónu tun. Jinými slovy, vysázení deseti milionů stromů navíc by přineslo do roku 2030 úsporu jen asi 0,2 procenta celkových emisí v porovnání s rokem 2018. Naopak transformace energetiky by přinesla padesát až stokrát vyšší úsporu emisí.
Projekt Sázíme budoucnost, jehož je Nadace Tipsport partnerem, sám sebe za spasitele v oblasti emisí nepovažuje. Zdůrazňuje především další příznivé a důležité účinky stromů jako je ochlazování a zvlhčování okolí snižování prachu, zlepšování zasakování vody a kvality půdy.
Nejúčinnějším a nejdůležitějším opatřením, kterým lze dosáhnout podstatného snížení emisí, je změna energetického mixu. Výroba elektřiny, zpravidla z uhlí, totiž v Česku stojí za čtyřiceti procenty emisí. Podle vládního a nejméně progresivního scénáře na změnu energetiky by větší zapojení obnovitelných zdrojů do roku 2030 vedlo k úspoře skoro deseti procent emisí vyprodukovaných v Česku.
Fakta o klimatu zkoumala i další možnosti vycházející ze zapojení lidí. Nicméně jde o hypotetické příklady ilustrující, o jak velkou změnu by muselo jít. I tak velké omezení jako je snížení spotřeby elektřiny v domácnostech na polovinu nebo redukce počtu naježděných kilometrů osobními auty na polovinu by přispělo ke snížení oxidu uhličitého maximálně do pěti procent.
O něco reálnější se jeví snížení spotřeby masa a mléčných výrobků, což je ale věc, kterou pravověrní mlékaři a výrobci masných výrobků hodně bojkotují. Pokud by Češi spotřebovali poloviční množství masa, ušetřilo by se ročně 3,4 milionů tun emisí oxidu uhličitého, respektive jeho ekvivalentu (analýza pro zjednodušení nerozlišuje jednotlivé skleníkové plyny).
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
