Nová optická třídička odpadu Pražských služeb v Chrášťanech u Prahy, která měla být zprovozněna už téměř před rokem a půl, zatím stále nefunguje. Její spuštění je navíc v nedohlednu. Odpadky se dál třídí manuálně.
Nová linka měla automaticky třídit plasty, ale i plechovky či tetrapaky pro celé hlavní město. A měla být tak teprve třetí moderní třídicí linkou v Česku, další jsou jen Sako Brno a OZO Ostrava. Další linky, kterých je zhruba 120, jsou tak zvaně manuální, stojí u ní lidé a ty odpadky přebírají.
Podle mluvčího Pražských služeb Alexandra Komarnického je nyní vše v rukách právníků, protože i nadále platí, že společnosti M.U.T. se dosud nepodařilo linku zprovoznit. Když Ekonews psaly o problémech linky naposledy loni na podzim, mělo být jasno, zda se linka rozjede, do konce října.
„Vzhledem k tomu, že prodlení oproti předpokládanému uvedení do provozu není námi nijak zaviněné, jedná se o prodlení na straně dodavatele, tak to celé dál řešíme jak po věcné a provozní, tak především po právní stránce s firmou M.U.T. a uplatníme veškeré možné sankce, které na dodavatele máme. Naše společnost dělá dál všechno, co je v našich silách a možnostech, aby se tato nezáviděníhodná situace už co nejdříve dořešila,“ napsal Komarnický.
Rakouská firma M.U.T., která v soutěži porazila dva další uchazeče, linku v hodnotě zhruba sto milionů korun nestaví „na zelené louce“, ale kompletuje z různých částí od subdodavatelů, což je i hlavní kámen úrazu. Nová linka měla být schopna roztřídit až patnáct druhů materiálů tak, aby se Pražské služby nemusely spoléhat na manuální třídicí linky svých partnerů. Manuální třídění je totiž méně efektivní, lidé vytřídí tak 20 až 30 procent odpadků.
M.U.T. se každopádně i nadále snaží linku zprovoznit. „Přenastavuje jednotlivé komponenty tak, aby po spuštění plnila předem jasně definované parametry. Bohužel nemůžeme vyhodnotit něco, co nefunguje tak, jak jsme požadovali,“ sdělil Komarnický.
Černo oranžové kontejnery zmizely
Nová linka měla třídit i obsah nových černožlutých kontejnerů, které slouží k takzvanému multikomoditnímu sběru plastu a tetrapaku. Černožlutý kontejner postupně nahradil žluté popelnice na plast. Z ulic zcela zmizely oranžové kontejnery na tetrapaky. Byly jich téměř tři tisíce.
V současnosti se v metropoli nachází přibližně 26 tisíc nádob na tříděný odpad a 7 800 na plasty, respektive multikomoditní sběr. Jejich obsah se sváží do třídicích linek v Praze a okolí k dotřídění.
V současné době je podle mluvčího hlavního města Prahy Víta Hofmana přechod na multikomoditní sběr u všech venkovních stanovišť téměř hotový a ve spolupráci s městskými částmi a svozovými společnostmi se odlaďují drobné nedostatky. Sleduje se také to, zda je popelnic všude dostatek i v novém systému.
Podle Hofmana zaměstnanci magistrátu, kteří mají ve své agendě stanoviště tříděných opadů, nemohou celou Prahu detailně mapovat a kontrolovat v reálném čase všechna stanoviště, aby se nepřeplňovala.
„Oproti tomu úřednici na konkrétních městských částech znají svá území nejlépe, mohou lépe reagovat a jsou i v úzkém kontaktu s občany své městské části. Princip zůstane i nadále stejný, nicméně po domluvě se všemi zainteresovanými stranami platí, že pokud kvůli přechodu na multikomoditní sběr bude na stanovišti nedostatečná kapacita, budeme tyto žádosti řešit přednostně,“ dodal.
Podle Komarnického z Pražských služeb optimalizace svozu probíhá neustále. „Pokud někde dochází k přeplňování barevných popelnic, doporučujeme vždy se obrátit na příslušnou městskou část – odbor životního prostředí. To je autorita, která může rozhodnout o změně, navýšení počtu nádob nebo častějším svozu. Popeláři nad rámec objednávky města jen tak přijet nemohou. A to ani v případě kdy vidí, že frekvence nestačí,“ říká Komarnický.
Podle tiskové mluvčího Prahy 3 Jiřího Hannicha nemá přechod na multikomoditní kontejnery výrazný dopad na celkovou naplněnost odpadových nádob. „Zatím jsme se nesetkali s tím, že by kontejnery v důsledku reorganizace byly přeplněné. Na některých stanovištích skutečně přibyly kontejnery jako kompenzace za ty oranžové na nápojové kartony,“ potvrdil.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
