Udržitelnost a móda zatím nejde moc dohromady. Firem, které se snaží od základu vyvarovat postupů zatěžujících životních prostředí, je málo. Nicméně drobné krůčky a pokusy jsou vidět i u těch velkých, i když v celé jejich kolekci jde zatím o malá procenta.
Hýbání ledů i v Česku potvrzují následující změny a plány firem. Iniciativní se v tomto směru snaží být například Zoot, který se oklepal z insolvenčního řízení a začíná opět řešit i jiné věci, než jak přežít. Nový šéf Zootu Milan Polák zároveň ale stojí nohama realisticky na zemi.
„Když jsem v červenci představoval strategii, jak chci vést Zoot, udržitelnost byla jedna z našich iniciativ, kterou nebudeme zanedbávat. Není ale tak snadné přetočit velkou firmu, abychom ze dne na den zničili všechny plastové obaly a začali používat jiné,“ uvádí.
Milan Polák přibližuje obtížnost celého procesu na konkrétním příkladu. Když si nechali nacenit přechod z plastových sáčků na recyklované papírové obaly, tak papírové jsou stále čtyřikrát dražší. „Což není jednoduché pro firmu, které je nyní stále spíše ve fázi šetření,“ říká.
Nakonec se ukázala jako nejlepší iniciativa od zaměstnanců, dodává. V Zootu si šedesát procent zásilek zákazníci objednávají přes výdejny. Na ně šly všechny objednávky v plastovém sáčku, ten se na místě roztrhl, zákazník či většinou zákaznice si oblečení vyzkoušela nebo zboží prohlédla. A pokud jej vrátila, což je častý případ, muselo se zboží znovu zabalit do dalšího plastového sáčku.
„Zaměstnanci přišli sami s iniciativou, že jsme si udělali látkové pytle, které šijeme v chráněné dílně, jsou z hezkého pevného materiálu. Zákazník v něm své módní, ale teď už i kosmetické produkty, dostane na výdejně. Co se mu nelíbí, zase vrátí do tohoto pevného sáčku. Drží na něm navíc samolepka, takže logisticky je vše v pořádku a přitom je to jeden z krůčků, kterým šetříme naši zemi,“ popisuje Milan Polák.
Horší je to s nabídkou oblečení od udržitelných firem. Ty lze více méně spočítat na prstech rukou. V Zootu mají takových udržitelných lídrů sedm. „Což vůči 150 značkám na Zootu není tolik. Ale rozhlížíme se dál. I ostatní značky si začínají uvědomovat, že móda není často s myšlenkou udržitelnosti dělaná. Šlo se dlouhou dobu po ceně, aby se vše prodalo rychle a vyšlo levně,“ dodává Milan Polák.
I běžné značky tak už nyní dělají část kolekce, od pár procent po patnáct, udržitelně. A do pěti let chtějí mít některé jako Vero Moda spadající pod obří dánský Bestseller udržitelných až sedmdesát procent produktů.
Udržitelný průvodce Chodovem
Právě tyto spíše zatím ojedinělé kousky udržitelné kolekce zviditelňuje v těchto dnech i obchodní centrum Chodov. Westfield Chodov představuje udržitelnější kolekce svých nájemců v Průvodci udržitelnými nákupy. Nově se jeho tváří stává česká módní návrhářka a propagátorka slow fashion Kamila Vodochodská.
„Cílem Průvodce je představit širokému spektru zákazníků udržitelnější kolekce obchodů ve Westfield Chodov napříč různými kategoriemi a cenovými hladinami, a to přehledně a jednoduše,“ uvádí Petra Valentová, marketingová manažerka Westfield Chodov. Kromě toho zákazníky informují i o recyklačních boxech či možnosti nákupů bez obalu.
Na podobné iniciativy typu „jedna vlaštovka jaro nedělá“ lze pohlížet ze dvou různých úhlů. Zastánci prvního tvrdí, že jde pouze greenwashing a s udržitelností mají podobné kroky pramálo společného. Druhá skupina říká, že i takové krůčky se počítají. A když jej udělá obří firma může mít poměrně velký dopad.
Kamila Vodochodská je podle svého vyjádření zastáncem druhé skupiny názorů. „Věřím, že i malá změna k lepšímu je lepší než žádná. A vůbec nezáleží na tom, zda proběhne v domečku na zelené louce nebo v kabince některého z konfekčních řetězců. Dnešní svět nepotřebuje stovky dokonale a stoprocentně udržitelných jedinců. Akutně potřebuje miliony těch, kteří začnou své nákupní zvyklosti měnit k lepšímu alespoň o kousek. A to i za cenu toho, že budou dělat chyby. Důležité ale je se z nich poučit a už je neopakovat,“ vysvětluje svůj přístup.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.