Středozemní moře letos dosáhlo rekordních teplot. Mění to nejen mořské ekosystémy, ale i to, jak funguje počasí třeba ve střední Evropě. Někteří vědci mají za to, že teplá moře mají vliv i na silně deštivé počasí.
Vyrážíme malou lodí k Médským ostrovům u katalánského pobřeží Costa Brava. Až do polední chvíle nevíme, na které straně ostrovů budeme moct zakotvit a šnorchlovat. „Poslední čtyři roky je čím dál těžší předvídat proudy,“ vysvětluje kapitán, který vozí turisty do této chráněné mořské zóny na potápěčské výlety. Na vině je oteplování.
Zakotvili jsme nakonec na západní straně. Připravujeme se na skok do vody a někteří se oblékáme do neoprenů. I tohle se ale za poslední léta změnilo. Před čtyřmi roky tu turisté dostávali neopreny s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Nyní jsou jen krátké a navíc volitelné. Ve vodě je tu i na osmimetrové hloubce příjemně i v plavkách. „Letos je moře nejteplejší za dvacet let, co sem jezdím, moře je tu teď asi o šest stupňů teplejší,“ dodává kapitán.
To, že je teplota Středozemního moře letos rekordní, potvrzují i data agentury Copernicus Marine. „Naše údaje ukazují, že průměrná teplota povrchu moře dosáhla 15. srpna 28,47 °C. Od 6. srpna byla povrchová teplota vody regionu vyšší než 28 stupňů Celsia, což představuje nejdelší období nad touto hranicí,“ uvádí jeden z posledních postů na síti X.
Tepleji než jindy
Celkově je povrchová teplota vody za posledních třicet let nejvyšší od počátku měření v roce 1880. Průměrný nárůst povrchové teploty je od roku 1993 o 0,42°C. Některé oblasti jsou však náchylnější oteplování než jiné – kromě Středozemního moře se rychle zahřívají také Baltské a Černé moře, části Arktického a tropického Tichého oceánu.
Zdvojnásobil se i počet takzvaných mořských veder – stavů extrémního nárůstu teploty oceánů po delší dobu. Škodlivé jsou zejména pro ekosystémy, ale rovněž pro řadu lidských aktivit včetně průmyslu. Hlavně ale podporují výskyt extrémních povětrnostních jevů. Těmito vlnami veder je také nejvíce postižené právě Středozemní moře.
Leopold Haimberger, který působí v Meteorologickém a geofyzikálním institutu Vídeňské univerzity, se podle agentury APA dokonce domnívá, že důsledkem mimořádné meteorologické konstelace, v jejímž středu se nachází nezvykle teplé Středozemní moře, jsou očekávané lijáky a hrozící povodně. Toto moře je stejně jako Černé moře nebo Baltické o tři až pět stupňů teplejší, než je obvyklé, takže dodává vlhkost tlakové níži mířící ze severní Itálie do Polska.
Na souvislost teplých moří a extrémních lijáků upozorňují i experti z Fakta o klimatu. „Jedním z významných vlivů ve srážkách, které přicházejí, bylo teplé léto a velmi teplé středozemní moře. To způsobuje, že vzduch je více nasycený vodní parou a je v něm tedy více vody, která může vypršet. Vzduch teplejší o jeden stupeň pojme o sedm procent více vodní páry,“ uvedli v příspěvku k povodním.
Oteplování oceánů ohrožuje vše od mořské biologické rozmanitosti až po celosvětovou potravinovou bezpečnost. Se zvyšující se teplotou oceánů dochází k narušení klíčových procesů, jako je oceánská cirkulace a míchání živin, což vede k masové migraci druhů, vymírání a kolapsu ekosystémů. Tato destabilizace mořských potravních řetězců ohrožuje nejen populace ryb, ale i zdroje obživy, a zároveň zintenzivňuje výkyvy počasí a urychluje tání mořského ledu.
Pálivá vzpomínka z dovolené
Oteplování může vést i k úkazům, jako je extrémní výskyt medúz. Podle deníku The Guardian na pobřeží Costa Brava tento rok narostla potřeba ošetření požahání medúz o 41 procent, lékařskou pomoc údajně vyhledalo přes 7 500 lidí. Zatímco většina medúz je relativně neškodná, dvě pláže u španělské Tarragony musely být po určitou dobu uzavřené po zpozorování nebezpečné měchýřovky portugalské (známé také jako portugalské galéry). Ačkoliv se nejedná přímo o medúzu, je jí rodově příbuzná. Vyskytuje se v Atlantickém oceánu a její požahání je velmi bolestivé, dokonce může být smrtelně nebezpečné.
„Medúzy jsou stále častější a jejich sezónní i regionální rozšíření se zvyšuje,“ uvedla pro The Guardian výzkumnice v Ústavu mořských věd v Barceloně Macarena Marambiová. „Teplejší moře napomáhají jejich rozmnožování, a proto pozorujeme například rostoucí počty kořenoústky plicnaté,“ řekla.
„Všechny výzkumy ukazují, že počet medúz je cyklický a v některých letech je jich mnohem více než jindy. Na pobřeží Costa Brava však pozorujeme, že se cykly zkracují. Cyklus let s hojným výskytem medúz se u některých druhů zkracuje z osmi nebo deseti let na pouhé dva roky,“ dodala Marambiová.
Za klíčový faktor považuje klimatickou změnu. K nárůstu výskytu medúz přispívá také nadměrný rybolov nebo lidská činnost, zejména výstavba umělých pláží nebo vlnolamů, které snižují kvalitu vody.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
