Na dotacích určených na snížení energetické náročnosti bytových domů stát rozdělil zhruba jen třetinu peněz, které na ně měly jít. Výsledkem jsou nedostatečné úspory energie, na které čím dál víc tlačí EU kvůli zmírnění dopadu změny klimatu. Žádoucí jsou ale úspory i kvůli nyní rostoucím cenám energií.
K těmto závěrům došel Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020, kdy na ni šlo přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního rozpočtu. Což je ale málo oproti původním plánům.
Renovace domů jako zateplení, výměnu oken nebo výměnu zdrojů tepla ve zmíněném období financovalo ministerstvo pro místní rozvoj z peněz EU prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Z něj mohly čerpat peníze na úsporu energií bytové domy mimo Prahu. Ty v hlavním městě na ně nedosáhly, protože Praha se při hodnocení nároku na evropské dotace řadí mezi více rozvinuté, „bohaté“ regiony.
Pravidla pro bytové domy se od října sjednotily
Další peníze, a to ze státního rozpočtu, rozdělovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám. Z něj mohly čerpat dotace bytové domy právě v hlavním městě. Od letošního října se pravidla pro bytové domy a SVJ sjednotila v rámci celého Česka a všechna bytová družstva a SVJ už mohou žádat o dotace na energetické úspory jen z programu Nová zelená úsporám.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že oba resorty, tedy MŽP i MMR, v kontrolovaných letech vyčlenily pro bytové domy celkem 12,9 miliardy korun. Do konce roku 2020 ale vyplatily jen zhruba třetinu. „To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly. U IROP měly plánované úspory dosáhnout 3,1 PJ (petajoule), ve skutečnosti ale dosáhly jen 1,3 PJ, tedy 41 procent. U Nové zelené úsporám byl objem úspor ještě menší. Z plánovaných 2,8 PJ se podařilo ve skutečnosti ušetřit jen 0,4 PJ, tedy pouze 13,5 procenta,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě.
Na plánované rozdělení peněz podle NKÚ nedošlo proto, že dotační programy začaly se zpožděním. Vliv měl také zájem žadatelů, který byl nižší, než se čekalo.
Na energetické úspory tlačí EU
V případě Nové zelené úsporám byl zájem podle NKÚ malý kvůli příliš nízké dotaci, která zpočátku dosahovala jen deseti až patnácti procent. Takto nízká dotace není pro řadu bytových družstev motivační. Podle dlouholetých zkušeností Svazu českých a moravských bytových družstev musí být dotace minimálně 25 procent, aby její výše motivovala a přesvědčila nerozhodnuté členy bytových družstev a SVJ k odsouhlasení potřebných oprav v domě. Čím chudší region, tím významnější toto pravidlo je.
U IROP mělo podle NKÚ vliv na malý přínos programu i to, že se několikrát snížil objem peněz vyčleněných na energetické úspory u bytových domů, a to právě kvůli malému zájmu žadatelů.
NKÚ připomíná, že nedostatečné plnění cíle při snižování energetické náročnosti bytových domů je problém i z toho důvodu, že jsou součástí opatření mající pomoci omezit dopady klimatické změny v celé EU. Tato opatření se týkají úspory energií v domácnostech, v průmyslu, ve službách i dopravě. Kontrola NKÚ z roku 2017, která se týkala energetických úspor v průmyslu, přitom ukázala, že ani v této oblasti se nedařilo Česku plnit stanovené cíle. Lépe si stát nevede, ani pokud jde o úspory u jeho vlastních budov, jak vyplynulo z výsledků kontroly z roku 2020.
Zrychlení a prohloubení energeticky úsporných opatření je pro Česko zásadní. Revize směrnice o energetické účinnosti navíc počítá od roku 2024 s výrazným navýšením povinných ročních úspor ze současných 0,8 na 1,5 procenta. A to i přesto, že většina členských států včetně Německa má problémy s plněním stávajícího závazku. Za nedodržení navíc hrozí sankce.
Podle profesního sdružení Šance pro budovy by se napříč různými typy budov, i těmi státními, daly celkové české emise skleníkových plynů snížit o třináct procent. Zrychlení energetických úspor mají pomoci právě státní dotační programy.
Opatření na úsporu energií jsou tématem i kvůli aktuálnímu rekordnímu zdražení velkoobchodních cen elektřiny. Za ním stojí ze sedmdesáti až devadesáti procent zdražení plynu, zbytek je dán cenou emisních povolenek. Bytové domy i fyzické osoby mohou o dotace žádat z už zmíněného programu Nová zelená úsporám, jehož další fáze odstartovala v říjnu. Nově je možné zde žádat například o dotaci na dobíjení elektromobilu, na hospodaření s dešťovou vodou nebo na trvale obydlené rekreační objekty.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
