Zdá se, že jsme národ dvojí tváře. Na jedné straně masožrouti, kteří mají rádi maso a omezit tuky je pro ně trochu problém. Na druhé straně je už část společnosti otevřena novým trendům, zdravějším a také méně náročným na přírodní zdroje.
„Roční spotřeba masa na osobu je u nás 82 kilogramů. Jsme masožrouti, i když ne tak velcí jako v Austrálii nebo v Americe,“ uvedla tento týden na první byznysové konferenci zaměřené na rostlinné produkty Plant Powered Perspectives Andrea Vozníková za výzkumnou agenturu Nielsen. Spotřeba vepřového, kuřecího i hovězího navíc stále meziročně roste.
Na druhé straně na tom nejsme ve srovnání s okolními státy ani tak špatně, pokud jde o snahu zkoušet a jíst rostlinné alternativy. „Jsme na tom stejně jako Německo či Rakousko, a Rakousko je země s nejvyšším počtem veganů na světě. Počet vegetariánských či veganských restaurací je srovnatelný s tím, co v ostatních zemích,“ dodala Andrea Vozníková.
Maso je problematické kvůli zdraví i ekologii
Maso je problematické z vícero důvodů, zdravotních, ale i ekologických. Málokdo přemýšlí nad tím, kolik skleníkových plynů či vody padne na jeden steak z krávy.
Z výzkumu Nielsenu vyplývá, že 27 procent Čechů by zvažovalo omezení konzumace masa, nejvíce ochotní jsou k tomu mladí lidé. „Jen proto, že jsou rostlinné náhražky na pultu, je Češi nezačnou kupovat, musí to chutnat stejně dobře nebo lépe než maso,“ dodává Vozníková s tím, že pro 42 procent respondentů je to nejdůležitější atribut. Následuje co do důležitosti zdravotní benefit, srovnatelná hodnota a až na pátém místě je cena.
Právě zmíněná chuť může být problém, i když se výrobci v tomto směru zlepšují. Hrachový či kukuřičný řízek většinou jen málokdy chutná jako ten pravý, a to i za cenu spousty přídatných látek, které pak snižují zdravotní benefity takové rostlinné stravy. Experti proto nejčastěji uvádí, že jíst často maso je sice problém, ale nahradit ho průmyslově vyráběnými potravinami taky.
Rostlinná mléka rostou o stovky procent
Zatímco rostlinné náhražky masa Nielsen ještě jako kategorii nesleduje, například rostlinná mléka ano, a tam je nárůst 300 procent proti roku 2012, u rostlinných jogurtů jde dokonce o 900 procent.
Důvod je i to, že tyto kategorie rostou z nuly a dříve neexistovaly. Nicméně rostoucí zájem je patrný i z toho, jak na tento trend naskakují velké nadnárodní, ale i české firmy. Z velkých firem se na cestu rostlinných alternativ vydalo například Danone, Coca Cola, Nestlé, z masových pak Uzeniny Příbram (psali jsme zde i zde).
Například Nestlé podle dat uvedených na konferenci získalo se svou značkou Garden Gourmet ke konci loňského roku podíl na trhu rostlinných alternativ skoro deset procent. Nejvíce, skoro čtyřicet procent, dělají privátní značky řetězců, a na druhém místě jsou výrobky ze sóji značky Lunter.
Kvůli vegetariánství rodině hrozilo odebrání dětí
Slovenský výrobce Lunteru, společnost Alfa Bio, má přitom za sebou už dlouhou historii. S výrobky pro svou rodinu začal hlavně ze zdravotních důvodů v roce 1980 Ján Lunter, otec dnešního šéfa firmy Jakuba Luntera. Prodávat tofu začal v roce 1991, a to 200 až 500 kilogramů měsíčně. Dnes jejich výroba činí 420 tun měsíčně a jsou druhým největším výrobcem Tofu v Evropě.
„Byli jsme čtyři děti, zajímala se tenkrát o nás i sociálka, že jsme vegetariáni, hrozilo i odebrání rodičům,“ popisuje Jakub Lunter úplné začátky s jejich tofu podnikáním. Přitom zdůrazňuje jednu věc, která je výrobkům ze sóji často vyčítána, a to, že se kvůli pěstování sóji kácí pralesy. Alfa Bio nakupuje jen sóju vypěstovanou v Evropě.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
