Nejčastější chyby v Oprav dům po babičce. „Někteří lidé budou dotaci vracet,“ varují odborníci

Téměř rok běží program Oprav dům po babičce. Podmínky takzvané Babičky, s jejíž pomocí lidé renovují starší nemovitosti, jsou podle odborníků extrémně náročné. Ekonews přinášejí přehled nejčastějších chyb, kteří lidé podávající žádost o dotaci dělají.

Oprav dům po babičce slibuje až milion korun dotační podpory, peníze navíc žadatelé získají předem ve formě zálohy. Jenže realita až tak idylická není. Stavebníky, kteří se rozhodnou opravit starší nemovitost s pomocí této dotace, čeká tolik nástrah a problémů, že většina z nich žádost ani nepodá.

A když ji už podají, potýkají se s potížemi, které laik jen stěží dokáže vyřešit. Firmy, které se specializují na rekonstrukce s Babičkou, jak se této dotaci lidově říká, upozorňují, že za nimi chodí zoufalí klienti s rozběhnutými rekonstrukcemi a prosí o pomoc.

Podle obchodního a technického ředitele společnosti Comfort Group Luďka Lošťáka není v silách běžného občana zvládnout ani podání žádosti. „Lidé si často pletou program Nová zelená úsporám s programem Oprav dům po babičce a není jim jasné, co kde musí splnit, aby dotaci získali. Jedná se i o takové maličkosti, jako je třeba změna, k níž došlo letos v červnu. Před tím bylo nutné vlastnit pouze jednu nemovitost k bydlení, od 1. června je možné vlastnit i nemovitost další,“ říká Lošťák.

Banky dají půjčku se sníženým úrokem

Další problémy přicházejí, jakmile se s rekonstrukcí začne a úpravy domu dostatečně neberou ohled na správné zaizolování fasády a dalších konstrukcí obálky budovy. „Takže lidé například zateplí dům nedostatečným způsobem a pak na dotaci nedosáhnou. Ale nejen to. Mnohdy si takto sami zapříčiní problémy se vznikem vlhkosti a plísní, protože neumějí zateplení správně nadimenzovat a zvolit vhodné technologické řešení. Je to stejné, jako kdybychom chtěli jezdit závody na vysoké úrovni a vzali si běžné auto do městského provozu,“ přirovnává Lošťák.

Úskalím bývá rovněž nepochopení pravidel dotace. Panuje prý mýtus, že žadatel o dotaci musí mít na počátku připraveno 50 procent zamýšlené investice, a to ve formě financí uložených na svém bankovním účtu. To ovšem není pravda.

Žadatelé podle Lošťáka často nechápou, že dotaci dostávají celou předem, a to jako zálohu na realizaci. Případné dofinancování stavby z vlastních zdrojů nebo s využitím zvýhodněné půjčky s 3,5procentním úrokem formou hypotéky ve výši schválené dotační podpory tak mohou řešit až později.

„Pokud mi Státní fond životního prostředí schválí dotaci ve výši 750 tisíc korun, mohu požádat v bance o půjčku se sníženým úrokem 3,5 procenta na dalších 750 tisíc. To samo o sobě je velice výhodné řešení, protože jinak nyní v Česku neexistuje jakákoliv takto zvýhodněná podpora na rekonstrukci a zateplení budov k bydlení,“ uvádí Lošťák.

Výši dotace si lidé musí vypočítat sami

Výpočet dotace ale není vůbec jednoduchý. „Většině žadatelů je jasné, že na investici se musí podílet svými finančními prostředky. Nechápou ovšem, že celková finanční náročnost spočívá v tom, jaké stavební práce budou realizovat a v jakém rozsahu. Tedy výši dotace není možné sdělit jen tak spatra,“ vysvětluje Lošťák.

Pro představu uvádí příklad: Žadatel chce udělat rekonstrukci budovy a chce vědět, kolik ho celá akce bude stát. Ví, že z dotace může získat na každý metr čtvereční podle typu konstrukce od 1300 do 4900 korun dotace. Pokud si spočítá konstrukci obálky budovy, je schopen pak vypočítat dotační podporu s odchylkou plus minus 20 až 50 tisíc korun.

„K tomu lze přičíst dotaci na výměnu tepleného zdroje, na projekt, podporu na nezaopatřené nebo studující děti a najednou je zde celkem jasný obrys dotační podpory,“ shrnuje Lošťák.

Pozor na experty, kteří rozumějí jen papíru

I Lukáš Donné, ředitel programu Stavby All Inclusive společnosti 1. jihomoravská stavební, je přesvědčen, že laici ve většině případů nemají šanci dotaci vyřídit sami. Často si také najdou nějakého poradce, který si maximálně přečte výzvu dotace, její podmínky a lidem je tlumočí. „Ale ten člověk není odborník, aby vymyslel, jak to celé poskládat, aby kombinace jednotlivých prvků fungovala. Rozumí jen papíru, nerozumí stavařině,“ říká Donné.

Problém ilustruje na příkladu: Majitelka nemovitosti chce zateplit dům a modernizovat topení a k tomu využít dotaci Oprav dům po babičce. Poradce jí doporučí tepelné čerpadlo tak, že sedne k počítači a začne hledat nějaké čerpadlo, které by paní mohl nabídnout. Jenže už nespočítá celkovou energetickou bilanci s tímto čerpadlem, takže majitelka nakonec podmínky dotace sice splní, ale koupí technologii, která pro její dům nedává smysl. Na nákladech na provoz pak zaplatí mnohem více než s technologií pečlivě vybranou pro její konkrétní dům.

Aby člověk na dotaci dosáhl a aby se rekonstrukce vyplatila, je potřeba dům dostat do nižší energetické kategorie. „Tím, že se zateplí střecha, zabráníte šedesáti procentům tepelných ztrát. Zateplit střechu je tedy třeba určitě, vyměnit okna je super, zateplit fasádu je vhodné, zateplit podlahy je také ve většině případů vhodné. Ovšem jestli se podaří dům dostat do nižší energetické třídy, to ovlivňuje i druh topení,“ připomíná Donné.

Dalším nešvarem podle něj je, že stavební firma žádá zálohu příliš brzy. „Řekne: Chceme půl milionu zaplatit rovnou, pak teprve budeme řešit dotaci. To je ale špatný přístup, protože jim jde jen o to vytáhnout z lidí peníze, i když vědí, že celé to může spadnout pod stůl,“ varuje Donné.

Na bývalou hospodu dotaci získat nelze

Jak tedy vypadá správný postup realizační firmy? Když klient přijde, měla by firma nejprve prověřit, jestli má vůbec na dotaci nárok. „Zjistíme, kolik vlastní nemovitostí, ve kterém katastru ty nemovitosti stojí, jak jsou situované, jestli se vyplatí spíše dům zbourat, nebo opravit. Už na první schůzce by se mělo tohle všechno vyjasnit,“ konstatuje Donné.

Získání dotace například brání to, pokud budova není zkolaudovaná jako dům, ale jako rekreační objekt, tedy chata. Nebo jde třeba o bývalou hospodu, tedy je to komerční objekt.

Velkou chybou, kterou lidé často dělají, je podle Luďka Lošťáka to, že si stavbu nefotí. „Ačkoliv několikrát všem říkáme, že je třeba celý proces doložit, po několika týdnech se nás ptají na totéž znovu a znovu. Pro takzvanou závěrečnou zprávu technického posouzení opatření je třeba nafotit realizaci. Ovšem lidé mají fotografií málo nebo vůbec žádné. Může se pak stát, že nebudou schopni své realizační aktivity fondu doložit,“ připomíná Lošťák.

Lidé prý nerozumějí ani tomu, že je možné získat dotaci na rekonstrukci domu, i když původní budovu zbourají a postaví novou. „Stavební úřad to správně nazývá novostavbou, ale pro dotační program je to rekonstrukce s plnou podporou na výstavbu domu, respektive na obálku budovy a nové technologie. Právě zde lidé chybují v tom, že při demolici původní stavby nemají nafocené původní konstrukce staré stavby a teplené zdroje připojené ke komínům. Nemají ani protokol o ekologické likvidaci zdroje,“ vysvětluje Lošťák.

Tyto nedostatky mohou vést mimo jiné k tomu, že stavebník musí dotaci vrátit. Zatím se tak neděje, ale podle Lošťáka se to stávat bude. „Prozatím je na to ještě brzy. Žadatelé mají na dokončení a doložení provedení realizace 24 měsíců od získání dotace a načerpání finančních prostředků. Ovšem že se to bude dít, je zcela patrné, protože mnoho lidí stavbu provádí svépomocí a nechápou základní princip – tedy co jsou způsobilé náklady započitatelné do dotace a jak je následně prokazovat,“ je přesvědčen Lošťák.

Devět stavebníků dotaci vrací

Státní fond životního prostředí uvádí, že k vracení dotací v programu Oprav dům po babičce dochází zatím zřídka. Loni neevidoval ani jeden případ, v první polovině letošního roku šlo celkem o devět žádostí. Ve většině z nich šlo o vrácení části dotace.

„Vzhledem k tomu, že v programu Oprav dům po babičce bylo již podáno více než 3,5 tisíce žádostí (program běží od 26. září loňského roku, pozn. red.), je počet vratek zcela zanedbatelný,“ řekl Ekonews ředitel fondu Petr Valdman. Nejčastějším důvodem k vrácení části dotace bývá, že skutečné realizační výdaje jsou nižší než ty plánované, na jejichž základě byla vypočítána a vyplacena záloha.

„Dalším důvodem je, že nedojde k realizaci některého doplňkového opatření. V případě vrácení celé dotační částky to bývá proto, že k realizaci projektu vůbec nedojde, protože se žadatel rozhodne z různých osobních důvodů renovaci nerealizovat,“ přibližuje Valdman. Dodává však, že dlouhodobě v programu Nová zelená úsporám, tedy i v Oprav dům po babičce, platí, že pokud kontroloři v žádosti či dokladech zjistí nedostatky, začnou s žadatelem komunikovat, na nesrovnalosti ho upozorní a poskytnou dostatečnou lhůtu k nápravě.