Kampaně upozorňující na úbytek opylovačů se většinou zaměřují pouze na včely medonosné. Těch je v Česku ale na rozdíl od ostatních opylovacích druhů dostatek. Pozornost by se spíše měla přenést na druhy, které včely nedokážou nahradit.
Obchodní řetězec Penny Market nedávno na jeden den z pražské pobočky v Uhříněvsi stáhl veškeré produkty, které by bez opylení včelami nešly vyrobit. Z prodejních regálů tak zmizelo 60 procent všeho zboží. „Nejde jen o ovoce nebo zeleninu či produkty obsahující med, ale i oleje, pečivo, koření, cukrovinky, ochucené mléčné výrobky, džemy, džusy a spoustu dalších produktů,“ popisuje akci Petr Baudyš, vedoucí oddělení kvality.
„Podle některých studií za posledních dvacet let celosvětově uhynulo přes padesát procent včelstev,“ uvádí Jens Krieger, generální ředitel Penny Market Česká republika. Plodiny jako kakao, káva nebo vanilka by bez včel zcela vymizely, jak upozorňuje. „Bez včel by nám lidem hrozila reálná potravinová krize. I proto jsme se rozhodli upozornit na tento problém tímto unikátním způsobem, tedy odstraněním všech produktů, jejichž produkce je závislá na včelách,“ popisuje.
Hnutí Duha přesto upozorňuje, že není dobré soustředit se pouze na včely, ale dbát na ochranu všech druhů opylovačů. Na důležitost rozmanitosti opylovačů upozorňuje i Evropská komise. Ta již před čtyřmi lety připravila Iniciativu EU pro opylovače, která se zaměřuje na hmyz žijící ve volné přírodě.
Podle dat z posledních výzkumů vyplývá, že včely jsou spíše doplňkovými opylovači a nedokážou plně nahradit ty volně žijící. Druhová rozmanitost opylovačů je základem účinného a stabilního opylování, která zajišťuje opylení i v případě, že některý druh z procesu vypadne. V Evropě se na opylování nejvýznamněji podílí včely, čmeláci, motýli, můry, některé druhy brouků a vosy.
Včel je v Česku dostatek
Stavy včelstev se v poslední letech v tuzemsku stabilizovaly, mimo jiné díky ekonomické podpoře ze strany státu a Evropské unie. „V současné době u nás máme přes 60 tisíc včelařů, kteří chovají téměř 700 tisíc včelstev,“ uvádí ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Rozvoj včelařství podporuje ministerstvo zemědělství dotacemi, loni se částka vyšplhala na 104 milionů korun.
„Ke zlepšení podmínek produkce a prodeje včelařských produktů pomáhají i evropské peníze, v současnosti je to zhruba 65 milionů korun ročně,“ dodává ministr Nekula s tím, že částka by se v příštích letech měla zdvojnásobit.
Volně žijících opylovačů přitom stále ubývá. Desetině divokých včel a motýlů hrozí v Evropě vyhynutí, data pro ostatní druhy nejsou dostupná. Přitom až 78 procent druhů volně rostoucích rostlin a 84 procent druhů zemědělských plodin v Evropě aspoň částečně závisí na opylení hmyzem, aby mohly vytvořit semena. Hodnota roční zemědělské produkce Evropské unie připisovaná přímo hmyzím opylovačům se odhaduje na 15 miliard eur. Až osm procent celosvětové produkce potravin je přímo závislé na opylování zvířaty.
Na opylování hmyzem jsou mimo jiné závislé jabloně, hrušně, meruňky, třešně či višně, ale také jahody, citrusové plody, fazole, okurky, dýně, rajčata, papriky a bylinky, jako je heřmánek, bazalka či tymián. Zároveň jsou ať už domestikovaní či volně žijící opylovači důležití pro druhovou pestrost. Přispívají k výrobě textilních vláken, jako je len či bavlna, výrobě biopaliv, produkci léků či dřeva pro stavební účely.
Vymírání opylovačů má vliv na životní prostředí. „Stačí si představit, jak by naše země a krajina vypadala bez rostlin, na jejichž opylování se včely podílejí. Přirozeně by došlo k jejich úbytku a z krajiny by postupně mizely. Například náš národní strom lípa je závislý na opylování včel. A takových rostlin a stromů jsou desítky,“ uvádí Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Na vině je hlavně zemědělství
Opylovačů ubývá kvůli znečistění životního prostředí, invazivním druhům a nemocem i kvůli intenzivnímu zemědělství a používání pesticidů. Využívání půdy se mění a spolu s tím mizí přirozené prostředí pro opylovače. Evropská komise má za cíl snížit do roku 2030 množství používaných nebezpečných pesticidů o polovinu.
O pozitivní změny v zemědělství a spolu s tím ochranu všech druhů opylovačů se zasazuje i Hnutí Duha ve své kampani Tohle žeru. „Vyhodnotili jsme, že nejefektivnější bude zaměřit se na tři klíčové oblasti. První je obnova krajinné struktury, tedy rozdělování rozsáhlých lánů polí opět remízky, alejemi, solitérními stromy, nektarodárnými pásy, tůněmi a mokřady, tedy přírodními větrolamy, které brání erozi, ale také poskytují útočiště k rozmnožování, obživě i odpočinku pro hmyz, ptáky a jiné tvory. A dále pak na půdu a ekologické zemědělství,“ popisuje záměr kampaně Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí Duha.
Hnutí se v posledních letech účastnilo příprav Společné zemědělské politiky a jednání s ministerstvem zemědělství a agrárními skupinami. K některým pozitivním změnám v zemědělství sice došlo, ale podle Hnutí Duha to nestačí. Ekologické organizace kritizují především nedostatečné změny strategie v oblasti obnovy krajiny a péči o půdu. Zároveň podle nich chybí podpora pro obnovu mezí, remízků či mokřadů.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
