Země by se neměly snažit o energetickou soběstačnost, ale o co nejlepší spolupráci. Shodli se na tom účastníci jednoho z panelů konference o udržitelných financích pořádaných think thankem ISFC, která se konala během uplynulého týdne v Praze. „Pokud se země budou snažit být nezávislé jedna na druhé, výsledky budou strašné,“ uvedl Balázs Felsmann působící v Regional Centre for Energy Policy Research.
Felsmann zmínil konkrétní příklady. Pokud budou třeba všechny země investovat jen do solární energie, budou mít velké přebytky v poledne a nedostatek v noci. „Mezi zeměmi neexistuje regionální kooperace. Musíme spolupracovat na vývoji technologií, abychom měli lepší systém, propojený,“ dodal.
Maďarsko v posledních třech letech do fotovoltaických elektráren mohutně investovalo. Ostatně přednost této zemi dávají i čeští investoři, protože kromě jižnější polohy nabízí také lepší podmínky. Podle Felsmanna vznikly elektrárny s celkovým výkonem asi tři gigawatty, dalších pět gigawattů je povoleno a naplánováno. Okamžitá spotřeba energie v Maďarsku maximálně dosahuje asi šesti gigawattů.
„Co se stane? Budeme exportovat, což se děje už teď. Naštěstí naši sousedé do solárů moc neinvestovali, ale co bude za pět let, když do nich budou investovat všichni?“ ptá se Felsmann.
Banky musí pochopit měnící se byznys
Manažer investiční společnosti Redside Funds Martin Dratva upozornil, že na zelenou vlnu v posledních čtyřech letech naskočilo i Polsko, které vyvíjelo nejen fotovoltaické, ale i větrné elektrárny. „Je nutno vytvořit správný rámec pro rozvoj, ale ne pobídky, ty mohou deformovat trh,“ uvádí s tím, že problémem dosud bylo i sehnat financování od bank. „Banky dosud nechtěly financovat jiné projekty kromě těch, které měly cash flow založené na dotacích,“ říká.
Podle Juliana Popova z Evropské klimatické koalice si musí dát země střední a východní Evropy pozor na to, aby nezaostaly za nynějším vývojem. Pokud ano, prohloubila by se mezera mezi Západem a Východem. „Zaostáváme v mnoha ohledech. Kvůli nedostatku důvěry a správné spolupráci na infrastruktuře, nedostatečné integraci trhů, nedostatku společných projektů a spolupráce ve výzkumu a vývoji,“ upozornil s tím, že v běhu je dynamická energetická transformace a země ve středoevropském a východním prostoru by se s ní měly snažit držet tempo.
Otázka zní, jak investice do střední a východní Evropy přitáhnout. Podle Popova se hlavně musí změnit přístup vlád. Ty by neměly samy uzavírat obchody, ale vytvořit prostředí, které je přinese. „Vlády nenásledují obchodní logiku, následují volby,“ připomněl Popov.
Podle Vazila Hudaka, bývalého ministra financí Slovenska a nyní viceprezidenta Evropské investiční banky, je nutné především aktivovat soukromé peníze. „Miliardy jsou v penzijních fondech, pojišťovnách,“ tvrdí s tím, že jsou potřeba garance na zelené projekty, zelené dluhopisy.
Samotné peníze nic nevyřeší
Diskutující se vesměs shodli, že k energetické soběstačnosti nestačí, aby se zavedly pobídky a na trh přišly mraky evropských peněz. „Od politiků, od EU i od bankéřů je naivní si myslet, že na trh hodí hodně peněz a bude transformace. Je to o kapacitě budov, konzistenci, edukaci, strategii. Potřebujeme ukázat, jak na tom vydělat peníze. Když to ukážeme na této transformaci, uvidíte, jaký to bude katalyzátor,“ soudí Fady Al-Kheir, šéf skupiny Energon holding, která začala s investicemi do fotovoltaiky i baterií v roce 2016.
Problémem podle Julie Patorské, která působí jako partnerka společnosti Deloitte v Polsku, je, že vlády málo zvyšují povědomí o nutných změnách, které se dotknou celé společnosti. „Stále nedělají tolik. Stále vidí Green Deal jako balík regulaci z Bruselu, ne jako nutnost pro změnu,“ varovala.
Ivan Mikloš, bývalý ministr financí Slovenska, který působil pět let na Ukrajině jako poradce premiéra, přitom zdůraznil nutnost se co nejdříve odstřihnout od ruského plynu a ropy. „Bez embarga na dovoz plynu a ropy problém nevyřešíme,“ řekl. „Polsko po roce 2014 urychlilo snahu o nezávislost na Rusku, má země bohužel ne. Ale v tomto musíme být jednotní a stopnout plyn a ropu co nejdříve, ne dnes či zítra, ale co nejdříve. To je teď nejdůležitější,“ uzavřel.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
