Zákaz plastových příborů, talířů či brček se přiblížil, od července už je nebude možné uvádět do oběhu. Nejen spotřebitelé, ale i manažeři samotných dotčených firem nyní řeší otázku, co použít místo plastu a jaké jiné řešení zvolit. A hlavně, zda to bude opravdu lepší řešení z hlediska životního prostředí, zda nebudou například dřevěné příbory nebo papírové obaly z tohoto pohledu ještě horší.
Pomoci s řešením právě těchto otázek má nová iniciativa s názvem No Greenwashing, jejíž vznik iniciovali Vladimír Víšek, bývalý sustainability manažer řetězce Ikea, který nyní působí v rámci Impact Hubu a Lenka Mynářová, předsedkyně správní rady Incien a členka představenstva Nafigate Corporation, která se dlouhodobě věnuje tématu udržitelnosti.
„Greenwashing se tak stává reálnou hrozbou tématu udržitelnosti. Snižuje důvěru v zelená řešení, zapříčiňuje plýtvání soukromých a veřejných peněz, a hlavně způsobuje motání se ve slepých uličkách v době, kdy je téma změny klimatu třeba řešit rychle a efektivně,“ uvádí Víšek.
Podotýká přitom, že greenwashing nemusí vždy nutně vznikat záměrným klamáním zákazníka, ale i kvůli neznalosti těch, kteří nová řešení vymýšlí a realizují. „Chybí znalost této komplexní problematiky a mnohdy i samotná vědecká poznání o tom, co je správné,“ dodává.
Vladimír Víšek má v tomto směru vlastní zkušenosti ze svého působení v řetězci s nábytkem Ikea . „Z pozice sustainability manažera jsem kolikrát nebyl schopen udělat fundované rozhodnutí, neměl jsem data, na koho se obrátit,“ uvádí, že konkrétně takto narazil právě s výměnou jednorázového nádobí v restauracích Ikea.
Iniciativa No Greenwashing chce proto otevřít a usnadnit odbornou diskuzi na toto téma, podloženou daty a poznatky expertů. „Chceme tak činit prostřednictvím osvětových akcí, propojováním odborníků či iniciací výzkumů u nejasných témat,“ říká Lenka Mynářová.
Na červen už jsou naplánovány dva webináře. Tématem prvního bude právě nová evropská legislativa týkající se zákazu jednorázových plastových výrobků. Druhý webinář má řešit uhlíkovou neutralitu.
Podle organizátorů firmy v poslední době „panicky“ a bez rozmyslu nahrazují všechen plast, často bez ohledu na to, jaký má jeho náhrada dopad na životní prostředí. „Mnohdy ale není problém plast jako takový ale jednorázovost používání. Spousta deklarovaných ekologických náhrad pak zcela ekologická není nebo chybí studie LCA (posouzení celého cyklu života výrobku z hlediska jeho dopadu na životní prostředí, pozn. aut.), která prokazuje, co je ´zelenější´,“ vysvětluje Lenka Mynářová.
Podobně je na tom další téma Uhlíková neutralita. Tu nyní vyhlašuje spousta společností a opět je zde podle Víška velký prostor pro lakování na zeleno například v oblasti offsetování.
Iniciativa No greenwashing je uskupení expertů z různých oblastí, kteří toto téma chtějí dlouhodobě řešit. U zrodu stojí kromě výše jmenovaných také Marie Tichá, specialistka na LCA, Miroslav Kundrata, spoluzakladatel a ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství, Michaela Thomas z Butterflies & Hurricanes, která se věnuje komunikaci značky v této oblasti a Pavel Milan Černý, zakladatel spolumajitel ekologického e-shopu Econea.
Více informací najdete na www.nogreenwashing.cz.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
