Čeští vědci vyvinuli webovou aplikaci, která zdarma komukoliv ukáže, kde je v tuzemsku potenciál k využití geotermální energie. Ta se přitom opomíjí, používá se maximálně pro tepelná čerpadla jednotlivých rodinných domů. Česko přitom zemské teplo může využívat ve velkém.
Dal by se na vaší zahradě vyhloubit vrt, který by dodal zemské teplo pro polovinu vašeho města? A co kdyby se někde mohlo vrtat, ale brání tomu například ochranné pásmo vodního zdroje nebo podzemní jeskynní kras? Odpovědi na tyto otázky bylo až dosud velmi těžké najít, nyní jsou dostupná ale online, zdarma a pro každého.
Tým vědců České geologické služby, Geofyzikálního ústavu a Komory Obnovitelných zdrojů dokončil výzkum lokalit vhodných pro rozvoj geotermální energie v Česku a na konci května jej představil veřejnosti. Hlavním výstupem je webová aplikace Geotermální potenciál ČR, která pracuje s mapami a prozradí například to, jakou podzemní teplotu má libovolné místo v Česku.
Stejně tak ukáže, jestli případnému vrtu, který by zpřístupnil zemské teplo, nebrání nějaká překážka v podobě chráněného území, léčivého vodního pramene a podobně. Samosprávy obcí, měst, ale i běžní občané díky tomu mohou zjistit, jak to pod zemí v jejich bydlišti vře.
Vědci zároveň dokončují analýzu, která se zabývá perspektivami rozvoje byznysu okolo geotermální energie v Česku. Během června její závěry prodiskutují se zástupci ministerstev, krajů a samospráv.
Vrtá se mělce a zatím celkem málo
Geotermální energie se v Česku dosud využívá velmi omezeně. Vrtají se jen mělké vrty pro jednotlivé rodinné domy. „V naší zemi existují tisíce mělkých vrtů, naprostá většina sahá do hloubky dvou set metrů a využívají se pro tepelná čerpadla země-voda. Tedy berou teplo ze země nebo ze skály kolem vrtu. Většinou to je pro rodinné domy, ale množí se i velké projekty vytápění administrativních budov i větších komplexů,“ říká Jan Šafanda, vedoucí oddělení geotermik Geofyzikálního ústavu a zároveň předseda České geotermální asociace.
Hlubinných vrtů byly v Česku také vyvrtány tisíce, od několikametrových až po šestikilometrový vrt Jablůnka na východě Moravy. Nevyužívají se ale pro získávání zemského tepla. Výjimkou je 545 metrů hluboký geotermální vrt v Děčíně, z něhož samovolně proudí 30 stupňů teplá voda, která se přes tepelná čerpadla využívá k vytápění části města. Další geotermální vrt je na jižní Moravě v Pasohlávkách, kde se 46 stupňů teplá voda z hloubky kolem 1,5 kilometru používá k vyhřívání bazénů v aquaparku. Jenže tím to končí.
Důvod, proč se v Česku nevyužívá teplo ze země více, je prozaický – protože to až dosud nebylo potřeba. „V Česku byl dostatek dřeva, uhlí, vody na pohon mlýnů, pak i vodních turbín a poté jaderné energie a ropy ze Sovětského svazu. Nicméně první výzkumy využívání zemského tepla se začaly provádět v Československu koncem sedmdesátých let dvacátého století,“ přibližuje Šafanda.
V osmdesátých letech dokonce areál příbramských dolů vytápělo obří tepelné čerpadlo s tepelným výkonem kolem tisíce kilowattů. Areál ale časem přešel na vytápění z velkoryse dimenzované nové městské teplárny, která spalovala uhlí nebo mazut.
Elektřina? Nejlépe vyrábět ji spolu s teplem
Přitom geotermální energie, která už v zemi je a není třeba ji za cenu znečištění vyrábět, má velký potenciál. Jeden sto až dvě stě metrů hluboký vrt dodá tolik tepla, kolik je potřeba na vytápění rodinného domu. „Z tisíc metrů hlubokého vrtu se získá 200 až 220 megawatthodin tepla ročně, což by stačilo pro vytápění 13 až 22 rodinných domů. Mnohem větší výkony je možné získávat z vrtů, kterými se čerpá teplá voda z vodonosných hornin, například ze zmíněných vrtů v Děčíně a Pasohlávkách. Takové lokality v Česku také jsou, ale není jich mnoho,“ uvádí Šafanda.
Navíc tepelná energie získaná ze Země se dá přeměnit na elektřinu. Účinnost takové přeměny jak pak závislá na teplotě vody přicházející z vrtu. Při teplotě kolem 150 stupňů Celsia, což je v českých geologických podmínkách teplota hornin v hloubce kolem pěti kilometrů, je účinnost kolem 10 až 15 procent. „To znamená, že při výkonu geotermální elektrárny 5 MW, bude dalších 28 až 45 MW tepelné energie odcházet do chladicího systému elektrárny a ztratí se v atmosféře. Ideální by proto bylo, kdyby geotermální elektrárny byly budovány jako kogenerační jednotky a využilo se i jinak odpadní teplo,“ rozvádí Šafanda.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, dodává, že co se kombinované výroby elektřiny a tepla týče, podle právě vytvořené mapy v Česku existuje několik území, která vykazují výhodné podmínky již ve čtyřech kilometrech pod zemí a zde dosahují teploty zhruba 150 stupňů.
„Podrobnosti budeme s kolegy zveřejňovat v polovině června v analýze, kde rozebereme perspektivy a řešení, jak teplo ze Země může nahradit fosilní paliva, zejména plyn. Může posloužit pro vytápění administračních a komerčních budov i pro dálkové vytápění,“ je přesvědčen Chalupa.
V zahraničí frčí termální voda
Mnohem dál jsou s praktickým využitím geotermální energie západní státy, i když ty využívají především zemským teplem ohřátou vodu. Velké geotermální elektrárny s výkonem stovek megawattů existují tradičně v Itálii a na Islandu. V posledních desetiletích se k nim přidala Francie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Chorvatsko, ale také Maďarsko.
„Vesměs se jedná o výkony do 10 až 15 MW. Všechny tyto elektrárny s výjimkou jedné francouzské využívají hydrotermální vodu či páru. Česko takové hydrotermální zdroje nemá,“ připomíná Šafanda. Podotýká ale, že potenciál geotermální energetiky se v Česku pohybuje na úrovni evropského průměru.
Lepší geologické podmínky má Slovensko a Polsko. Na Slovensku je několik geotermálně vytápěných aquaparků, v Polsku již dlouhá léta funguje geotermální vytápění oblasti Zakopaného ve Vysokých Tatrách. Vynikající podmínky má také Maďarsko s velkým množstvím hydrotermálních zdrojů, první geotermální elektrárnu spustili Maďaři před několika lety.
Mapa budí zájem podnikatelů
Z pohledu tržního potenciálu je podle Chalupy pro Česko nejperspektivnější technologie mělké geotermální energie, zejména soustavy zemních vrtů a vysokoteplotních čerpadel. „Využití geotermální energie je pro Česko velkou příležitostí, jak přeměnit sektor zásobování teplem, ale i chladem a přejít z fosilních paliv na obnovitelné zdroje. Tvrzení, že zemské energie není dostatek, není dostupná nebo není ekonomicky konkurenceschopná, v dnešní době neobstojí,“ soudí Chalupa s tím, že fosilní zdroje energie byly až dosud levné a jejich využívání relativně bezstarostné.
„To se ale postupně mění s tím, jak pozorujeme dopady na životní prostředí včetně změny klimatu. Raketově se to začíná měnit s válkou na Ukrajině. Využívání energie Země je v mělkých hloubkách skvěle zvládnuté a má velký potenciál vytlačit plyn,“ vnímá Chalupa.
Na otázku redakce Ekonews.cz, jestli se obce nebudou bát na svém území umístit hlubinný vrt, vědci odmítavě kroutí hlavou. „Věřím, že to nebude vyvolávat obavy. Jedná se o lidem dobře známou věc – teplo. Navíc největší rozvoj v nejbližších letech očekáváme u mělké a středně hlubinné geotermie a v jejím případě prakticky žádné nebezpečí nehrozí,“ ujišťuje Šafanda.
Mapa je přístupná teprve pár dnů a už budí pozornost. Reakce zatím přicházejí od podnikatelů. „Ozvala se nám například Hospodářská komora ČR, že má zájem o detaily. Podrobné představení státní správě a samosprávám chystáme na polovinu června,“ plánuje Chalupa.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
