Přívalové deště, povodně nebo požáry kvůli dlouho trvajícímu suchu, všechny tyto živelní pohromy přicházely i v minulosti. Dnes se ale vyskytují s větší četností a hůře se odhaduje, kde udeří. Vyrovnat se s nimi musejí také pojišťovny, které důkladněji vyhodnocují rizika a spolupracují s vědci na prognózách.
Moravskou Novou Ves zasáhlo v roce 2021 tornádo. Obec v Jihomoravském kraji, kde žijí necelé tři tisíce obyvatel, dostala tehdy podle starostky Zuzany Jandákové lekci z pojišťovnictví. Původní pojistka totiž nebyla nastavená tak, aby pokryla většinu způsobených škod.
„Z hlediska pojištění jsme na tuto událost nebyli vhodně připraveni, bývalé vedení v tom pochybilo. Je to lekce pro obec i obyvatele, že je nezbytné pojistky aktualizovat. Z devíti obecních budov bylo sedm poškozených a dvě musely projít demolicí, přičemž pojištění pokrylo škody na jedné budově,“ uvádí starostka.
Na pojišťovací ústav si nestěžuje, k věci se podle jejích slov postavil dobře. Nicméně bez solidarity dárců a podpory od státu by obnova Moravské Nové Vsi proběhnout nemohla. Dnes už má obec pojistku nastavenou lépe.
Podobně rizikových míst je přitom v tuzemsku dnes spousta. Obce by proto měly zhodnotit, jak vypadá jejich současné pojištění a zda není od věci ho přizpůsobit měnícímu se klimatu.
Brzdou jsou majetkoprávní vztahy
Krajina na Břeclavsku je k tornádům a vichrům náchylná, jak říká Jandáková. I když se místní činí, a to i ve spolupráci s organizací Člověk v tísni, zatím chybějí všechny potřebné remízky. „Teploty od května neklesly, pořád tu máme přes třicet stupňů, to tornádům nahrává. A opatření proti větrné erozi stále nemáme,“ říká starostka s tím, že pojišťovnu zajímá vždy aktuální stav, jak obec chrání svůj majetek a přírodu, nikoli vize.
„Je to běh na dlouhou trať, potřebujeme rychlejší spolupráci státu na směně pozemků a vykupování, abychom mohli dělat pozemkové úpravy a sázet stromy,“ vysvětluje Jandáková. „Související rizika si samozřejmě nechají zaplatit,“ dodává.
Starosta Dolních Bojanovic Tomáš Makudera vzpomíná na bleskové povodně v roce 2021, kdy byl ještě místostarostou. „Všechno jsme měli ošetřené a pojišťovny plnily,“ říká starosta. Obec se snaží vybrat ústav, který nabídne nejvýhodnější podmínky, a uzavře s ním smlouvu na dobu určitou. „Jsme tu částečně ve svahu, takže k nám to zkrátka přiteče. Máme plány udělat protipovodňová opatření, ale největší úskalí jsou majetkoprávní vztahy,“ uvádí Makudera.
Vznikají podrobné mapy rizik
Pojistných událostí spojených s živelními pohromami v Česku čistě optikou čísel nepřibývá. Data České asociace pojišťoven ukazují, že se zatím jedná spíše o výkyvy. Tak například mezi top deseti událostmi z pohledu škod na majetku jsou katastrofy i dvě dekády staré.
Z pohledu výše škod stále vedou povodně, které postihly Česko v roce 2002, a ty na Moravě z roku 1997 – dohromady způsobily škody za 47 miliard korun. Následují české povodně z roku 2013, tornádo na Jižní Moravě z roku 2021 obsadilo podle objemu škod čtvrtou příčku.
Události jsou však podle České asociace pojišťoven četnější, lokálnější a méně předvídatelné, než bývaly dříve. Proto je nutné se na ně připravit. Jedním z kroků byly už v roce 2002 „povodňové mapy“, které naznačily, kde není například radno stavět dům. Trh dnes tyto mapy využívá pro určení pojistné tarifní zóny nemovitosti.
Díky spolupráci České asociace pojišťoven s ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a dalšími státními institucemi se mapy dále zdokonalují. Nově například obsahují vedle záplavových zón dalších 50 vrstev, například svahovou stabilitu, odtokové linie, erozi či poddolování. Do budoucna by se do nich měly promítat rovněž faktory, jako jsou požáry či vichřice.
Ke škodám dochází na menších územích, takže státem vybudovaná opatření na velkých územích podle mluvčí Allianz pojišťovny Marie Petrovové dnes už nefungují. „Registrujeme více škod z působení krup, větru nebo tíhy sněhu než v minulosti; u povodní je to velmi lokální, ale o to víc devastující,“ uvádí Petrovová.
„Z toho plyne, že zvyšuje cena pojištění v oblastech, kde se tyto změny počasí vyskytují s vyšší frekvencí. Zároveň ale také platí, že v místech, kde k těmto výkyvům dochází jen minimálně, je pojistné výrazně nižší. Je samozřejmě nutné říct, že pojištění těchto rizik představuje pouze část celkového pojistného, které klient platí na ochranu svého majetku,“ dodává Petrovová.
„V posledních letech se smlouvy klientů měnily spíše než kvůli živelním pohromám v souvislosti s navýšením ceny majetku. Příčinou tohoto navýšení byla jednak inflace, ale také skutečnost, že si lidé pořizovali nová zařízení, jako například fotovoltaiky či tepelná čerpadla,“ vysvětluje.
Méně povodní na jaře, více v zimě
„Klimatická změna v současnosti patří k nejdiskutovanějším tématům v oblasti pojišťovnictví a zajištění zejména v návaznosti na nedávné přírodní katastrofy v Česku. Vedle již pozorovatelné globálně zvýšené teploty vzduchu se bude muset společnost připravit i na změny v intenzitě silných větrů a dešťů, které následně ovlivní intenzitu a frekvenci povodní,“ říká mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík.
Celkový úhrn srážek se přitom mění jen velmi málo, jiné je ovšem jejich rozložení během roku a intenzita. „Zesílení lokálních intenzivních srážek vede k vyššímu počtu větších povodňových událostí na malých a středních tocích. Jarní povodně byly v minulosti indukovány především tajícím sněhem. Z důvodu zvyšování teploty vzduchu ubude sněhová pokrývka, přibydou zimní povodně v důsledku náhlého tání sněhu a spolu s tím klesne počet jarních povodňových událostí,“ dodává Pavlík.
Připomíná, že modelování klimatické změny je důležité i z hlediska diskuse nad adaptačními opatřeními v krajině. To aby se riziko v nechráněných oblastech eliminovalo, nebo alespoň zmírnilo. Podle České asociace pojišťoven jsou nadále nezbytné investice do údržby stávajících protipovodňových opatření a městské plánování, které bude povodňové riziko brát v úvahu.
Kroupy jako dlažební kostky
Globální zpráva pojišťovny AON „Climate and Catastrophe Insight“ uvádí, že loňské ekonomické škody byly nadprůměrné zejména kvůli únorovému devastujícímu zemětřesení v Turecku a Sýrii. (geofyzikální události nejsou přímo spojeny se změnami klimatu a počasí, pozn. aut.). Z celkových 66 přírodních katastrof, které způsobily škody přesahující miliardu dolarů, tedy v přepočtu 23 miliard korun, jich 63 šlo na vrub počasí. Pouze 40 procent ztrát spojených s počasím a klimatem přitom bylo v roce 2023 pojištěných.
Celkové škody způsobené po celém světě loni přesáhly 380 miliard dolarů. Už poosmé v řadě se tak vyšplhaly nad 300 miliard dolarů. Z pohledu klimatické změny a dopadu na pojišťovny se jako nejničivější jevily bouřky a sucho. Nový Zéland, Itálie, Řecko, Slovinsko a Chorvatsko zaznamenaly rekordní ztráty na pojištění v důsledku počasí. Dle zprávy loni také spadla největší lidmi změřená kroupa, a to 24. července v Evropě. Měřila v průměru 19 centimetrů.
Rok 2023 byl navíc v důsledku zemětřesení nejčernějším od roku 2010 co do počtu lidských obětí – o život přišlo 95 tisíc lidí. Přinejmenším 16,5 tisíce obětí má na svědomí některá z vln veder, stojí ve zprávě. Přírodní kalamity se zhoršují nejen kvůli oteplování, ale také v důsledku jevu El Niño (označení pro nepravidelně periodické kolísání větrů a povrchových teplot moře v tropické oblasti východního Tichého oceánu, které ovlivňuje klima ve velké části tropů a subtropů, pozn. aut.), upozorňují autoři zprávy.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
