Odpadový Oskar spolku Arnika už podeváté hodnotí tuzemské obce. Uspět v soutěži mohou ty, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok. Pro drtivou většinu to je nedostižný cíl.
Tuzemské obce mají už v roce 2025 podle platných zákonů vytřídit 60 procent svých komunálních odpadů. Za nesplnění cíle budou dostávat pokuty až do 200 tisíc korun každý rok. Kvótu nicméně v Česku většina obcí nesplňuje, a to ani zdaleka. Úspěšnost třídění se podle odborníka na odpadovou problematiku ze spolku Arnika Milana Havla pohybuje kolem 40 procent, přičemž toto číslo spíše stagnuje nebo mírně klesá.
„Obce by navíc informace o odpadovém hospodářství měly zveřejňovat, ale 90 procent z nich to nedělá. I za to jim hrozí pokuta, a to ve výši 100 tisíc korun,“ říká Havel. Když lidé nevědí, kolik odpadu produkují a v čem by se měli zlepšit, sotva se podle něj něco změní.
Špatný systém, špatné výsledky
Správa odpadů je v tuzemsku specifická. Každá obec systém řeší po svém, takže s nadsázkou v zemi existuje 6249 rozdílných přístupů, protože právě tolik je tu obcí. Přitom ne vždy dobře fungují.
„Jsme v tom unikátní v celé Evropě. Ve většině zemí převládají řešení na úrovni okresů či mikroregionů,“ uvádí Havel. Pokud o nakládání s odpady rozhoduje více než šest tisíc lidí ve vedení obcí, je jasné, že jejich kvalifikovanost má podle Havla různou úroveň.
V Česku rovněž stále míří velký objem odpadu na skládky. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2021 se jedná o zhruba 47 procent, což je dvakrát více než evropský průměr. Atraktivitu skládek by postupně měly snižovat zvyšující se poplatky, ale zatím se to nedaří. „Skládkování začalo zdražovat. Teď vyhodnocujeme druhý rok po zvýšení poplatků, tak uvidíme, zda to obce dostatečně motivuje k většímu třídění,“ přemítá Havel.
Podmínku do 150 kg směsných odpadů na obyvatele a rok dnes podle Arniky dosahuje řada obcí v sousedních státech. U nás produkujeme zhruba o 70 kg na jednoho obyvatele a rok více zbytkových odpadů, než je evropský průměr. Hodnoty pod 150 kg dosahuje jen něco málo přes dvacet velkých měst, přičemž největším jsou Pardubice.
Havel také připomíná podfinancování systému, kdy průměrné náklady na likvidaci a svoz odpadu činí zhruba 1200 korun na obyvatele ročně, někde i 1700 korun. Lidé ale platí spíše méně, zhruba 600 až 1000 korun. „V některých zemích, jako jsou Itálie či Německo, mají obce povinnost účtovat lidem náklady v plné výši,“ připomíná expert.
Pět metráků na každého Čecha
Celkově každý Čech vyprodukuje něco přes 500 kg odpadu ročně včetně toho, který následně vytřídí. Množství směsného odpadu přitom snížit lze. Příklady oceněných obcí z minulých ročníků to dokazují. Patří mezi ně například město Buštěhrad ve Středočeském kraji, kde během posledních deseti let cíleně redukovali produkci směsných odpadů a navyšovali úroveň třídění.
Po podrobné analýze v roce 2020 město zjistilo, že polovinu komunálního odpadu tvoří bioodpad. Proto dotací podpořilo majitele rodinných domů, aby pořizovali kompostéry. Zároveň snížili frekvenci svozu odpadu z týdenní na čtrnáctidenní. V současnosti testují vážení odpadu u každého domu.
„K tomuto přístupu nás vedlo nejen ekonomické hledisko, povinnost obcí výhledově snižovat množství směsného odpadu a očekávaný dramatický nárůst nákladů na jeho likvidaci. Významnou roli hrály také ohledy vůči životnímu prostředí a důvěra v občany města Buštěhradu. I v dnešní pohodlné době si totiž lidé uvědomují nutnost vlastního faktického přičinění v ekologickém nakládání s odpadem,“ sdělila referentka odpadového hospodářství města Buštěhrad Lucie Dlouhá.
Pražané se učí třídit bioodpad
Díky třídění bioodpadu si mírně meziročně přilepšila i Praha. Počet kontejnerů na bioodpad je v hlavním městě podle webu Pražských služeb aktuálně na 34,9 tisíce, což je šestinásobně více než v dřívějších letech. Od loňského ledna totiž je možné si objednat hnědou popelnici bezplatně. Podle Pražských služeb tak loni Pražané odevzdali téměř 13 tisíc tun bioodpadu, což je oproti roku 2021 dvojnásobné množství.
Pražské domácnosti loni vyprodukovaly o 4,5 tisíce tun méně směsného komunálního odpadu než v roce 2021. Do černých popelnic ho putovalo 256 tisíc tun. Do směsného odpadu se započítávají i koše na ulicích, takže v přepočtu na obyvatele se jedná o 208 kg za rok 2022. Oproti roku 2021 to ale znamenalo snížení na hlavu o pouhý kilogram.
Magistrát snížení vysvětluje právě zavedením bezplatného poskytování nádob na bioodpad. „V případě odděleného soustřeďování komunálních odpadů, u kterých bychom měli v roce 2025 dosáhnout 60 procent dle platné legislativy, se za rok 2022 pohybujeme kolem 30 procent. (…) Prvním pozitivním krokem je právě zavedení bezplatných nádob na bioodpady, díky nimž se nám podařilo snížit produkované množství směsných komunálních odpadů z černých popelnic po dlouhé době. Naposledy došlo ke snížení v roce 2014,“ uvedl mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman. Dodal, že procenta by rádi na magistrátu vylepšovali i tím, že zapojí také právnické osoby, třeba školní jídelny.
Které obce získaly Odpadového Oskara v minulosti
Obec Bílá Voda (24,2 kg/obyvatele) v Olomouckém kraji výrazně snížila produkci směsného odpadu v roce 2021 po zavedení systému „door to door“ (svoz tříděných složek od domu). Díky němu bylo za rok vyvezeno pouhých 600 popelnic. Domácnost tam potřebuje 0,52 litru popelnice za den, což je asi osmkrát méně, než je považováno za standard.
Obec Chvalšiny (38,7 kg/obyvatele) v Jihočeském kraji dlouhodobě motivuje domácnosti ke snižování produkce směsného odpadu. A to jak finančně, tak velmi pohodlným systém odpadového hospodářství. Po přijetí nové legislativy jsou Chvalšiny možná jedinou obcí v Česku, která zavedla poplatek podle objemu vyprodukovaného odpadu (umožňuje zpoplatnit objemný odpad). Pokud jde o produkci odpadů, průměrný obyvatel Chvalšin potřebuje vyvézt tři stodvacetilitrové popelnice za rok.
Fulnek v Moravskoslezském kraji (101,3 kg/obyvatele) dlouhodobě uplatňuje platbu za odpady podle objemu přistavených nádob. Díky motivaci i dlouhodobé práci na odpadovém hospodářství opakovaně dosahuje nejnižší produkce směsného odpadu ze všech tuzemských obcí nad pět tisíc obyvatel.
Zdroj: Arnika
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
