V Česku má vyrůst první farma zaměřená na chov mouchy bráněnky. Její larvy konzumují neprodané jídlo a vedlejší produkty z výroby potravin. Pak se usuší a přidávají se do krmiv pro drůbež, ryby nebo domácí mazlíčky. Larví exkrementy navíc slouží jako hnojivo.
Kavárny upouštějí od jednorázových kelímků. Podle prodejců obalových materiálů zájem o ně klesá. S vratnými kelímky však nejsou spokojeni všichni zákazníci.
Plastové sáčky s kečupem, miniaturní hotelové šampony a sprchové gely nebo jednorázové plasty na ovoce a zeleninu budou od roku 2030 v Evropské unii nejspíše zakázány. Zmizí i plastové fólie na zavazadla na letištích a mikrotenové sáčky. Vyplývá to z předběžné dohody o revizi „obalové směrnice“.
Škodlivé látky, tak zvané UV stabilizátory, se objevují i v obalech na potraviny prodávaných ve velkých obchodních řetězcích či v opakovaně použitelných kelímcích na kávu od Starbucks či dalších značek. Zjistil to nový průzkum Arniky.
K zákonu o obalech, kterým se má zavést zálohování PET lahví a plechovek, se sešly stovky připomínek. Některé jdou k podstatě věci, některé ale nedávají smysl, říká David Surý z ministerstva životního prostředí.
Nová optická třídička odpadu Pražských služeb v Chrášťanech u Prahy, která měla být zprovozněna už téměř před rokem a půl, zatím stále nefunguje. Její spuštění je navíc v nedohlednu. Odpadky se dál třídí manuálně.
Společnost Coca-Cola odstranila v rámci pilotního testování etikety na půllitrových láhvích nápojů Sprite a Sprite Zero. Etiketu nahradí vyražené logo a laserem gravírované informace o výrobku a výživových hodnotách.
Na likvidaci staveb s azbestem mají dohlížet stavební úřady a krajské hygienické stanice. Některé dosavadní demolice ale provázely problémy ohrožující zdraví občanů. Ombudsman je stávajícími případy znepokojen a připravuje „desatero“, podle něhož by se měly postupy sjednotit.
Odpadky často nekončí jen v popelnicích, ale hromadí se kolem a znečišťují ulice. Pokuty za tyto černé miniskládky se obce ale většinou ani nesnaží vymáhat. Pokuta přitom může být až 50 tisíc korun.
Postupně se rekonstruují nebo demolují stavby, které v sobě mají zakázaný azbest. Odborníci se shodují, že ochrana zdraví tuzemských pracovníků a obyvatel v okolí většinou není dostatečná. V Česku navíc existuje dost předchozích příkladů toho, jak by se s karcinogenní látkou nakládat nemělo.
