Pokud milujete steaky, následující řádky vás asi nepotěší. Čím dál víc se totiž ukazuje, že snížení spotřeby masa bude nevyhnutelné pro odvrácení či alespoň zmírnění klimatické změny. Hospodářská zvířata zabírají spolu s plodinami pěstovanými pro jejich krmení 83 procent celosvětové zemědělské půdy. Vytváří ale pouze 18 procent kalorií potravin, jak upozorňuje list The Guardian.
Původní myšlenka chovu skotu byla logická: hovězí dobytek umí strávit trávu, což my neumíme, a spasená tráva se ve výsledku přetavila v maso, které jsme mohli sníst. V dnešních velkovýkrmnách se ale krávy krmí obilím, které můžeme jíst i my a jeho spotřeba na získání masa není příliš efektivní. Abyste vykrmili obilím kilo hovězího, musíte investovat víc než dostanete zpět. Přímá konzumace rostlinné stravy je tedy z tohoto pohledu efektivnější než krmení zvířat rostlinami a jejich následná konzumace.
Vědci na to poukazují už delší dobu. Nyní se debata opět rozvířila i kvůli šíření koronaviru, protože ničení přírody je považováno za jednu z hlavních příčin podobných pandemií a je do jisté míry poháněno expanzí zemědělství.
Podrobněji se na problematiku podíval britský list The Guardian, který vyvrací argumenty hovořící ve prospěch chovu hovězího dobytka. Přinášíme některé z nich.
Hovězí krmené trávou vytváří málo oxidu uhličitého
To není tak úplně pravda. Řada výzkumů totiž ukazuje, že hovězí dobytek krmený trávou využívá více půdy a produkuje více (nebo přinejlepším podobně ) emisí. Obilí je totiž pro krávy oproti trávě snáz stravitelné a intenzivně chovaný skot žije kratší dobu. V obou případech jsou emise i z toho nejlepšího vyprodukovaného hovězího masa stále mnohokrát vyšší než z pěstování luštěnin.
Skot je pro klima neutrální, protože metan je skleníkový plyn s krátkou životností
Metan je druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování a skot ho produkuje nejvíc říháním. V atmosféře však zůstává pouze relativně krátce: polovina je rozložena za devět let. Podle The Guardian toto tvrzení vede k argumentu, že „globální stádo“, které čítá asi jednu miliardu hospodářských zvířat, planetu nezahřívá.
Pete Smith z University of Aberdeen a Andrew Balmford z University of Cambridge ale uvádí, že to je pouze „kreativní účetnictví“. Krátkodobá povaha metanu ve skutečnosti dělá ze snížení počtu hospodářských zvířat „zvláště atraktivní cíl“, protože zoufale potřebujeme co nejdříve snížit emise skleníkových plynů, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize.
Na mnoha místech je možné pěstovat jen trávu pro dobytek a ovce
The Guardian si vzal na paškál tvrzení britské Národní farmářské unie, podle které je 65 procent tamní půdy vhodné pouze pro to, aby se na ní pásla hospodářská zvířata a země má také správné klima pro produkci vysoce kvalitního červeného masa a mléčných výrobků.
Omezení chovu hospodářských zvířat by však mohlo pastviny i zemědělskou půdu uvolnit třeba pro pěstování stromů, které dokáží zadržet vodu v krajině a ochlazovat okolí, případně pro pěstování bioenergetických plodin, které by nahradily fosilní paliva. V neposlední řadě plodiny, které by se už nepoužívaly pro krmení zvířat, by se mohly stát potravou pro lidi, což by zvýšilo lokální soběstačnost.
Pasoucí se dobytek pomáhá ukládat oxid uhličitý z atmosféry v půdě
To je pravda, ale i v těch nejlepších případech toto skladování oxidu uhličitého kompenzuje pouze dvacet až šedesát procent z celkových emisí z pasoucího se skotu. „Jinými slovy, pasoucí se zvířata – i v nejlepším případě – jsou čistými přispěvateli ke změně klimatu, stejně jako všechna hospodářská zvířata,“ říká Tara Garnett z Oxfordské univerzity.
Výzkumy dále ukazují, že toto ukládání oxidu uhličitého dosáhne svého limitu za několik desetiletí, zatímco problém s emisemi metanu přetrvá. Uložený oxid uhličitý se může z půdy také znovu uvolnit, například změnou v jejím využívání nebo suchem.
Kvůli výrobě tofu a sojového mléka se ničí amazonské deštné pralesy
Podle The Guardian to není pravda. Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství uvádí, že přes 96 procent sóji z amazonské oblasti je spotřebováno na krmení krav, prasat a kuřat po celém světě. Bezmála 97 procent brazilské sóji je navíc geneticky modifikováno a v mnoha zemích je konzumace takto upravené soji zakázána a zřídka kdy se používá na výrobu tofu a sojového mléka. Výroba sojového mléka také produkuje menší emise, potřebuje méně vody a půdy než produkce kravského mléka.
Produkce mandlového mléka masakruje včely a mění půdu v poušť
Určitý způsob produkce mandlí může způsobovat environmentální problémy. Důvodem je především to, že rychlá poptávka vedla některé pěstitele, například v Kalifornii, k intenzifikaci krajiny, což by však bylo možné řešit regulacemi. To nemá nic společného s tím, co mandloně za normálních okolností potřebují k růstu. Například tradiční produkce mandlí v jižní Evropě nevyužívá žádné zavlažování.
Podle listu stojí za zmínku také to, že včely, které ve velkém umírají v Kalifornii po opylování mandloní, nejsou divoké, ale chované farmáři jako hospodářská zvířata. Stejně jako sójové mléko má i to mandlové stále nižší emise oxidu uhličitého a na jeho produkci se spotřebuje méně vody a půdy než na mléko.
Pěstování avokáda způsobuje sucho
Problémem je opět rychlý růst produkce ve specifických regionech, kde se vymklo kontrole využívání vody pro pěstování, jako je Peru a Chile. Avokádo produkuje třikrát méně emisí než kuře, čtyřikrát méně než vepřové a dvacetkrát méně než hovězí maso.
Trh pravděpodobně tento problém vyřeší, protože vysoká poptávka spotřebitelů po avokádu a mandlích bude motivovat zemědělce i v jiných částech světa k jejich pěstování, což by časem mělo snížit tlak na současné hlavní pěstební oblasti.
Rostlinné alternativy masa jsou nezdravé
Například rostlinné hamburgery, které jsou stále populárnější a do své nabídky je zařazují i renomované restaurace, opravdu nemusejí být zdravější než ty z masa. Problém je v dochucovadlech, které mají napodobit chuť opravdového masa a také v barvivech, které mají napodobit jeho barvu. Vliv na zdraví je tedy diskutabilní, vývoj rostlinných hamburgerů se také bude zřejmě dál zlepšovat. Podle listu je jisté, že nahrazení hovězího hamburgeru rostlinnou alternativou bude pro životní prostředí méně škodlivé.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
