Audio verze článku:

Co se to děje? Ptali se předminulý týden šéfové pěti německých letišť, když se lidé v oranžových vestách lepili k ranvejím a na hodiny zpožďovali letadla. „Oni se snad zbláznili!“ říkali cestující. Tak vypadala nejnovější „akce“ Poslední generace, skupiny aktivistů hodlající zastavit „úplný klimatický kolaps“.

Letzte Generation, jak zní její německý název, bývala postrachem německých řidičů i letišť, nyní však mění strategii. Chce více útočit na německou vládu, aby se země stala do roku 2030 klimaticky neutrální.

Její „boj“ začal v létě roku 2021 před německými volbami do Spolkového sněmu. Sedm aktivistů drželo hladovku u sídla parlamentu a chtělo se domoci schůzek a veřejných jednání s tehdejšími kandidáty na pozici kancléře či kancléřky – Arminem Laschetem (CDU), Olafem Scholzem (SPD) a Annalenou Baerbockovou (Zelení). Den před volbami Scholz souhlasil s veřejnou diskusí, načež aktivisté hladovku ukončili.

Aktivisté protestovali za lepší podmínky chovaných kuřat, drůbežáři zvažují právní kroky

Název „Poslední generace“ si nevymysleli sami. Nevědomky jim ho vnukl bývalý americký prezident Barack Obama, když 23. září 2014 na sociální síti Twitter (nyní X) napsal: „Jsme první generací, která pociťuje důsledky změny klimatu, a zároveň poslední generací, která s tím může něco udělat.“ A toho se německá skupina Poslední generace drží dodnes. Útočí především na politiky, kterým vytýká, že pro ochranu klimatu musejí dělat víc.

Stovkou po dálnicích a levněji vlakem

Poslední generace říká, že má „vláda povinnost zachovat živobytí všech a vládnoucí strany tuto povinnost v současné době neplní“. Odvolává se přitom na článek 20a německé ústavy: „Stát chrání přirozené základy života a zvířat v rámci ústavního pořádku prostřednictvím zákonodárství a v souladu s právem a spravedlností prostřednictvím výkonné moci a soudní pravomoci.“

Skupina aktivistů tvrdě požaduje odchod od ropy, plynu a uhlí tak rychle, jak je to jen možné. V Německu hodlá prosadit omezení rychlosti na dálnicích na 100 kilometrů za hodinu a jízdenka na vlaky a hromadnou dopravu má stát devět eur měsíčně pro každého.

Musím být fakticky přesná, jinak si hnidopiši smlsnou, říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová

Jenže první požadavek naráží na odpor řidičů, kteří i přes klimatické argumenty obhajují doporučenou, nikoliv maximální rychlost 130 km/h. Německá vláda zase nemá chuť opět zavádět takzvaný 9-Euro-Ticket, speciální měsíční jízdenku platnou od června do srpna 2022, protože na ni nemá ve státním rozpočtu peníze. Navíc už se objevují názory, že ani současná cena 49 eur za měsíc nedonutí Němce přesednout z aut do vlaků, a tudíž nepřinese zamýšlené snížení emisí.

Volební propadák a obrat

Po třech letech destrukcí má teď přijít změna. Poslední generace oznámila, že končí „kapitolu lepení a pouličních blokád“. Snaha o legální proniknutí do Evropského parlamentu v červnových volbách dopadla tragicky. Speciálně založené hnutí „Otřást parlamentem – hlas Poslední generace“ obsadilo v Německu 21. místo, když ho volilo 104 386 lidí. Vítězná Křesťansko-demokratická unie (CDU) získala téměř 9,5 milionu hlasů a na východě dominující Alternativa pro Německo (AfD) 6,3 milionu.

Novinkou tak mají být „shromáždění neposlušných“, která se budou konat po celé zemi. První poprázdninové se plánuje na 25. září do Kasselu uprostřed Německa. Už na něm chce Poslední generace konfrontovat přímo ty, kteří jsou zodpovědní za ničení klimatu. Tedy politiky či majitele velkých továren a podniků.

Kolik lidí stojí za skupinou Poslední generace? Odpověď se nehledá snadno, protože ani na jejích oficiálních internetových stránkách není možné najít jména. Možná z bezpečnostních důvodů, protože právníci po celém Německu se přou, zda jde, nebo nejde o zločineckou organizaci. Za její založení totiž hrozí v sousední zemi podle paragrafu 129 trestního zákoníku až pět let vězení, pokud jsou naplněna dvě klíčová kritéria: skupina musí mít stálou strukturu a účel organizace musí směřovat k páchání trestné činnosti. Jedni tvrdí, že právě to se děje, druzí oponují, že by trestáním mohlo jít o „poškození“ demokracie.

„Všechna strategická rozhodnutí v Poslední generaci přijímá malý výbor vedení, ať už jde o formy akcí, marketing nebo nábor nových členů,“ popsala sociální psycholožka Maria-Christina Nimmerfrohová. Sama skupinu zkoumala a v utajení se účastnila blokád. Ví se například to, že Poslední generaci řídí šestičlenný tým rozdělený na dvě tříčlenné skupiny.

Jedna z mluvčích Poslední generace Carla Rochelová uvedla pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Deutschlandfunk, že se na veřejných místech přilepilo přes dva tisíce lidí. Nimmerfrohová naproti tomu tvrdí, že aktivních je jen asi 200 osob a za poslední rok téměř žádní noví „rekruti“ nepřibyli.

Příjmy a výdaje

Další z důležitých otázek zní: Kdo akce Poslední generace platí? Skupina aktivistů tvrdí, že je z velké části financována z darů nebo crowdfundingu. Na začátku roku 2022 skupina zveřejnila zprávu o transparentnosti. Podle ní získala v roce 2021 na darech více než 900 tisíc eur (v přepočtu 23 milionů korun) a utratila přibližně 535 tisíc eur za pronájem prostor pro akce, bytů pro demonstranty a aut. Dalších 100 tisíc eur stál materiál – od superlepidel přes transparenty, reflexní vesty, polštáře na sezení až po ohřívače rukou.

Poslední generace však podle rešerší německé televize RTL nepřímo žije i z peněz německých daňových poplatníků. Z interních dokumentů vyplývá, že faktury a doklady (například za nákup lepidel a další položky) na oněch 100 tisíc eur jdou přes neziskovou organizaci Wandelbündnis, která je osvobozená od daní a ještě získá zpět peníze na DPH. „Stát tak nepřímo financuje i nezákonné akce, za které padají pokuty a odnětí svobody,“ poznamenala podnikatelská právnička Ulrike Schmidt-Fleischerová.

Hlavní jsou však dary. Padesát tisíc eur poslal třeba Fond pro mimořádné události v oblasti klimatu (CEF) se sídlem v USA. Tato nevládní instituce podporuje skupiny protestující proti klimatickým změnám po celém světě a její příspěvek také šel přes organizaci Wandelbündnis.

Neméně zajímavá může být také odpověď na dotaz, co to všechno stojí. Miliony eur, tedy až stovky milionů korun. A suma stále stoupá, protože další firmy a organizace se připojují k žalobám o náhradu škod, které Poslední generace způsobila. Německá letecká společnost Lufthansa například požaduje 740 tisíc eur za obsazení odletových ploch na letištích v Hamburku, Düsseldorfu a Berlíně. Další žaloba má následovat po nedávných „přílepech“ ve Frankfurtu, Mnichově a Stuttgartu.

„Pro poškozeného samozřejmě vyvstává také otázka, zda se mu ekonomicky vyplatí uplatňovat nároky na náhradu škody,“ uvedl Thomas Rüfer, profesor občanského práva na univerzitě v Trevíru. Jinak řečeno: Co si poškození vezmou na Poslední generaci?

Významné tváře skupiny aktivistů Poslední generace

Henning Jeschke

Je jedním ze zakládajících členů skupiny Poslední generace. Jeho protestní akce ho několikrát přivedly před soud, přičemž se „proslavil“ hned tou první na letišti v Lübecku. Při jednom jednání se dokonce přilepil ke stolu v jednací síni. Do povědomí se dostal, když na tehdejšího kancléřského kandidáta Olafa Scholze během diskuse vykřikl: „Vedete nás do klimatického pekla!“ Jeschke také držel hladovku, aby přiměl Scholze vyhlásit stav klimatické nouze. Neúspěšně. Spolu s Linou Eichlerovou a Jörgem Altem vydal Jeschke knihu „Poslední generace – to jsme my. Když hoří svět, nepomůže vypnout požární alarm“.

Lina Eichlerová

Opustila školu, aby se mohla naplno věnovat klimatickému aktivismu. Raději by odmaturovala a šla studovat na univerzitu, ale neměla jinou volbu než se angažovat v Poslední generaci. Při různých protestech se lepila na silnice, dálnice, a dokonce k obrazu Lucase Cranacha, respektive jeho historickému rámu. Zúčastnila se také hladovky před německým Bundestagem.

Aimée van Baalenová

Pochází z Drážďan, rok vypomáhala jako dobrovolnice, později pracovala v pekárně či v tetovacím salonu. Od roku 2019 působí ve skupině Fridays for Future a od roku 2021 je součástí Extinction Rebellion a tiskovou mluvčí Poslední generace (skupiny se do jisté míry co do personálního obsazení překrývají, pozn. aut.).

Lars Ritter

Patří do strategického týmu Východ Poslední generace. Za práci, která zahrnuje přednášky, školení a strategické schůzky, mu Poslední generace platí. Blokování cest není součástí této práce, ale dělá to bez nároku na plat. V Hamburku strávil nějaký čas v preventivní vazbě, aby se nemohl účastnit plánovaných pouličních blokád – a to na samotce s pouhou jednou hodinou denně na dvoře. Při střetu s policisty ho jejich chvaty přivedly „na hranici fyzických možností“, křičel, ale nebránil se. Skončil v nemocnici bez vážných zranění.

Carla Rochelová

Přerušila studium na univerzitě, aby se mohla věnovat boji proti klimatické politice německé vlády. V listopadu roku 2022 se dostala do povědomí širší veřejnosti díky vystoupení v talk show německé veřejnoprávní televize ZDF. Je jednou z nejznámějších členek a působí jako mluvčí.

Anja Windlová

Pochází z Bavorska, později odešla kvůli studiu psychologie do rakouského Klagenfurtu. Tam se také připojila k Poslední generaci. Dříve působila ve spolku Fridays for Future. Díky jejímu vzhledu a podobě s kolumbijskou zpěvačkou se jí přezdívá „Klimatická Shakira“. Kvůli jejím protestním akcím v Rakousku ji chce tamní vláda vyhostit a hrozí jí zákaz pobytu.

Vybrané protestní akce Poslední generace

– 17. srpna 2020: Henning Jeschke se pokouší přilepit k trupu letadla na letišti v severoněmeckém Lübecku. Jeden z cestujících ho strhne na zem ještě dřív, než lepidlo zatuhne. Jeschke putuje do vazby, letadlo má 50 minut zpoždění.

– srpen až září 2021: V Berlíně se koná „Hladovka za klimatickou spravedlnost“. Ta předznamenává vznik skupiny Poslední generace.

– 24. ledna 2022: Aktivisté poprvé blokují ulice v Berlíně v rámci „povstání poslední generace“. Po celém světě vznikají odnože.

– 31. ledna 2022: Soud v Lübecku odkládá „případ Jeschke“. S takovým výsledkem není spokojen ani sám Jeschke a říká: „Soud se z rozhodnutí vykroutil odložením. Měl mě buď odsoudit, nebo zprostit viny.“

– 7. února 2022: První pouliční blokáda Poslední generace v Rakousku na vídeňském městském okruhu.

– 22. listopadu 2022: Ve vídeňském Leopoldově muzeu dva aktivisté polévají olejem obraz „Smrt a život“ od Gustava Klimta, který je chráněn bezpečnostním sklem.

– 24. listopadu 2022: První „přilepování“ na letišti. Šest aktivistů se na novém letišti Berlín-Brandenburg přilepuje na vzletovou dráhu. Úřady reagují rychle, aktivisty zatýkají a zahajují vyšetřování kvůli vniknutí na cizí pozemek a narušování veřejných podniků.

– 10. května 2023: Kvůli narušení dopravy ve Vídni dochází k zablokování sanitky při cestě k pacientovi. Vídeňská záchranná služba oznámila, že přijela na místo s několikaminutovým zpožděním a pacient během převozu zemřel.

– 24. července 2024: Aktivisté zpozdili na vídeňském letišti odlet letadla do Říma tím, že se přilepili k horním zavazadlovým prostorům a odmítali si sednout.

– 6. srpna 2024: Rakouská sekce Poslední generace oznamuje své rozpuštění.

– 15. srpna 2024: Zatím poslední výrazná akce Poslední generace – aktivisté se přilepili k ranvejím pěti německých letišť v Berlíně, Stuttgartu, Norimberku, Karlsruhe a Kolíně-Bonnu.

Vít Chalupa

Novinařinu zdědil po otci a působil v denících Hospodářské noviny, E15 či týdeníku Euro. Zúčastnil se mnoha olympijských her, mistrovství světa a Evropy, od fotbalu a ledního hokeje až po kanoistiku a lyžování. A protože sport není všechno, píše také o byznysu, ekologii a lidských příbězích.