V souvislosti s energetickou krizí začíná být čím dál aktuálnější návrat k lokálním zdrojům palivového dříví. Jenomže než vyroste pořádný les, tak to je otázka minimálně jedné generace. Rychlejší je založení vrbovny. V pravidelných intervalech na hlavu seřezávané vrby produkují palivové dříví mnohem dřív. A jako bonus podpoříte vytvoření prostředí pro vzácný hmyz.
V Česku roste 21 druhů vrb. Ne všechny jsou ale vhodné pro energetické účely. Nicméně vrba bílá a vrba křehká jsou dostatečně produktivní a dobře snášejí pravidelný řez „na hlavu“, díky čemuž zabírají relativně málo prostoru. Dají se tak pěstovat i na malých a úzkých pozemcích. Ideální pozemek by měl být celoročně vlhký, protože pak je produkce dřevní hmoty nejvyšší.
Vrby ale dobře snášejí i zaplavení vodou (vrba bílá i dlouhodobě) nebo letní sucho. Můžete je pěstovat na pozemcích podél vodních toků, vodních příkopů nebo na okrajích vlhkých luk. Ze zdánlivě bezcenného podmáčeného pozemku tak získáte užitek.
Pěstování tak zvaných hlavatých vrb je vhodné i na větších travnatých plochách. Dnes se tomuto moderně říká agrolesnictví. Od pradávna byly hlavaté vrby běžnou součástí hospodaření v zemědělské krajině, zejména v nivách řek, kde nebylo možné kvůli jarním záplavám pěstovat polní plodiny na orné půdě. Pasenému dobytku hlavaté vrby kromě stínu před letním sluncem poskytovaly také letninu, jednoleté větévky s listy. Zemědělci přikrmovali dobytek čerstvě sklizenou letninou nebo ji sušili na zimu.
Z vrbovny profituje i příroda
Hlavaté vrby přináší výhody nejen člověku, ale i přírodě. Pravidelně seřezávané vrby se dožívají vyššího věku a díky puklinám, které se v nich řezáním časem vytvoří, jsou důležitým úkrytem pro ohrožený hmyz a ptáky. Tyto benefity plantáže z rychle rostoucích dřevin nebo monokulturní lesy neumí nabídnout. Kromě toho jsou hlavaté vrby genius loci české krajiny, jak ho ve svých obrazech zachytil Josef Lada.
Velkou předností vrb je jejich velice snadné množení řízkováním v lednu až březnu. Můžete si sami nařezat asi 20 až 30centimetrové řízky z jednoletých prýtů nebo si je koupit od specializovaných firem. Protože se řízky velice snadno zakořeňují, je koupě hotových sazenic zbytečně drahá.
Nejjednodušší je naplnit sadbovače nebo květináče lehkým zahradnickým substrátem a zapíchnout větvičku. Květináče dejte do větší nádoby a nechte stát ve vodě (cca 5–10 cm). Větvičky se zakoření asi za měsíc. Poté je můžete pěstovat i bez vody, ale jistější je nechat po celý rok nízkou hladinu vody (cca 1–5 cm), aby kořenový bal nikdy nepřeschnul. Když zabezpečíte vrbám dostatek vody, narostou vám do podzimu silné sazenice.
Nejvhodnější termín výsadby sazenic je podzim po opadu listů (cca listopad). Vrby jsou světlomilné dřeviny, takže aby rychle rostly, potřebují nejen dostatek vody, ale i světla. Vysazujte sazenice zhruba pět metrů od sebe. Vlastní výsadba je jednoduchá – vykopejte jamku, vložte sazenici i s kůlem a zasypte hlínou. Opěrný kůl může být i slabší (stačí 1,5 m vysoký s průměrem cca 5 cm). Sazenici oploťte králičím pletivem (o délce cca 70 cm), které upevněte o kůl. Oplocení proti poškození zvěři odstraňte až bude kmen dostatečně mohutný (zhruba po pěti až deseti letech).
Kdy je možno začít „sklízet“
V dalších letech zapěstujte kmínek do výšky zhruba dvou až tří mětrů tak, že několikrát ročně vylamujte mladé, ještě tenké výhonky, které vyrůstají z kmínku. Koruna se pěstuje tak vysoko proto, aby obrážející výhony nebyly poškozovány zvěří nebo hospodářskými zvířaty.
Vhodný termín, kdy začít s ořezem stromu na hlavu je až doroste kmínek do průměru pěti až deseti centimetrů. Fotomanuál k zapěstování hlavatých vrb najdete zde. Další termín seřezávání na hlavu volte podle rychlosti růstu a požadovaného způsobu využití. Na výrobu pomlázky se hodí jednoleté výhody, proto se takové stromy řežou každý rok.
Pro palivové dřevo se vrby řežou zhruba v sedmi až desetiletých letých intervalech. U mladších stromů méně často, u starších silnějších stromů je růst rychlejší, proto se obmýtní doba zkracuje.
Doporučujeme tento stručný návod na péči o hlavaté vrby. Vážnější zájemci si mohou prostudovat tuto publikaci, která se věnuje ořezávaným stromům více do hloubky.
Článek byl publikován na webu Živá půda.
Martin Smetana
Martin je biolog a působí zároveň jako farmář a poradce organizace Živá půda, což je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold. Živá půda pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji, zemědělcům pomáhá hospodařit lépe a udržitelně.
