Za posledních téměř dvacet let zmizelo z okolí silnic v Česku více než sto tisíc stromů. Situaci dlouhodobě monitoruje spolek Arnika na základě čísel poskytnutých krajskými správami údržby silnic. Ty se potýkají s nedostatkem financí, takže nestíhají aleje podél komunikací obnovovat.
Podél tuzemských silnic bylo od roku 2003 do konce roku 2022 podle spolku Arnika vykáceno 326 tisíc stromů. Za stejné období se vysadilo 202 tisíc nových stromů. Loni zmizelo 18 tisíc stromů a přibylo 11 tisíc. Nejvíce se kácelo a nejméně sázelo v Královéhradeckém, Pardubickém, Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Na prvních příčkách v sázení se umístily Středočeský, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Spolek Arnika upozorňuje na to, že na celostátní úrovni neexistuje souhrnný přehled o kácení stromů podél silničních komunikací. Podklady pro analýzu spolek získal dotazováním jednotlivých krajských správ silnic, přičemž některé poskytly jen částečné údaje.
Zveřejněný přehled se zakládá na datech o stromořadí v okolí silnic druhé a třetí třídy. Nezapočítává ani kácení stromů, které mohou provádět jednotky integrovaného záchranného systému bez vědomí správců silnic. Spolek Arnika proto předpokládá, že počet stromořadí, která zmizela z okolí silnic, tak může být vyšší.
Nálety dělají v číslech paseku
Ekolog ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer souhlasí s tvrzením, že stromů v okolí silnic dlouhodobě ubývá. Upozorňuje však, že výsledky analýzy spolku Arnika obsahují neporovnatelné údaje. Záleží totiž na každém kraji, co všechno do výkazů zahrnuje.
„V našem případě způsobují zásadní rozdíly například přípravy staveb realizovaných přímo krajem. Aby se vlastní stavba mohla zahájit v termínu, tedy už v době vegetace, tak z naší strany často dojde k vykácení stromů, ale realizace výsadeb už je v režii zhotovitele stavby, případně kraje,“ tvrdí Weisbauer.
Podle dat Arniky se loni v Pardubickém kraji vykácelo 1503 stromů a nově vysadilo 195. „V roce 2022 proběhla jedna větší modernizace a z toho důvodu došlo i k větší disproporci,“ vysvětluje Weisbauer.
Kateřina Čakarovová, vedoucí střediska péče o zeleň Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, říká, že do čísel o kácení stromů se započítávají i náletové dřeviny, jejichž likvidace je součástí péče o stromořadí. „Vzhledem k tomu, že se jedná i o kácení stromů v náletových porostech dřevin a dřevin rostoucích podél komunikací na okrajích rozsáhlých lesních porostů, kam nelze nové stromy dosazovat, liší se výrazně počet stromů odstraněných a vysazených,“ vysvětluje.
Ubývá spojnic v krajině
Stromy podél komunikací mizí především kvůli zdravotnímu stavu dřeviny, pokud ohrožuje bezpečnost na vozovce či překáží při stavbě či opravě. „Kácíme stromy havarijní, které bezprostředně svým pádem ohrožují provoz po přilehlých komunikacích, ve většině z důvodu poškození prudkými větry, a dále stromy s výrazně sníženou provozní bezpečností – suché a odumírající. V některých případech kácíme stromy i z důvodu realizace povolených staveb,“ popisuje Čakarovová.
V posledních letech se zvyšoval počet pokácených stromů i kvůli suchu a vyšším teplotám. Loni se podél silnic v Plzeňském kraji vykácelo 4402 stromů, kraj jich nově vysadil 185.
Podle Marcely Klemensové, vedoucí kampaně Zachraňme stromy spolku Arnika, je situace problematická především kvůli tomu, že stromy podél silnic obohacují krajinu. „Zelená síť kolem krajských silnic může být významnou spojnicí mezi jednotlivými ostrůvky biodiverzity, kterými jsou například meze, remízy, břehové porosty, sady a lesy v zemědělsky využívané krajině,“ vysvětluje.
Nejméně pět metrů od vozovky a za příkopem
Opětovnou výsadbu stromů komplikuje několik aspektů. Stromořadí by například mělo stát aspoň pět metrů od komunikace, a to až za příkopem. Jinak překáží při čištění příkopů a dochází k poškození kořenového systému stromů, za což silniční správy dostávají pokuty. Ovšem v takové vzdálenosti od silnice jsou pozemky většinou v soukromém vlastnictví.
„Někdy je nemožné vzhledem k hranicím pozemků výsadbu uskutečnit, někdy jsou dohodnuty náhradní pozemky, kde se výsadba realizuje,“ uvádí Jiřina Barešová, technik péče o zeleň Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje. V minulém roce kraj vysadil 114 stromů v rámci dosadby stávajících stromořadí a 72 stromů na jiných místech než u silnic. Podle Arniky byla v letech 2014 až 2022 téměř čtvrtina stromů vysazena jinde, než odkud byly vykáceny.
„Současná zemědělská politika, i když se na tom asi nějakým způsobem pracuje, je koncipovaná dotačně na plochu a zemědělci nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby snášeli překryv vegetace – stromů nad svými pozemky. V rámci aktuální zemědělské dotační politiky nejsou ohodnoceny benefity vyšší vegetace v krajině,“ uvádí Weisbauer.
Správa a údržba silnic Pardubického kraje již podle něj vyčerpala všechny možnosti, kam smysluplně a s dlouhodobou perspektivou sázet v souvislých úsecích nové dřeviny, aniž by musela vykupovat pozemky od soukromých majitelů. „Majetkoprávní vypořádání se u nás provádí pouze v rámci přípravy projektů modernizací nebo zásadních oprav silnic. Bohužel se v řadě případů nedaří pozemky vykoupit v dostatečném rozsahu ani pro vlastní stavbu, natož pro doprovodnou vegetaci silnice. V rámci provádění běžné údržby už v žádném případě není prostor na řešení vlastnických vztahů,“ uvádí Weisbauer.
Peněz není dost na výsadbu ani na dodatečnou péči
Na první příčce v sázení stromů se za loňský rok podle Arniky umístil Středočeský kraj. Loni se v kraji vysadilo 2529 stromů a vykácelo 602. Jenom výsadba stála přibližně sedm milionů korun. Nákladná je i následná péče o stromy – stromy je potřeba chránit proti okusu zvěře, kotvit ke kůlům, provádět výchovné řezy či pravidelně zalévat. Správám údržby silnic však na to často nezbývají finance.
„Naše organizace se snaží v závislosti na přidělených finančních prostředcích provádět ve stanovených termínech náhradní výsadby. Loni s ohledem na zimní údržbu za nutného použití soli prodlouženou do jarních měsíců bylo méně prostředků na provedení náhradních výsadeb než v letech předešlých,“ popisuje Kateřina Čakarovová.
Podle Klemensové je potřeba celkově změnit přístup ke stromům podél silnic. „Změňme podmínky pro údržbu silniční vegetace. V provozních rozpočtech silničářů se musí objevit položky na údržbu vzrostlých, ale i nově vysazených stromů. Z dlouhodobého hlediska to bude jistě účinnější než bezesporu také potřebné změny v dotačních titulech resortů ministerstva životního prostředí i ministerstva zemědělství,“ uvádí.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
