„Projevy výjimečného sucha teď pozorujeme v Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Orlických horách,“ zhodnotil minulý týden portál Intersucho. Situace se sice oproti začátku března zlepšila, ale riziko, že přijde další suchý rok, přetrvává.
Na Šumavě, v okolí Jindřichova Hradce, na Jihlavsku, Pardubicku, v Jeseníkách, v Beskydech a v Bílých Karpatech bylo v neděli 9. března extrémní sucho. „Dnes jsme pocitově spíše v dubnu než v březnu. Sucho přichází brzy, vegetace se dříve probouzí, vidíme už například rašit habry, tím pádem začne brzy potřebovat více vody,“ říká klimatolog a koordinátor týmu projektu Intersucho Miroslav Trnka. „Už v prosinci jsme vlastně dokončili spotřebu vody z povodní, načež nastoupil deficit vláhy.“ dodává.
Teplá zima a málo sněhu, to jsou důvody, proč od začátku března meteorologové zaznamenávají narůstající sucho v krajině. Mimořádně teplý byl loňský prosinec, únor byl zase neobvykle chudý na srážky, na některých místech v Česku nespadly vůbec. „Fatální dopad na zemědělství a lesnictví zatím není,“ popisuje situaci Trnka.
Povodně pomohly nasytit půdu
Na Slovensku už sucho trvá několik měsíců. Velké srážky, které způsobily v Česku loňské zářijové povodně, se v sousední zemi tolik neprojevily. „U nás loni v srpnu také nabíhala suchá epizoda, ale září byl srážkově nejbohatší měsíc v roce, což není obvyklé. Na většině území Slovenska je deficit vláhy masivní, trvá poměrně delší dobu než u nás a postihuje i zemědělsky nejbohatší oblasti,“ uvádí Miroslav Trnka.
Zářijové srážky tedy v Česku na jednu stranu způsobily ničivé povodně, na druhou pomohly nasytit půdu. Trnka říká, že povodně se suchem úzce souvisejí, protože epizodu sucha často zakončí povodně.
Podle klimatologa došlo v posledních dnech k mírnému zlepšení díky srážkám (rozhovor probíhal 12. března 2025, pozn. aut.). Výhled je ale nejistý. „Sucho možná bude znatelnější ve východních Čechách a na Českomoravské vrchovině než v moravských úvalech jako doposud. I dlouhodobá předpověď ukazuje, že pokračování sucha je dost pravděpodobné. Ve střednědobém výhledu očekáváme nadprůměrné teploty, k tomu srážky, které se pohybují spíše kolem normálu. Počátkem dubna snad přijde ochlazení,“ říká Trnka.
Vodní nádrže jsou nicméně zatím naplněné, uklidňuje ministerstvo zemědělství. Tři české největší vodárenské nádrže Švihov, Přísečnice a Vír vykazovaly podle resortu před týdnem naplněnost od 87 do 99 procent zásobního prostoru. U tří největších víceúčelových nádrží Orlík, Lipno I. a Slapy se pohybovala mezi 66 až 82 procenty.
Klíčová v boji se suchem – a změnou klimatu – jsou adaptační opatření. „Myslím si, že si hlavně musíme uvědomit, že voda není samozřejmá. Neměli bychom také žít na úkor generací, které přijdou po nás. To znamená, že je potřeba neodčerpávat vodu, která je v těch hlubších vrstvách, a lépe umět nakládat s vodou, kterou máme k dispozici,“ uvádí Martin Možný z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu, který se zabývá zejména půdním a zemědělským suchem a vlivem změny klimatu na přírodu.
Škůdcům sucho svědčí
Z pohledu zemědělců se nyní rozhoduje o úrodě jařin, jde například o jarní pšenici či ječmen. U trvalých kultur vegetační sezona ještě nezačala. „Ozimy mají pořád v hlubších vrstvách dost vláhy, zatím nejsme v mimořádné situaci,“ tvrdí Trnka.
Předseda Asociace soukromých zemědělců v Olomouci Roman Koutek před časem Ekonews popsal, že přibývá let, kdy pociťuje sucho při hospodaření. „Protahují se periody, kdy je sucho, a zkracují se ty, kdy je vláhová jistota lepší,“ říká farmář. Kvůli suchu dokonce testuje pěstování sójy a slunečnice a přestal chovat krávy. „Poslední léta, co jsme je ještě měli, to bylo citelně znát na krmivu. V naší oblasti se pro hovězí dobytek pěstuje nejvíc vojtěška. První seč byla vždy dobrá a plná vláhy ze zimy. Při další sklizni to ale byla třeba jen polovina předchozí hmoty – oproti normálnímu roku,“ vysvětlil Koutek. Za problematické považuje i pěstování řepky, protože ji častěji napadají škůdci, pro které je teplé a suché počasí příhodnější.
Zemědělci si podle Trnky uvědomují, že změna klimatu na ně bude dopadat čím dál tím víc. „Do budoucna se nedá spoléhat na velkou míru pomoci. Stát bude mít v souvislosti s extrémními teplotami problémy třeba s infrastrukturou, zemědělství nebude jediná priorita,“ zdůrazňuje.
Půjde třeba o chlazení veřejných budov, nemocnic, domovů pro seniory nebo posilování energetické infrastruktury, aby vysoké teploty dokázala zvládnout. „Budeme mít starosti s kvalitou vodních zdrojů, protože v některých sezónách bude méně vody. Také bude docházet k menšímu ředění odpadních vod, budeme je muset tedy lépe čistit. Takže zemědělství a lesnictví vidí dopady jako první, ale prioritou bude zdraví a bezpečnost obyvatel,“ vysvětluje Trnka.
Kdyby spotřeba vody byla stejná jako v devadesátých letech, tak bychom podle Trnky měli problém s jejím nedostatkem už během extrémně suchých let 2015, 2017 a 2018. Naštěstí spotřeba výrazně klesla.
První dva dny horka jsou bezproblémové
Trnka se také více zabývá zdravotními dopady vysokých teplot. Jsou podle něj značně podceňované, protože v číslech nejsou hned vidět. Málokdo podle něj umře přímo na přehřátí organismu, ale extrémní teploty běžně zhoršují problémy se srdcem. „Překračuje se práh, který je pro člověka daný. Nejsme kapři, nemůžeme ho jednoduše posunout. Jižní země už mají infrastrukturu i systém, jak se snaží veřejná správa reagovat. To u nás zatím existuje jen na papíře,“ upozorňuje Miroslav Trnka.
Rizika se dají ověřit například na platformě Clim4Cast. Na webu climrisk.cz si zase mohou lidé promítnout, jak se mění frekvence topických dní pro jednotlivé katastry. Nejde jen o teplotu, ale také třeba o vlhkost nebo proudění vzduchu. I délka teplotního stresu může být důležitým faktorem.
„První dva dny jsou bezproblémové, většina staveb i domů dokáže dvěma dnům odolávat. Ale když se přidají teplé noci, začne riziko úmrtí stoupat. Pokud budu z předpovědi vědět, že má vedro trvat třeba pět dní, tak se mohu přesunout někam do vyšších poloh, abych unikl,“ vysvětluje Trnka.
Zároveň se na vedro mohou připravit domovy pro seniory, nemocnice, správci veřejných budov. „Je nutné si říci, že vysoké teploty mají fatální dopady častěji než třeba povodně. I když o nich tolik nevíme,“ říká Trnka.
V rámci Intersucha teď probíhá společný projekt sedmi zemí, Česka, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska, Slovinska a Chorvatska, který sdílí zkušenosti nejen ohledně vysokých teplot a sucha, ale také rizika lesních požárů. V Česku na rizika upozorňuje platforma firerisk.cz.
„Vyvíjíme monitorovací systémy pro celou střední Evropu v rámci projektu Clim4Cast. Sdílení zkušeností je užitečné, protože třeba v Chorvatsku či na Slovensku mají větší zkušenost s předpověďmi požárů, mají jiný vhled. Vědět, co se děje u sousedů, je strašně důležité, protože požáry ani sucho neznají hranice,“ uvádí Trnka.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
