Obyvatelé Berlína budou moci zřejmě už během léta donést použitou plastovou láhev, tubu od šamponu nebo dózu od pleťového krému do speciálního automatu. Z něj by měla putovat k recyklaci a vrátit se podle plánu německého start-upu Circleback do oběhu.
V dubnu oznámil německý výrobce kosmetiky Kneipp spolupráci s berlínským start-upem Circleback na výkupu použitých obalů od své kosmetiky prostřednictvím automatů. Pilotní projekt bude spuštěn v Berlíně, během léta by tam chtěl testovat Circleback tři automaty, první z nich v supermarketu Edeka Mandy Moch na náměstí Alexanderplatz. Do konce roku jich chce mít až dvacet.
“Čekáme na povolení od města Berlín,” říká Doris Schoger, marketingová ředitelka firmy. “Automat bude akceptovat všechny naprogramované obaly podle čárových kódů. Na začátku bude přijímat plastové obaly od všech značek, abychom spotřebitele neodradili,” dodává.
Partneři z řad kosmetických firem budou platit společnosti Circleback za sběr a recyklaci. Spotřebitelé pak dostanou až 20 centů přes Circleback aplikaci za každý kus balení, který vrátí prostřednictvím automatu.
Zatím se zapojily také kosmetické značky Catrice, essence (obě od výrobce cosnova), Dr.Bronners ́s, japonská Guhl, i+m NATURKOSMETIK BERLIN a Primavera.
20 centů nazpět
Inspirací byl zakladatelům Circleback výkup zálohovaných jednocestných PET lahví a plechovek od nápojů, fungující v celém Německu už od roku 2003. Na rozdíl od tohoto systému ale nebudou plastové obaly od kosmetiky zálohované při nákupu. “Pokud by se vybírala záloha na obal, museli bychom mít celoplošný systém vracení, a to v tuto chvíli nemáme. Také by se musel zapojit dostatečný počet značek, aby zvýšení ceny za vratný obal nepředstavovalo konkurenční nevýhodu,” vysvětluje Schoger.
Circleback by chtěl zčásti využít stávající infrastrukturu na vracení nápojových lahví. To znamená do automatů, kde by to bylo možné, nainstalovat také software na výkup obalů od kosmetiky. “Některé obchody mají velmi staré přístroje a potřebují nové, jiné zase potřebují updatovat software. Například v drogeriích, kde žádné automaty zatím nemají, by dostali nové,” popisuje představu Doris Schoger. Automaty se budou financovat z peněz investorů, kteří dosud vložili do Circleback částku 350 tisíc eur, další peníze pak půjdou z poplatků od zúčastněných kosmetických značek. Do budoucna mají být automaty rozmístěny po celém Německu.
Cílem je sesbírat plastové obaly, přepracovat je na recyklát a ten rozdělit mezi zúčastněné výrobce. Ti jej budou moci přimíchávat do obalů, aby v budoucnu splnili povinný obsah recyklátu v plastových obalech. Ten má dosáhnout v roce 2030 podle směrnice EU (o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí) třiceti procent. “Chceme nabídnout společnostem všech velikostí, aby si zachovaly vlastnictví svého obalového materiálu prostřednictvím recyklačního procesu, protože je stimuluje, aby vytvářely recyklovatelné obaly,” říká Brett Dickey, spoluzakladatel Circleback.
Podle Circleback poptávka po kvalitním recyklátu (vhodným pro styk s potravinami a v tomto případě s kosmetikou) už teď převyšuje jeho nabídku – je tu společenský tlak na výrobce baleného zboží, takže chtějí spotřebitelům nabídnout ekologičtější variantu obalu.
Circleback, který vznikl v roce 2021, by rád expandoval do dalších evropských zemí a chce výhledově sbírat prostřednictvím automatů i další druhy obalů – opakovaně použitelné a potravinové.
Cesta české drogerie a kosmetiky
Projekt Circleback se líbí Janu Čillíkovi, provoznímu řediteli českého výrobce eko-drogerie a kosmetiky Tierra Verde: “Rozhodně je to jedna z možností, jak získat čistou surovinu na výrobu recyklátu vhodnou pro kosmetiku,” chválí záměr.
Firma sama řeší, co se stane s plastovými obaly po použití výrobku – už dnes dokáže od firemních zákazníků odebrat zpět kanystry a kýble, ale také menší spotřebitelské plastové láhve a dózy ve spolupráci s dovážkovým internetovým obchodem Rohlík.cz. “Pracujeme také na tom, aby naše obaly obsahovaly podíl recyklátu. Od plastu tedy neplánujeme odejít, spíše se snažíme naše obaly vyladit tak, aby jejich dopad byl minimální,” říká Čillík. Když se vyřeší koncovka, není důvod proč nevyužít praktické vlastnosti plastu – lehkost, funkčnost, nízká cena.
“Pracujeme na tom, abychom mohli do celého trhu nabídnout naše produkty ve vratných obalech. Tento obal by měl splňovat několik kritérií, mimo jiné i možnost jeho výkupu přes výkupní automaty, které vykupují skleněné lahve. Věříme totiž, že se povede naše vratné obaly dostat i do větších řetězcových prodejen a toto bude jedna z možností jak obal pohodlně vrátit,” dodává Čillík.
Naopak v Ryoru myšlence výkupu použitého plastu příliš nevěří. „Jsem vůči této cestě skeptická. Větší smysl by mělo sbírat obaly z určitého typu plastu. Považuji to spíše za marketing než za smysluplnou věc, ale nerada bych jim křivdila,“ říká Jana Stránská, obchodní ředitelka a spolumajitelka české kosmetické firmy Ryor.
Podle ní obaly z recyklátu mají jednu vadu: “Když jsem naposledy mluvila s firmami, které se zabývají výrobou kosmetických obalů mimo jiné z recyklátů, problém byl, že obal nemůže být bílý, protože přece jen se tam vždy nějaká nečistota přimíchá a nevypadá to úplně hezky,” říká. Polypropylenový recyklát používaný na kelímky s krémem, má zpravidla šedozelenou barvu.
Hlad pro recyklátu
Velcí výrobci značkového spotřebního zboží brát zpátky své vlastní obaly v úmyslu nemají – spoléhají na veřejné systémy tříděného sběru a počítají s nákupem recyklátu na trhu. “Společnost L´Oréal se zavázala, že do roku 2030 bude sto procent plastů používaných v našich obalech pocházet z recyklovaných nebo biologických zdrojů, do roku 2025 dosáhneme padesáti procent,” říká Ivona Karvinen, mluvčí L’Oréal pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
“Zavázali jsme se, že do roku 2025 budou naše plastové obaly znovu použitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné. Snížíme využití panenského plastu o polovinu a zvýšíme využití recyklátu v našich obalech. Například celá naše divize kosmetických značek má již nyní velkou většinu lahviček ze stoprocentního recyklátu,” uvádí i Lucie Kotalová, mluvčí Unileveru pro Česko a Slovensko, výrobce značek Dove, Cif či Coccolino.
Vedle použití recyklátu koncerny deklarují environmentální zodpovědnost i dalšími způsoby. Výrobce vlasové kosmetiky L´Oréal spolufinancuje výzkum v oblasti výroby plastových lahví z enzymaticky rozloženého odpadního plastu nebo vyvíjí nové typy balení, v nichž nahrazuje plast jinými materiály. A Unilever eliminuje objem odpadových plastových obalů . “Podporujeme další směry vedle recyklace plastů, které povedou k snižování použití obalových materiálů. Například znovudoplňování výrobků zákazníkem doma, koncentrované výrobky, které umožňují zmenšování obalů, nebo koncentráty, které lze doma zředit v znovu naplnitelné lahvi nebo doplňovací stanice v obchodech,” vysvětluje Kotalová.
Po čistém a kvalitním recyklátu začíná být už teď velká sháňka. Kde ho ale brát? Ve žluté popelnici může být plast kontaminovaný a vyžaduje důkladné dotřídění – v Česku zatím jen ručně a s nízkou účinností třídění. Procter & Gamble nebo třeba Henkel se snaží přispět k této části řetězce – systémovým vylepšením tříděného sběru. Zapojily se do projektu s názvem Holy Grail 2.0., který je zatím v poloprovozním testování. Jeho základem jsou neviditelné kódy, které výrobci budou tisknout na výrobky a které umožní automatizované třídění použitých obalů. Software na dotřiďovací lince kódy přečte a odpad roztřídí.
“Výkup plastových obalů nemá smysl na trzích, kde dobře funguje třídění odpadu,” říká na konto výkupu plastových obalů Gian De Belder, technický ředitel pro výzkum a vývoji obalové udržitelnosti Procter & Gamble, který projektu šéfuje. Projekt má celoevropské ambice a podílí se na něm vedle firem vyrábějících spotřební zboží také výrobci obalů, nadnárodní maloobchodní řetězce, recyklátoři a odpadové firmy.
Jitka Vlková
Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.
