V černých popelnicích dosud každoročně končilo 80 tisíc tun textilního odpadu. Od nového roku se to má změnit. Obce ho od ledna musejí povinně sbírat.
Více než šest tisíc tuzemských obcí musí od ledna příštího roku k textilnímu odpadu přistupovat jako k tříděnému odpadu a zajistit jeho sběr. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že každá obec má povinnost zřídit místo, kde bude možné textilní odpad odevzdat. Je přitom jedno, jak to udělá.
Ačkoliv to zní zvláštně, již nyní se dá s poměrně velkou jistotou říct, že se v příštím roce nic moc nezmění. Namátkový průzkum Ekonews mezi obcemi odhalil, že kontejnery na sběr odpadního textilu přibudou jen v některých. A navíc pouze ve sběrných dvorech.
Ohledně textilu v odpadu neexistují žádná přesná data a Evropská unie pro třídění textilu nestanovila žádné konkrétní cíle, jako to činí u plastů či plechovek. Každý členský stát má totiž jiný systém sběru nechtěného textilu, dokonce i jinou definici textilního odpadu.
„Aktuálně jsou kontejnery na textil dobrovolně umístěny zhruba na 10 000 místech po celé České republice. Počet sběrných nádob bude růst a sběr textilního odpadu pomocí sběrné sítě se bude rozšiřovat,“ tvrdí bez jakýchkoli podrobností Veronika Krejčí, mluvčí ministerstva životního prostředí.
Sbírat se budou hlavně data
Dosud textil sbíraly společnosti, jako je Diakonie Broumov, Potex, Dimatex, Kloktex či Helptex, většinou v režimu předcházení vzniku odpadu. Zčásti ho zpeněžovaly, zčásti provozovaly charitu.
Nově se ale nevyužitý textil má sbírat v režimu odpadu. Obce tak budou muset jasně oddělit sběr textilu k opětovnému využití od sběru odpadního textilu.
Obce mohou odpadní textil sbírat různými způsoby. Mohou v ulicích rozmístit sběrné nádoby, určit konkrétní místo pro odkládání textilního odpadu, třeba ve sběrném dvoru, nebo pořádat pravidelný sběr.
„Ve směsném komunálním odpadu je textil zastoupen stále přibližně třemi procenty a je potřeba ho odklonit do tříděného sběru. Tím se zajistí jeho lepší využitelnost. Cílem je tedy zlepšení cirkularity a využití textilu,“ popisuje účel zavedení povinného sběru textilu Krejčí. S cirkularitou nicméně textil zatím nemá mnoho společného, protože jeho recyklace se většinou ekonomicky nevyplácí.
Zavedení povinnosti sběru tříděného textilního odpadu má být spíše prvním krokem k získání údajů, kolik ho vlastně vzniká. Obce totiž budou muset hlásit jeho množství. Následně bude možné nastavit konkrétní cíle ohledně třídění a recyklace. Od roku 2026 pak obce budou muset vytřídit 60 procent komunálního odpadu.
V Praze přibude dvacet kontejnerů
Hlavní město Praha v rámci zavedení povinného sběru textilu umístí do sběrných dvorů provozovaných společností Pražské služby dvacet nových kontejnerů na textilní odpad. „Prvních dvacet kontejnerů je pouhým začátkem pro oddělení soustřeďování textilu sbíraného v souladu se zákonem o odpadech na území města,“ uvádí Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu. Město podle něj aktuálně připravuje koncesní řízení pro sběr odpadního textilu i do kontejnerů v ulicích města.
Vedoucí oddělení odpadů na magistrátu Radim Polák ovšem nic takového na listopadové konferenci Cirkulární města nepotvrdil. „Budeme se striktně řídit metodickým pokynem ministerstva životního prostředí a nebudeme rozšiřovat síť kontejnerů, protože je jich v současnosti hodně. Na sběrných dvorech provozovaných Pražskou službou zřídíme kontejnery na textilní odpad a tím město náplní svojí povinnost,“ vysvětlil.
V hlavním městě se aktuálně nachází přes tisíc kontejnerů pro sběr textilu, většina jich je ve zmíněném režimu sběru předcházení vzniku odpadu. Textilní odpad, který nelze využít, se má odevzdávat na sběrných dvorech. Pohled do libovolné černé popelnice ovšem odhalí, že se tak neděje.
„Pokud se koncesní řízení podaří dotáhnout do úspěšného konce, mohli bychom v Praze rozmístit dalších asi třicet kontejnerů ke sběru textilu v režimu odpadů,“ tvrdí Hofman. „Stanoviště již máme vytipována ve spolupráci s městskými částmi.Ve výsledku se tedy v roce 2025 může stát, že Praha bude sbírat odpadní textil na sběrných dvorech i prostřednictvím kontejnerů umístěných v ulicích,“ dodává Hofman.
Všichni třídí, ale stejně se skládkuje
Brno plánuje povinný sběr řešit podobně jako hlavní město. Na sběrných dvorech nově přibudou kontejnery určené pro odpadní textil. „Textilního odpadu přibývá a je nutné na tuto skutečnost reagovat, mimo jiné také právě rozšířením sběrné sítě kontejnerů na textil v brněnských ulicích,“ uvádí Filip Poňuchálek, mluvčí Magistrátu města Brno. Podle něj je oddělený sběr textilu v Brně několik let zažitý a město nepočítá s větším nárůstem textilního odpadu.
V Hradci Králové sbírají textil od roku 2015 a údajně to funguje. „Díky dlouhodobě funkčnímu systému není potřeba masivně zvyšovat počet kontejnerů. Každoročně však optimalizujeme jejich rozmístění a přidáváme kontejnery v oblastech, kde došlo k nové zástavbě. V roce 2025 plánujeme instalovat deset nových kontejnerů, především tam, kde chceme zkrátit docházkovou vzdálenost občanů k místům sběru tříděného odpadu,“ uvádí Lukáš Řádek, náměstek primátorky města Hradec Králové. Ročně se množství vybraného textilu v Hradci Králové pohybuje okolo 400 tun.
Nové kontejnery nebude přidávat Liberec. „Nyní máme 110 kusů kontejnerů na textil, rozšíření sítě zatím neplánujeme, je dostačující,“ uvádí mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová. Loni se v Liberci vysbíralo 208 tun nepotřebného textilu.
Sběr tříděného textilu v tuzemsku funguje i podle dat evropského statistického úřadu Eurostat. Česko podle nich zachytí 25 procent textilu či obuvi a v Evropské unii patří mezi pět států s nejvyšší mírou zachycení. Přesto se 75 procent textilu zachytit nepodaří.
Jenže Česko zároveň patří mezi státy, které z celé unie posílají nejvíce textilu na skládku. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí o nakládání s textilním odpadem uvádí, že Česko pošle na skládky každoročně 30 tisíc tun nepoužitelného oblečení.
Staré hadry v hasičárně
Významné změny se od Nového roku nechystají ani v menších obcích. Obyvatelé vesničky Michalovice jsou podle starostky Dany Horké zvyklí vozit nechtěný textil do kontejnerů do nedalekých Litoměřic. V příštím roce jim s tím obec pomůže.
„Ve spolupráci s naší svozovou firmou budeme textil sbírat do pytlů. Občané budou moci textil nosit do budovy úřadu, sběrné místo vyčleníme v přilehlé hasičárně. Minimálně jednou ročně to buď odvezeme do svozové firmy sami, nebo si to u nás vyzvedne,“ uvádí Horká.
Kontejner na charitativní sběr oblečení již dlouho mají v obci Horní Lapač v okrese Kroměříž. „Změní se pouze to, že kontejner na textil se bude vyvážet častěji,“ říká starostka obce Jaroslava Hudečková. Nově bude svoz probíhat každé tři týdny. V případě odpadního textilu, který nepatří do kontejneru pro charitativní sběr, kontaktují obyvatele obce přímo starostku, která jim s likvidací takového textilu pomáhá. „Máme smlouvu se svozovou firmou TAS Holešov. Textil v režimu odpadu mi vždycky vezmou,“ uvádí Hudečková. Obec má pouhých 280 obyvatel, proto sběr může řešit individuálně.
Nic se nebude měnit ani v Babicích v okrese Třebíč. „Kontejnery na textil máme na charitativní sběr i odpad. Pro nás se nic nemění,“ uvádí starostka Petra Černá. Od roku 2015 sbírají textil pro opětovné použití i v jihočeských Litvínovicích. Textilní odpad prý lidé z třítisícového městečka odvážejí do sběrného dvora.
Podle starosty obce Martina Krále systém funguje. „Komunální odpad si hlídáme a nemáme v něm roztrhaný nebo špatný textil. Samozřejmě někdy se objeví, to nemůžeme úplně ovlivnit, máme přes 800 popelnic. Ale většina obyvatel textil třídí a odváží na sběrný dvůr,“ tvrdí Král.
Aspoň z něj dostat energii
Navzdory tvrzení starostů a mluvčích skončí ve směsném komunálním odpadu podle dat ministerstva životního prostředí každý rok 80 tisíc tun textilu. Textilní odpad tvoří v Praze jedno až dvě procenta obsahu černých popelnic. Brno letos ve spolupráci s autorizovanou obalovou společností Eko-kom provedlo rozbor směsného komunálního odpadu, při němž se zjistilo, že textil tvoří přes osm procent tamního směsného odpadu.
V Hradci Králové tvoří textil zhruba pět procent obsahu černých popelnic. „Naším dlouhodobým cílem je tento podíl maximálně snížit – pokračujeme v optimalizaci systému třídění i osvětě, abychom co nejvíce občanů motivovali k odpovědnému nakládání s odpady,“ prohlašuje náměstek Řádek. Speciální kampaně na podporu třídění textilního odpadu však město neplánuje.
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že zavedení povinného sběru textilu přispěje ke zmenšení množství textilu ve směsném komunálním odpadu. „Bude možné textilní odpad získávat ve vyšší kvalitě a efektivněji recyklovat,“ tvrdí mluvčí ministerstva Krejčí.
Lukáš Killar, jednatel společnosti Dimatex, která provozuje kontejnery na sběr textilu, se domnívá, že se kvalita textilu v kontejnerech naopak zhorší. „Dle našich poznatků byl textil v nádobách na komunální odpad již nepoužitelný – znečištěný nebo plesnivý, a tedy nevhodný k recyklaci. Tento textil je zbytečné třídit. Patří do zařízení pro energetické využití odpadu, nebo do TAP (tuhé alternativní palivo, pozn. aut.,“ uvádí. Česko v současnosti energeticky využívá 18 tisíc tun textilu ročně, tedy zhruba polovinu toho, co nevyužité skončí na skládce.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
