Plzeňský Prazdroj loni přestal prodávat Gambrinus a Radegast v plastu a do konce příštího roku v něm skončí i další značky. Dvě třetiny lidí přešly z piva v PETu na pivo ve vratném skle, třetina na plechovky, uvádí Ivan Tučník, manažer pivovaru pro udržitelný rozvoj. Právě plechovky přitom nyní od července, pod taktovkou nových poplatků Eko-komu, společnosti mající na starosti sběr odpadů, výrazně zdražují.
„U plechovek v současné době diskutujeme varianty dalšího směřování. Jako nejlepší varianta se jeví systém zálohování, na jehož zavedení nyní intenzivně pracujeme na Slovensku,“ uvádí Tučník.
Eko-kom od července zvedá poplatky za obaly, konkrétně u barevného PET o 37 procent, u plechovek o 29 procent. Naopak za transparentní PET lahve jdou poplatky dolů. Jak toto opatření hodnotíte?
Výše poplatků by měla respektovat, jak je obal dále využitelný. Zatímco čiré PET lahve lze recyklovat, a vyrobit z nich nové lahve, prakticky donekonečna, u barevných lahví je recyklace omezenější. Nové lahve se z nich vyrobit nedají a lze je použít pouze k jiným účelům, například při výrobě koberců. Poplatky za tyto druhy obalů se tak poměrně výrazně odlišují.
Vy pomalu od plastu ustupujete, což byl hlavně hnědý PET…
Už loni jsme přestali prodávat v PET lahvích piva značek Gambrinus a Radegast a do konce příštího roku plánujeme úplný konec distribuce piva v PET lahvi u všech našich značek. Pro pivo je třeba používat barevné PET lahve, aby se minimalizoval průnik světla a obsah lahve tím neztrácel na kvalitě. Ještě před pěti lety jsme prodávali v PET lahvích v tuzemsku jedenáct procent naší produkce, nyní to jsou ani ne čtyři procenta. Koncem příštího roku budeme na nule.
Naopak ale na oblibě získávají plechovky a tam nové poplatky také hodně rostou…
Zvyšování cen u plechovek jde proti trendu ekomodulace, tedy vyšší poplatky za hůře recyklovatelné obaly, nižší za dobře recyklovatelné. Výhodou hliníku je, že se dá recyklovat opakovaně prakticky do nekonečna a jeho kvalita je přitom vždycky stejná. Z plechovky na nápoje můžete znovu vyrobit tu samou. Plechovky z recyklátu mají navíc až o osmdesát procent nižší uhlíkovou stopu a na jejich výrobu je spotřebováno až o 95 procent méně energie než u plechovek vyrobených z tak zvaného panenského materiálu. V Česku ale bohužel recyklace nefunguje. Zatím se zde nepodařilo vytvořit funkční systém jejich sběru a nejsou zde zavedené ani technologie na jeho efektivní recyklaci.
I přes avizované zdražování společnost Eko-kom navíc veřejně ve své strategii do roku 2030 uvádí, že nemá v plánu naplnit cíle stanovující objem sběru hliníkových obalů, které nám stanovuje Evropská unie. To je padesát procent v roce 2025 a šedesát procent v roce 2030, přičemž Eko-kom v roce 2025 počítá s mírou sběru pouze ve výši 39 procent. Pokud jde o Prazdroj, naše plechovky jsou už nyní vyrobené ze čtyřiceti procent z recyklátu a tento podíl chceme dál navyšovat.
Plánujete, i v souvislosti s nynějším zvyšováním poplatků za obaly, nějaké změny, pokud jde o typy používaných materiálů?
Klíčovými jsou pro nás i nadále vratné obaly, které lze používat opakovaně, jako jsou skleněné vratné lahve a sudy. Podíl vratných obalů v rámci našeho portfolia dlouhodobě dosahuje okolo sedmdesáti procent. I nadále se chceme soustředit na sudové pivo, protože vratný sud je ve vztahu k životnímu prostředí nejšetrnější variantou. Vedle toho se zaměřujeme na skleněné vratné lahve, které jsou dlouhodobě naším nejprodávanějším obalem. Navíc k nim přešla největší část spotřebitelů od zrušených PET lahví, a to dvě třetiny, třetina přešla k plechovkám.
U plechovek v současné době diskutujeme varianty dalšího směřování. Jako nejlepší varianta se jeví systém zálohování, na jehož zavedení nyní intenzivně pracujeme na Slovensku.
Plechovky nyní u vás dělají jaký podíl?
Nejprodávanějším obalem jsou dlouhodobě v Plzeňském Prazdroji skleněné vratné lahve. Vedle toho pokračuje příklon spotřebitelů k plechovkám, které jsou díky nízké váze a rychlému vychlazení již několik let nejdynamičtěji rostoucí částí portfolia. Tento trend ještě akcelerovala pandemie a s ní související uzavření hospod. V roce 2019 tvořily plechovky zhruba osmnáct procent portfolia Prazdroje, loni už přes dvacet procent. I u tohoto obalu hledáme cesty k cirkularitě a tím i ke snížení jeho ekologické stopy. Jednu z cest představuje zálohování plechovek. Vydalo se jí už deset evropských zemí a jejich fungující systémy vykazují zajímavé výsledky. V tuto chvíli se aktivně účastníme na připravovaném zálohování plechovek na Slovensku, kde také působíme. Věříme, že nám tamní zkušenosti pomohou najít vhodné řešení i pro Českou republiku.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
