Přes čtvrt milionu tun nábytku ročně v Česku míří do odpadu

Češi se ročně zbaví 250 až 350 tisíc tun nábytku, vyplývá ze studie, kterou pro společnost Ikea vypracovala platforma Cyrkl s využitím průzkumu agentury Ipsos. Takové množství odpovídá více než 11 milionům křesel a zhruba třetině množství nového nábytku, které se ročně v tuzemsku prodá.

Vyhazují se hlavně pohovky a postele, kterých se dohromady zbavila více než polovina dotazovaných. Naopak nejméně lidé vyklízeli venkovní sedačky či dětské postýlky. Průzkum chování spotřebitelů provedla agentura Ipsos loni v říjnu na vzorku 840 tuzemských respondentů.

Nejčastěji lidé nábytek vyhazovali kvůli nákupu nového. Se starými věcmi, často ještě v dobrém stavu, se loučí až třetina Čechů. „Podle zkušeností z našich provozů se lidé zbavují i nábytku, který není nijak výrazně poškozený nebo starý,“ potvrzuje Alexandr Komarnický, mluvčí Pražských služeb. Dalším důvodem, proč se majitelé zbavovali starých postelí nebo skříní, byl špatný stav nábytku či celková rekonstrukce bytu.

Podle průzkumu nechtěný nábytek odevzdají Češi nejčastěji do recyklačního centra nebo sběrného dvoru, tento postup zvolila téměř třetina oslovených. „Značná část šanci na druhý život nedostane. Ve třinácti procentech případů ho lidé uskladní v garáži nebo ve sklepě, tři procenta ho dají k popelnici a tři procenta ho vyhodí do komunálního odpadu,“ cituje výsledky průzkumu Vojtěch Pilnáček z platformy Cyrkl, která funguje jako digitální odpadové tržiště. Češi ale také mají ve zvyku nepotřebné kusy z domácnosti darovat (28 procent) nebo prodat na internetu (16 procent).

Nejasná cesta na skládku

Přesné množství nábytku, který končí v odpadu, není snadné určit. „Chybějí totiž data a klasifikace v odpadovém hospodářství. Proto jsme museli oslovit zařízení, ve kterých se vyhozený nábytek shromažďuje, a ze získaných dat vypočítat předpokládané množství, které ročně v rámci Česka vzniká,“ vysvětluje Pilnáček, jak studie vznikala.

Podle katalogu odpadů vycházejícího z ministerské vyhlášky spadá nábytek mezi takzvaný „objemný odpad“ nebo „dřevěný odpad z komunální sféry“. Tam ovšem patří také mnohé další předměty.

„V Česku nábytek nemá v odpadovém hospodářství své vlastní katalogové číslo, a proto je velmi složité sledovat kde, jak, v jakém množství a za jakých okolností končí,“ říká pro Ekonews.cz Barbora Kotoun, manažerka udržitelnosti v Ikea Česká republika, Maďarsko a Slovensko.

„Jsme přesvědčeni, že zavedení katalogového čísla pro velkoobjemový dřevěný nábytek je zásadním krokem, který cirkulární ekonomice pomůže,“ tvrdí Kotoun. „Vytvořit z něj odpad by mělo být posledním řešením, jelikož možností, jak mu darovat druhý život, je několik,“ upozorňuje.

Šetrnějších způsobů, jak se zbavit nepotřebného nábytku, mají Češi spoustu. V úvahu přichází prodej či darování. Využít se k tomu dají různá internetová tržiště, bazary nebo sousedské prodeje a dobrovolnické akce.

Musíme vědět, kolik ho produkujeme

„Pokud chceme snižovat množství nábytkového odpadu, musíme nejdříve vědět, kolik ho produkujeme a jak se s ním zachází. Studie je první svého druhu a slouží zejména na upozornění problému. Poukazuje na jednotlivé bariéry v infrastruktuře či komplikace vrátit nábytek do oběhu,“ dodává manažerka udržitelnosti společnosti Ikea.

Nadějí pro starý nábytek mohou být mimo jiné takzvané re-use pointy. Lidé do nich použité věci odvezou, místní pracovníci je nafotí a nahrají do aplikace, kde si je zájemci mohou vybrat a přijít vyzvednout. V tuzemsku je dnes v provozu přibližně 40 takových zařízení.

Jenom na území hlavního města se nacházejí čtyři centra. „V loňském roce odevzdali lidé do re-use pointů spadajících pod Pražské služby více než 3300 předmětů. Dále jich bylo předáno téměř 2700,“ přibližuje Komarnický.

Pomoci může i lepší informovanost o možnostech, kam s nepotřebnými kusy. Doporučení by podle autorů studie mohli dostat nejen občané, ale také sběrné dvory. A podle autorů studie by se hodilo i rozdělení starého nábytku do tříd odlišených podle kvality. Díky tomu by bylo jasné, zda je daná pohovka ještě dobrá pro jiný obývací pokoj, nebo potřebuje opravit.

Autoři zároveň upozorňují na příručku o třídění dřeva od jihlavské společnosti Kronospan. Jeden z největších tuzemských zpracovatelů dřeva v ní popisuje, jaké části nejen starého vybavení domácnosti se dají znovu využít.

Šest tisíc kusů za rok

Nábytek zpět do oběhu posílá i samotná společnost Ikea. Už je to šest let, co začala vykupovat od zákazníků své výrobky, které posléze nabízí dál.

„V minulém finančním roce u nás našlo druhý život přes šest tisíc kusů a zájem o tuto službu dlouhodobě roste, stejně jako o službu Garantovaný odkup dětského nábytku,“ uvádí Barbora Kotoun. Udržet nábytek v dobrém stavu se firma snaží tím, že prodává náhradní díly nebo potřeby na údržbu.

Globálně má Ikea desetiprocentní podíl na trhu s nábytkem z druhé ruky. „Dali jsme si globální závazek být do roku 2030 plně cirkulární společností, a proto budeme cirkulární služby rozvíjet nadále. Jedině tak můžeme snížit svou klimatickou stopu a být do roku 2050 klimaticky pozitivní společností,“ uzavírá Kotoun.