Zemědělci jsou různí. Některé zajímá pouze výnos, dalším více záleží na kvalitní produkci s certifikátem, jiní zase upřednostňují zdravou půdu. Lze to všechno skloubit? Na ekologické a regenerativní farmě La Ferme des Bourettes, kde hospodaří Mathieu Razy a jeho rodina, ano.
Na výletě ve Francii nás nejvíc oslovila kombinace ekologického a regenerativního zemědělství v podání farmy La Ferme des Bourettes. Na 75 hektarech chovají 170 kusů skotu plemene aubrac, který pasou regenerativně na travních porostech i orné půdě.
I když je hospodaření bez pluhu v ekologickém zemědělství velkou výzvou, Mathieu Razy se nenechal odradit a nejprve se poradil s odborníky, jak nejlépe systém nastavit. Letos je to už desátý rok, kdy nepoužil pluh, vyprodukoval dost krmiva pro svůj dobytek a zároveň zvýšil obsah organické hmoty v půdě. To vše se mu daří zcela bez eroze i při pěstování kukuřice ve svahu, která je k erozi velmi náchylná.
Jaké byly počátky
Rodina Razyových začala na statku hospodařit před deseti lety. Již tehdy se na některých pozemcích asi třicet let neoralo. Velké eroze odnášely půdu pryč a bylo náročné ji tam potom následně vracet.
Původní majitel pozemků dal Mathieuovi Razymu při přebírání statku podmínku, že musí hospodařit bezorebně. Souhlasil a farmu zaregistroval i jako ekologickou. Mathieův tchán také hospodaří ekologicky, ale oře, takže mohli orební a bezorební systém porovnávat.
Rozdíl v kvalitě půdy je vidět, ale hlavně cítit. Půdní vzorky z neoraného pozemku byly tmavší, zatímco z oraného, který je deset let v ekologii, světlejší. Čím tmavší barva, tím více organické hmoty půda obsahuje. V tomto případě o 3,5 procenta více. Neoraná půda také voněla mnohem intenzivněji. Jak se to Mathieuovi Razymu podařilo?
Tajemství přibývající organické hmoty lze rozdělit do více částí. Jednotlivé části ale mají pevné pojítko – holistický, neboli celistvý management. Mathieu Razy se dívá na hospodaření jako na systém, ve kterém hmota koluje. Proto se nezaměřuje jen na jednotlivé části, jako je výnos nebo hnojení dusíkem, ale rozhoduje se na základě prospěšnosti pro celý systém.
Hospodaření s organickou hmotou spočívá v pečlivém počítání. Co se z pole odveze pryč, musí se na pole vrátit i s bonusem. To znamená, že sklizená nebo jinak odebraná organická hmota se na pole musí vrátit ideálně v přebytku, aby mohl její obsah v půdě růst. Vrátit se ale může i v jiné než rostlinné formě – hnůj se štěpkou a slámou nebo výkaly zvířat z pastvy.
Hlavní plodiny na statku vysévají s pomocnými plodinami, které pokrývají půdu v meziřadí a po sklizni. Častokrát se volí druhy rostlin, které mohou hlavní plodině pomoct vázat vzdušný dusík, ale také druhy, které jsou atraktivní pro organismy, které hlavní plodinu chrání před škůdci.
Pod rostlinným krytem se půdním dělníkům pracuje nejlépe. Nejsou vystaveni pro ně smrtelnému UV záření ze slunce a teplota je mnohem příznivější. Kromě toho je důležitá vlhkost, která se snadněji udržuje ve stínu.
Také platí, že čím více a déle rostlinného pokryvu plodin a meziplodin na půdě zůstává, tím nižší je zaplevelení. Plevele totiž nemají dost světla pro klíčení a růst. Půda tedy zůstává pokrytá po celý rok s výjimkou krátkého období těsně před setím, a vždy, když je to možné, se na ní pase skot.
Pastva je jediný způsob, jak současně rozrušit povrch půdy, zlikvidovat plevele, proměnit jinak nevyužitelnou celulózu z rostlin na maso a po poli rozptýlit hnojivo.
O kravském lejnu lze mluvit jako o inokulantu (očkovací látce) – mikroorganismy z metabolismu přežvýkavců se s hnojem dostávají na půdu, kde pokračují v prospěšné činnosti. „Pod poklicí” lejna vzniká speciální ekosystém, příznivý pro hmyz a mikroorganismy včetně bakterií a hub.
Přežvýkavci se z tohoto úhlu pohledu dají nazvat zemědělskými superstroji. V kombinaci s regenerativní pastvou se jejich přínosy ještě umocňují. Mathieu Razy je proto začlenil do svých osevních postupů všude, kde to šlo. Na orné půdě pase skot jednou, někdy i dvakrát ročně, kromě období, kdy na pozemku pěstuje kukuřici.
Mathieu Razy je také dobrým ekonomem. Vše pečlivě propočítal a zjistil, že i díky začlenění pastvy skotu na orné půdě je v plusových číslech. Na mase, které sami prodávají na trzích, vydělají v čistém v přepočtu na hektar dvakrát více než na dotacích.
Kooperace se vyplácí
Nejen pastvou na orné půdě si farma finančně přilepší. Aby neutráceli peníze za stroje, které nevyužívají celý rok, zapojili se do tří kooperativ, neboli družstev CUMA (v překladu „Družstvo pro využívání zemědělské techniky”). Ve Francii je jich celkem 115 tisíc, což svědčí o tom, že je to oblíbená forma podnikání.
Kromě strojů sdílejí know-how, sklady, dílny, ale i pracovníky. Tento systém má spoustu výhod. Zapojení zemědělci mají méně starostí, lepší odbyt produkce a i výpomoc se hledá snadněji. Společně mohou zemědělci vlastnit kvalitnější stroje a modernější technologie, které víc šetří půdu.
Družstvo usnadňuje zahájení zemědělské činnosti mladým lidem, zejména z nezemědělského prostředí, kteří nemají zázemí. Mohou si půjčovat stroje a nemusí se kvůli tomu hned na začátku podnikání zadlužit.
Ekonomice celého družstevního systému pomáhají i samosprávy. Přes poplatky za komunální odpad dotují výrobu štěpky po ořezu dřevin v zahradách občanů, ale i na veřejných prostranstvích, jako jsou parky nebo okolí silnic. Takto vyrobená štěpka je díky dobře nastavenému systému pro zemědělce levná (cca 100 Kč/m3). Využívají ji do podestýlky ve stájích spolu se slámou, které tak spotřebují menší množství. Štěpka smíchaná se slámou a hnojem pak putuje na pole.
Jak ze štěpky půda benefituje:
- obohacení půdy o organickou hmotu a nakrmení půdních organismů, kteří ji rozkládají
- fixace dusíků, který neodtéká do spodních vod, ale uvolňuje se pomaleji, takže ho pěstované rostliny stíhají průběžně spotřebovávat
- zadržení vody v půdě
- provzdušnění půdy
- podpora prospěšných hub, které dřevní hmotu rozkládají
Výzvy bezorebního hospodaření v ekologickém zemědělství
Mnoho ekologických zemědělců si myslí, že regenerativní postupy nelze praktikovat v ekologickém zemědělství. Pluh je účinný nástroj proti plevelům a na uvolnění živin z organické hmoty. Obracením půdy ale dochází k ničení půdních mikroorganismů a vynášení semen plevelů z hloubky na povrch. V neposlední řadě orba výrazně přispívá k vypouštění CO2 do ovzduší, protože exponovaná organická hmota reaguje se vzduchem a mění se na oxid uhličitý. Přesto většina zemědělců, nejen ekologických, vidí orbu jako nezbytnou.
Opak je ale pravdou, a Mathieu Razy je toho živým příkladem. Namísto pluhu využívá mělké kypření. Pícniny a meziplodiny vysévá bezorebním secím strojem s podomácky vylepšenými radličkami. Do půdy nezasahuje hlouběji než pět centimetrů, což je zásadní rozdíl oproti tradiční orbě v hloubce dvacet a více centimetrů.
Pro úplnou likvidaci rostlin pak pole mulčuje, ale jen povrchově, kdy se rozsekané kousky rostlin už nevzpamatují. Ve svrchní vrstvě půdy se navíc uvolní živiny pro následující rostliny. Do takto připravené půdy pak vysévá kukuřici pomocí strip-till. Později používá plečkovač, aby zamezil růstu vzcházejícím plevelům.
Mathieu Razy se zaměřil na zdraví každé části jeho hospodaření. Hledí do budoucnosti a svá rozhodnutí odvíjí od toho, jaké dopady budou mít v dlouhodobém měřítku. I když si nevybral ten nejjednodušší způsob, nelituje. Díky systémové změně myšlení se mu podařilo odstranit erozi, zvýšit podíl organické hmoty v půdě a ziskovost celého hospodaření.
Článek byl publikován na blogu Živá půda.
Martin Smetana
Martin je biolog a působí zároveň jako farmář a poradce organizace Živá půda, což je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold. Živá půda pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji, zemědělcům pomáhá hospodařit lépe a udržitelně.
