Proč se udržitelnost stává motorem byznysu a proč začíná být "must have"

Andrea Lauren je investiční partnerka skupiny Rockaway, v jejímž porfoliu je například Mall.cz, Invia nebo Heureka. V komentáři píše o tom, jak může udržitelnost nakopnout výnosy a jak investoři začínají tlačit na firmy, aby nebyly udržitelné jen na oko.

Udržitelnost se významně vyprofilovala v souvislosti s globální pandemií a ve výročních zprávách světových korporací se náhle skloňuje ve všech pádech. Slova poučují, ale (globální) příklady táhnou – v září švýcarská banka UBS, která spravuje 2,6 trilionů dolarů aktiv, jako první prohlásila, že sto procentně udržitelné portfolio dokáže přinést vyšší výnosy než srovnatelné tradiční portfolio.

V říjnu šla největší světová banka JPMorgan Chase ještě dál a sdělila svým klientům, největším ropným a plynárenským společnostem, že s nimi nebude spolupracovat, pokud nebudou dobrovolně zachovávat ustanovení Pařížské dohody. Celkově se pak banka nadobro odklání od fosilních paliv.

O pár dní později Blackrock, největší správce fondů, veřejně zahanbil vedení Procter & Gamble, když na valné hromadě hlasoval s aktivisty proti doporučení představenstva a prosadil rezoluci, která požaduje, aby P&G podnikl aktivní kroky k zastavení deforestace (odlesňování) při výrobě svých papírových produktů.

Příliš MeToo?

Před deseti lety bylo udržitelné investování okrajovou záležitostí a na první portfoliové manažery, kteří se v tomto směru profilovali, se všichni dívali jako na zajímavé entusiasty, kteří sice chtějí dělat dobré skutky, ale peníze nevydělají. Je vidět, že doba se radikálně změnila.

Ne všem je ale jasné, že ekologie není to jediné, co se pod pojmem udržitelnost skrývá. Příbuzný anglický termín ESG znamená „Environmental, Social and Governance“; tedy nejen ekologická udržitelnost toho, co jednotlivé firmy dělají či nedělají při výrobě a distribuci svých produktů a služeb, ale také sociální udržitelnost a dobré řízení rizik.

V rámci sociální udržitelnosti tak investoři chtějí vědět třeba nakolik soudržná a etická je firemní kultura, jaké je zastoupení žen a etnických menšin, či zda jejich marketingová politika ukazuje férový obrázek jejich produktů. Jestli se vám to zdá příliš #MeToo nebo #BLM – zkrátka na české poměry trochu nerelevantní – promluvte si s kýmkoliv, kdo se u nás v posledních letech pokoušel rekrutovat a udržet třeba šikovné programátory nebo mladé právníky (obojí všech pohlaví). Není to vůbec jen o penězích – ty holky a kluci se musí cítit v práci dobře, musí se tam těšit.

Hodnota udržitelných firem poroste

A governance? To zhruba znamená, jak efektivně a transparentně je firma vedena, jak zachází se svými akcionáři, nebo jak řídí rizika jako například dodavatelskou závislost na dovozu z Číny nebo možnost úniku dat a kyber útoku. Tato témata získala během jara nový význam. Ještě teď se Evropa vypořádá s výpadky výroby na druhé straně planety, ke kterým došlo třeba v lednu nebo únoru.

Investoři se významně posunuli ve způsobu měření a kontroly tvrzení o udržitelnosti ve svých firmách. Norssken, největší evropský venture fond zaměřený na ESG investování, pro každé tvrzení o udržitelnosti ze strany startupů, do kterých chce investovat, vyžaduje externí expertní kalkulaci komplexního souboru finančních kritérií.

Podle švýcarské banky UBS 39 procent všech family officů plánuje během dalších pěti let investovat většinu svého portfolia udržitelně. Přes masivní nárůst zájmu je přitom na trhu málo investičních příležitostí.

Hodnota udržitelných firem poroste. Přes pandemii vzrostly ve druhém čtvrtletí podle Morningstar aktiva investovaná celosvětově do fondů, soustředěných na udržitelnost, na rekordní jeden trilion dolarů. Aktiva ve všech fondech přitom za stejné období vzrostla na 35 trilionů. Udržitelné investice tedy zatím činí jen necelá tři procenta z celku. Ale jestli čtyřicet procent investorů bude chtít své peníze vložit do udržitelnosti, bude o ně pěkná rvačka.

Z udržitelnosti se stává „must have“

Legal & General Investment Management, největší britský asset manažer s 1,5 trilionu dolarů pod správou, hodnotí udržitelnost u více než tisícovky firem. V říjnu pěti stům společností pohrozil, že pokud nebudou dělat více v oblasti ESG, zveřejní jejich jména a příslušnou kritiku. A když to nepomůže, dá pokyny k prodeji jejich akcií, a to se všemi konsekvencemi.

Stačí jen chápat princip poptávky a nabídky. Pak je jasné, proč klesá cena akcií firem, které brutálně kácí amazonské deštné pralesy, zaměstnávají děti v nedůstojných podmínkách, nebo jsou v podezření, že nedokáží chránit data svých zákazníků. To, co bylo ještě před pár lety bráno jako bohulibá aktivita, nyní ovlivňuje samotnou existenci firmy. Z udržitelnosti se stává „must have” součást byznysu – a cena akcií, které všichni musí mít, roste.