Systém Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami, které znečišťovatelé dostávají nebo si je kupují, aby mohli produkovat skleníkové plyny, se změní. Neziskové organizace se domnívají, že z posunu opět těží průmysl.
Průmysl bude nadále dostávat spoustu emisních povolenek zdarma, a to až do roku 2034. Do obchodování s povolenkami se ale od roku 2027 zapojí i silniční doprava, budovy (systém EU ETS 2) a ostatní průmysl nezahrnutý pod dosavadní EU ETS 1. Cílem je snížit emise v těchto sektorech do roku 2030 o 43 procent oproti roku 2005. Povolenky budou platit dodavatelé paliv a nejspíš je promítnou i do cen pro domácnosti či motoristům.
Podle odhadů vycházejících z průměrné ceny 75 až 85 eur za tunu CO2 přijdou členské státy Evropské unie kvůli bezplatným povolenkám o výnosy v hodnotě až 200 až 400 miliard eur. Motivace k dekarbonizaci průmyslu je tak nadále slabá, píší ve společném prohlášení organizace Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a Greenpeace ČR.
Analytička think tanku Europeum Kateřina Davidová považuje dotažení jednání za úspěch, nicméně příspěvek pro průmysl jí připadá vysoký. „Obecně je úspěch, že se to podařilo dotáhnout. Na začátku českého předsednictvím jsme byli skeptičtí, protože pozice Evropského parlamentu a Rady EU byly dost rozdílné. Myslím ale, že průmysl díky tomu bude chráněn ještě poměrně dlouho. Tyto peníze se přitom mohly investovat na zelená opatření,“ říká Davidová.
Tempo snižování emisí se má zrychlit
Podle ministerstva životního prostředí budou povolenky dostávat hlavně zodpovědné podniky, které snižují svou energetickou náročnost a mají plán zelené modernizace. „Teplárenství má zajištěný nárok na dodatečných 30 procent bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Důležité je i to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze, a Česko bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ sdělil ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1) se dnes vztahuje na emise z elektráren, tepláren, rafinérií, železáren, oceláren, ze zařízení, která vyrábějí cement, sklo nebo papír a také na emise z letecké dopravy. Tyto sektory by měly nově snižovat emise rychleji, konkrétně do roku 2030 dosáhnout snížení o 62 procent oproti roku 2005. Dosavadní cíl byl 43 procent.
„I přes rychlejší tempo snižování emisí nejsou změny dostatečné na to, aby EU splnila svůj adekvátní podíl na naplnění cíle Pařížské dohody udržet oteplení pod 1,5°C. K tomu by bylo potřeba snížit emise v EU ETS o 70 procent,“ píší organizace.
Cena energií ovlivní to, kdy se systém rozšíří o nováčky
Pokud jde o nové plátce v obchodování s povolenkami, dohodnutý návrh obsahuje pojistky, aby byla v prvních letech v systému EU ETS 2 zajištěna nízká cena povolenky (díky stropu 45 eur za povolenku). Bude také možné spuštění systému odsunout, pokud budou přetrvávat vysoké ceny energií.
Domácnosti tak mají získat dostatek času provést investice do zateplování budov, čisté energie a využívání obnovitelných zdrojů, k čemuž mohou využít například programy Nová zelená úsporám (NZÚ) či NZÚ light. Cílem je podle resortu životního prostředí „zelená modernizace v předstihu“, aby na domácnosti povolenky EU ETS 2 vůbec nedopadly.
Z nového doplňujícího systému EU ETS 2 bude také financován Sociální klimatický fond s důrazem na podporu zranitelných domácností, které jsou ohroženy energetickou chudobou. Fond má být spuštěn v roce 2026 a celkově disponovat až 86,7 miliardy eur (asi 2,2 biliony korun). Ty budou moci členské státy využít na podporu domácnostem na úspory energie a přechod na obnovitelné zdroje či přímou kompenzaci vysokých nákladů na energie.
„Změna klimatu ohrožuje především nejchudší skupiny obyvatel a na ty se musíme zaměřit. Sociální klimatický fond umožní i přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a malým podnikům,“ uvádí ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ekologické organizace chtějí víc peněz pro nejchudší
Miriam Macurová, expertka na evropskou environmentální a klimatickou politiku z Greenpeace ČR, považuje dohodu za neúspěch. „Aby se na energetické transformaci mohl podílet každý, včetně nízkopříjmových domácnosti, musí být zajištěna dostatečná a cílená finanční podpora. Dnes mohli evropští zákonodárci k tomu cíli přispět nastavením silného Sociálně klimatického fondu, ale rozhodli se místo toho finančně podpořit průmysl. Proto je výsledek dnešní dohody nedostatečný a vyjadřuje podporu spíše průmyslu než lidem,“ myslí si Macurová.
„V momentě, kdy domácnosti topící uhlím a plynem zatíží platby za povolenky, bude muset vláda sama hledat zdroje, ze kterých jim může pomoci. Řešením je rychlá prevence: masivní program zateplování bydlení, který zvýší dotace pro nejchudší až na 95 procent, aby ho mohli využít skutečně všichni,“ navrhuje Ondřej Pašek, expert Hnutí Duha na dotace v energetice.
Na produkty dovážené do Unie bude uvaleno „uhlíkové clo“
V rámci revize se také podařilo částečně zpřísnit využívání peněz získaných z emisních povolenek. Členské státy budou mít povinnost využít na klimatická opatření 100 procent výnosů, doposud to bylo 50 procent. Například v Česku bylo zatím účelově vázaných osm miliard korun, podle Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) však byly výnosy z povolenek například v loňském roce 15 miliard korun, v roce 2020 dokonce 19 miliard. Vše nad osm miliard se tak rozplynulo ve státním rozpočtu. Analytička Davidová z Europea nicméně namítá, že kontrola bude obtížná a stěží vymahatelná.
Od roku 2026 bude navíc začne postupně nabíhat zpoplatnění uhlíku v dovážených produktech. Tento mechanismus „uhlíkového cla“ má do budoucna povolenky zdarma úplně nahradit.
Dohodnuté návrhy jsou součástí balíčku Fit for 55. Jde o soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Nová pravidla byla zatím schválena politickou dohodu v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
