Rok 2024 přináší nové povinnosti do oblasti firemní udržitelnosti. Ty mají pomoci naplnění cíle EU stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
Nová směrnice o nefinančním reportingu
K přechodu na udržitelnou ekonomiku bude EU potřebovat zhruba 500 miliard eur ročně. Aby investoři a banky mohli přesměrovat kapitál na podporu klimatické přeměny, potřebují věrohodná a porovnatelná data od firem. Proto vznikla směrnice pod zkratkou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která začala platit s úderem letošního ledna.
Její zavedení rozšíří reportování nefinančních dat (jako je dopad firmy na životní prostředí či společnost) na větší okruh společností. Jen v Česku se dotkne zhruba tisícovky firem. Povinnost reportování bude nabíhat postupně.
Nyní, od ledna roku 2024, začala platit pro největší korporace, které data zveřejňovaly už předtím podle dřívější směrnice pod zkratkou NFRD. Směrnice tedy střídá směrnici a rozdíl je v tom, že CSRD jde více do detailu a požaduje po firmách informace, které dřív povinné nebyly. Firmy budou muset reportovat podle tak zvaných ESRS standardů, které přijala Evropská komise loni v srpnu.
Novinkou bude také reporting dvojí materiality, což jsou jednak dopady firmy na, zjednodušeně řečeno, na lidi a planetu, tak dopad například klimatické změny na finance dané společnosti.
Více informací o tom, na jaké firmy a kdy přesně se bude směrnice o nefinančním reportingu vztahovat, najdete například v tomto článku a podcastu s partnerkou EY Alicí Machovou.
Uhlíkové clo
V lednu 2024 musejí firmy poprvé vydat report o takzvaném uhlíkovém clu. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. O uhlíkovém clu musejí reportovat dovozci energeticky a emisně náročné komodit. Reportování probíhá zatím čtvrtletně, lednový report tedy bude složen z údajů za poslední čtvrtletí 2023.
Uhlíkové clo není clem v pravém slova smyslu. Jde o systém vyrovnávání uhlíku na hranicích (takzvaný CBAM, carbon border adjustment mechanism, pozn. aut.). Cílem jeho zavedení je narovnat pozici evropských výrobců, kteří jsou nyní znevýhodněni vůči těm ze třetích zemí, kde nemají firmy povinnost platit emisní povolenky.
Během přechodného období, které trvá od 1. října 2023 do 31. prosince roku 2025, se uhlíkové clo ještě nebude platit, dovozci však budou muset o emisích obsažených v dovezených komoditách povinně reportovat. Více se dozvíte například v tomto podcastu.
Nové povinnosti v taxonomii EU
Od roku 2024 platí povinnost firem zveřejňovat informace o svých aktivitách v souladu s EU taxonomií podle čtyř nových environmentálních cílů. Těmi jsou udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Velké firmy už musejí vykazovat dle dvou klimatických cílů taxonomie (zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změnám klimatu) způsobilost ekonomických aktivit už od roku 2022 a soulad aktivit od roku 2023.
Taxonomie EU je jakýsi klasifikační systém pro to, co jsou udržitelné ekonomické aktivity a specifikuje kritéria a požadavky reportingu pro účely udržitelného financování. Má sloužit zejména finančnímu trhu (bankám, investorům), ale i obchodním partnerům či zákazníkům posoudit, nakolik je firma skutečně udržitelná. To má mimo jiné zabránit greenwashingu.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
