Německo uzavřelo své poslední jaderné elektrárny předloni v dubnu, což vyvolalo otázky ohledně energetické bezpečnosti a dopadu na ekonomiku. Nová studie Radiant Energy Group zkoumá, jak rychle by v nich bylo možné obnovit provoz.
Zatímco ještě nedávno Německo elektřinu exportovalo, nyní ji musí ve velkém dovážet. Dovoz elektřiny v roce 2023 dosáhl devíti terrawatthodin, loni vzrostl na 25 TWh. Tento trend přinesl nejen růst cen elektřiny, ale i ekonomické problémy německému průmyslu. Z průzkumu německé obchodní komory Deutsche Industrie- und Handelserkammer (DIHK) z minulého roku vyplývá, že až 37 procent firem zvažuje omezení, nebo dokonce přesunutí výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energií.
Brokdorf se může rozjet ještě letos
Nová analýza energetické poradenské společnosti společnosti Radiant Energy Group naznačuje, že restart odstavených německých jaderných elektráren je nejen technicky proveditelný, ale i ekonomicky přínosný. Pokud by Německo obnovilo provoz devíti nejlépe zachovalých reaktorů, mohly by během příštích dvaceti let vygenerovat zisk přes 100 miliard eur.
Některé elektrárny by mohly začít produkovat elektřinu už v krátkém časovém horizontu. Například elektrárnu Brokdorf by mohli Němci zprovoznit do konce roku 2025 s investicí nižší než miliarda eur. Elektrárny Emsland či Grohnde je možné připravit k restartu do roku 2028.
Podobná iniciativa probíhá ve Spojených státech, kde společnost Microsoft nedávno podepsala dlouhodobou smlouvu na dodávky elektřiny ze znovu spuštěného reaktoru Three Mile Island za cenu 110 až 115 USD za MWh. Tento příklad ukazuje, že atraktivita jaderné energie pro energeticky náročné sektory, jako jsou datová centra nebo pokročilé výpočetní technologie, roste.
Dvě třetiny Němců jsou pro jádro
Obnovení provozu německých jaderných elektráren by navíc zachovalo přibližně pět tisíc kvalifikovaných pracovních míst v regionech, které odstavení negativně ekonomicky zasáhlo. Restart by rovněž oživil německý jaderný průmysl, který kdysi patřil mezi světovou špičku, a posílil energetickou soběstačnost země. Vedle ekonomických přínosů by znovu spuštěné reaktory významně přispěly ke snížení emisí oxidu uhličitého nejen v Německu, ale v celé Evropě.
Podle odborníků nejsou hlavní překážky technického charakteru, nýbrž se jedná zejména o otázky politické vůle a administrativní opatření. Německo musí hlavně rychle zastavit vyřazování elektráren, obnovit stavy kvalifikovaného personálu a upravit legislativu, především novelizovat zákon o atomové energii, který momentálně komerční provoz jaderných elektráren nedovoluje.
Změnu postoje veřejnosti potvrzuje aktuální průzkum společnosti Radiant Energy Group, podle něhož 67 procent Němců podporuje další využití jádra. S výstavbou nových reaktorů by pak souhlasilo 42 procent respondentů. Tato změna veřejného mínění by mohla být klíčová pro budoucí politická rozhodnutí, jež mohou rychle odblokovat cestu k obnově jaderné energetiky.
Německo se musí rozhodnout. Buď využije svých existujících energetických kapacit a rychle se vrátí k jádru, nebo setrvá v politicky motivovaném útlumu. Ten však přináší dodatečné ekonomické náklady a dlouhodobou nejistotu pro celý průmysl a spotřebitele.
Článek byl publikován na webu oEnergetice.cz.
Jiří Puchnar
Dlouholetý člen redakce webu oEnergetice.cz. Ve svých článcích se zabývá zahraničním děním v jaderné energetice. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií na VUT. Profesně se energetice věnuje od roku 2013, kdy nastoupil na pozici operátora sekundárního okruhu v JE Dukovany.
