Češi loni vyprodukovali a vyhodili 5,9 miliónů tun komunálního odpadu. Skoro půlka z toho množství stále míří na skládky, což je dvojnásobek oproti průměrným 24 procentům v Evropské unii.
Z dat zveřejněných ministerstvem životního prostředí za rok 2019 vyplývá, že 46 procent komunálních odpadků jde na skládky, 41 procent k recyklaci anebo do kompostáren a dvanáct procent do spaloven, jak se zjednodušeně nazývají zařízení pro energetické využití.
Množství komunálního odpadu také meziročně narostlo. Jediným pozitivním trendem tak je, že klesá podíl biologicky rozložitelného odpadu mířícího na skládky. I tak ale činil vysokých 54 procent.
Bioodpad zabírá podle odhadů v černých popelnicích hodně místa a kvůli vysokému obsahu vody pak na skládkách škodí. Jeho zpracování v kompostárnách nebo v bioplynových stanicích je oproti tomu mnohem ekologicky šetrnější, a díky vzrůstajícímu množství hnědých popelnic a snaze lidí kompostovat narůstá.
V Praze i jinde také běží projekty, které mají sběr bioodpadu posílit. Chystá se také výstavba bioplynové stanice v Praze.
Až přijde zákon
Změnu celkového nepříznivého trendu v podílu odpadů mířících na skládku si ministerstvo životního prostředí slibuje od nového zákona o odpadech. Ten prošel Senátem a nyní s úpravami míří zpět do sněmovny, už ale s posunutou účinností od roku 2022, namísto původního roku 2021.
„V novém zákoně o odpadech jsme navrhli řadu nástrojů ke změně této situace v České republice, jako jsou postupně rostoucí poplatky za ukládání komunálního odpadu na skládky nebo zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů v roce 2030, které s definitivní platností nasměrují většinu materiálů k využívání,“ uvádí Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.
Řada lidí z byznysu ale kritizuje například to, že „zákaz“ skládkování je příliš pomalý, což znamená, že není tlak na to odpady materiálově využívat. Skládkování vychází stále nejlevněji a nepřibývají proto příliš ani nové zpracovatelské kapacity.
Původně navrhovaný termín „zákazu“ skládkování byl 2024. V této souvislosti vznikla i výzva Zero Landfill Commitment 2024 na dodržování původní termínu. Podepsala ji asi třicítka firem, z těch větších třeba Kofola či Ikea, které se zavázaly, že do roku 2024 skoncují se skládkováním firemních odpadů.
Na druhou stranu hlavní problém skládek a jejich kynutí spočívá v neustálém toku komunálního odpadu tímto směrem.
Odklon ze skládek je podle expertů třeba podpořit i větší poptávkou po výrobcích s určitým podílem recyklátu. Tím bude větší zájem o materiál a snaha jej odklonit z cesty na skládku k dalšímu využití.
Ministr Richard Brabec odborníky na cirkulární ekonomiku v senátu svým prohlášením, že je třeba poptávku po recyklátech dostat do veřejných zakázek, potěšil. Dnes si totiž výrobci z recyklátu stěžují často na to, že nejsou konkurenceschopní.
Jedním z kritiků současného stavu je i Patrik Luxemburk, šéf společnosti Stabilplastik, výrobce palet z recyklátu. Ty začaly v poslední době používat třeba společnosti Hamé, Vitana nebo Globus. Více se mu ale daří uplatnit v zahraničí.
„Ze strany Státního fondu životního prostředí jsme byli letos v únoru požádáni podílet se na přípravě katalogu výrobků z recyklátu. O dva měsíce později jsme dostali informaci, že se příprava pozastavuje bez existence jakéhokoli harmonogramu,“ uvádí Luxemburk ve svém příspěvku na Linkedinu v debatě právě o novém odpadovém zákoně.
Jan Maršák v této souvislosti odkazuje na portál šetrné veřejné správy. Většina příkladů dobré praxe se však zde týká buď pasivních budov anebo například výběru úklidových služeb, které budou používat ekologicky šetrné prostředky.
Firmy i státní úřady, které chtějí jít tímto směrem, se ale mohou samy připojit k Memorandu Cirkulární zadávání soukromých i veřejných zakázek spuštěného Institutem pro cirkulární ekonomiku. Tím se zavážou k tomu vytvořit do roka alespoň jednu soukromou či veřejnou zakázku postavenou na principech cirkularity.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
