Tři sta miliard eur poputuje na opatření, která mají v následujících letech pomoci Evropě se zbavit závislosti na ruském plynu a zároveň přispět k řešení klimatické změny. Balíček s názvem REPowerEU navrhla Evropská komise s tím, že největší rozvoj mají zažít solární elektrárny.
Dnes je v EU podle zveřejněných dat nainstalováno 165 gigawattů solární elektřiny. „Do roku 2030 potřebujeme více než 600 gigawattů,“ uvedla Evropská komise s tím, že dnes je více než 70 procent dováženo z Číny. Což je jedna z dalších věcí, kterou bude nutné změnit.
Solární panely se podle těchto plánů mají rozšířit na všechny vhodné střechy veřejných a komerčních budov, a to od roku 2025. Následovat mají i bytové domy. Celkově se má podíl zelené energie do roku 2030 zvýšit na 45 procent.
Boom zažívá fotovoltaika už nyní, a to i v českých poměrech, kde dlouho budila kvůli problematické podpoře v minulosti odpor. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák to dokládá i zájmem o dotační program Nová zelená úsporám. „Ruská válečná agrese vytlačila ceny elektřiny vzhůru a současně zvedla vlnu zájmu o energetickou nezávislost českých domácností pomocí vlastní solární elektrárny. Počet žádostí o podporu instalací solárních panelů na střechách jen za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl téměř celkového výsledku za loňský rok, tedy zhruba jedenácti tisíc žádostí,“ uvádí.
Jen fotovoltaika na střechách však pro naplnění cílů dekarbonizace a zbavení se závislosti na Rusku stačit nebude, proto chce Komise také urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Členské státy si budou muset vybrat tak zvané „go-to“ zóny, ve kterých půjde díky zjednodušení povolovacích procesů snadno realizovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie.
„V Česku trvá příprava nové větrné elektrárny i více než deset let, solární park se může připravovat až čtyři roky. Při správném nastavení podmínek přitom není problém v Česku vybudovat až deset tisíc megawattů fotovoltaiky a 1,2 tisíce megawattů věrných elektráren. Nemáme však času nazbyt, čím déle budeme závislí na ruských fosilních zdrojích, tím přijdeme o více peněz za jejich dovoz,” dodává Martin Sedlák s tím, že od počátku války už zaplatila Evropa za ruský plyn a ropu padesát miliard eur.
Zhasínat, ztlumit topení
Evropská komise rovněž připomněla, že nejrychlejším a nejlevnějším způsobem, jak řešit současnou energetickou krizi a snížit náklady, jsou úspory energie. Proto navrhuje posílit dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně zvýšení závazného cíle v oblasti energetické účinnosti z devíti na třináct procent. Ten je vytyčen už v rámci balíčku Fit for 55, jenž je součástí Zelené dohody pro Evropu.
Komise zároveň připomíná, že kromě systémových opatření jako je zvyšování energetické účinnosti u budov, omezení emisí CO2 u nových aut či zavedení povolenkového systému pro dopravu a budovy, může přispět k energetickým úsporám každý svým dílem. Odhaduje, že krátkodobé změny chování by mohly snížit poptávku po plynu a ropě o pět procent.
„Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Díky kvalitně zateplenému domu s těsnícími okny lze na energiích ušetřit desítky tisíc korun ročně. Majitelé rodinných domů ale potřebují s těmito úpravami pomoct. Stát by jim měl nabídnout zvýhodněné úvěry na renovace, podpořit kvalitní poradenství pro přípravu projektů, a hlavně všem zájemcům jednoduše vysvětlit, jak na to,“ doplňuje další směr úspor Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21.
Rozvoj zelených plynů
Další klíčovou oblastí balíčku REPowerEU je stanovení cíle pro produkci biometanu, který by mohl v Evropě nahradit až pětinu ruského plynu. „Z odpadů a udržitelně pěstované biomasy může Česko vyrobit 1,3 miliard kubíků biometanu. Nejen, že tím nahradíme zemní plyn v energetice, ale podpoříme také pomocí organických zbytků náhradu části minerálních hnojiv pro zemědělství,“ uvádí Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.
Evropští úředníci rovněž stanovili cíl získat do roku 2030 deset milionů milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů z domácí výroby a deset milionů tun z dovozu, a to za účelem náhrady zemního plynu, uhlí a ropy v dopravě a v odvětvích, která lze obtížně dekarbonizovat.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
