Podle plánů Evropské unie by do roku 2030 mělo být alespoň dvacet pět procent veškeré zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství. Ke konci loňského roku to bylo pouze necelých šestnáct procent. Pro zemědělce je ale stále přechod na bio produkci složitý a zdlouhavý a přibývá jich pomalu.
V současné době působí v České republice 5807 ekologických zemědělců napříč odvětvími. V loňském roce jich přibylo méně než v předchozích letech. Ministerstvo zemědělství totiž po celý loňský rok neumožnilo novým žadatelům využít dotace na ekologické zemědělství na delší období.
Důvodem bylo podle úředníků ukončení programového období Společné zemědělské politiky 2014-2020. „Z důvodu nezadlužování následujícího programového období starými závazky, byla v roce 2019 ukončena možnost uzavřít nový pětiletý závazek,“ uvádí Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství. Loni mohli zemědělci uzavírat závazky pouze na dva roky.
„Od letošního roku bude možné opět uzavírat pro žadatele závazky, což by mohlo opět nové hektary do režimu ekologického zemědělství přivést,“ míní Kateřina Urbánková manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Evropský parlament a Rada EU ke konci loňského roku schválily podporu pro ekologické zemědělce v přechodném období letošního a příštího roku a tím umožnila uzavírání nových závazků v délce trvání jednoho až tří let. Výraznější nárůst ekologicky hospodařících zemědělců v České republice se podle Urbánkové dá očekávat až v roce 2023.
Přechod na bio výrobu není jednoduchý
Jednou z brzd většího přechodu z konvenčního na ekologické hospodaření je fakt, že nejde o jednoduchou záležitostí. Základem pro přechod na ekologické zemědělství je kvalitní půda, která je živá a dostatečně vyhnojená. Ekologický zemědělec si nemůže pomoci průmyslovými hnojivy, pesticidy či herbicidy.
„Na začátku je to složitější, poklesnou vám výnosy, jste v přechodném období, ještě nemáte bio prémii v podobě lepší realizační ceny na trhu a když se podíváte na pole, jsou zaplevelená. K tomu mnohem více kontrol, evidencí a papírování,“ popisuje přechod Kateřina Urbánková.
Na rozdíl od výroby potravin v běžné kvalitě se při výrobě biopotravin nesmí používat vůbec žádná chemie. Výrobci proto musí sáhnout po přírodních postupech a konzervantech. „Biopotraviny jsou živé, nepoužívají se žádné vylepšovače chuti, struktury a barvy. Proto je například často bio šunka šedá, a ne krásně růžová, a jogurt se rychleji zkazí,“ uvádí šéfka Svazu ekologických zemědělců.
Nejvíce se produkuje v bio kvalitě maso
Otázkou je, co se na plochách vymezených jako ekologické pěstuje. „Máme třeba velkou produkci bio sena, protože na to byly dobré dotace. Což je super, ale spotřebiteli to moc nepomůže. To se ale v posledních letech mění,“ zmiňuje například Jan Zeman, majitel Biopekárny Zemanka v podcastu. Sám vyrábí v biokvalitě a problematikou se hodně zabývá. Podle něj je rozhodnutí být bio zemědělcem nebo zpracovatelem spíše otázkou hodnot a vize.
„Farmáři a zpracovatelé do toho jdou většinou z přesvědčení, že to nemohou dělat jinak, ať již kvůli prarodičům nebo kvůli úctě k půdě. Převažuje motiv, že to chci dělat, než že by to byl super byznys či dotace,“ uvádí.
Podle dat Svazu ekologických zemědělců jich dnes nejvíce v Česku produkuje maso. Přibližně 55 procent masných krav na pastvinách je podle informací Svazu v režimu bio. Naopak orné půdy v bio kvalitě je málo.
Celkově je v režimu ekologického zemědělství přibližně 540 tisíc hektarů půdy. Z toho orná půda tvoří jen devadesát tisíc hektarů. Šedesát procent všech ploch v režimu ekologického zemědělství se nachází v hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje.
Převod orné půdy do režimu ekologického zemědělství je náročnější. A to je podle Kateřiny Urbánkové i jedním z důvodů, proč farem s ornou půdou v režimu ekologického zemědělství přibývá pomaleji. Podle dat Ministerstva zemědělství je v režimu ekologického zemědělství pouze 3,6 procenta orné půdy v celé České republice.
Poptávka po biopotravinách roste
I přes pomalejší nárůst bio zemědělců ale výrazně narůstá poptávka spotřebitelů po potravinách s nálepkou bio. „Zájem o biopotraviny meziročně vzrost o několik desítek procent. Důvodem je nejenom poptávka a preference zákazníků, ale i rozšiřující se nabídka, která se cenově dostupnější. Na poptávku má v současnosti vliv další benefit výrobku, jako je například kombinace bio a bez lepku nebo vegetariánské,“ uvádí vedoucí externí komunikace Globus Lutfia Volfová.
Hypermarkety Globus mají v nabídce až 650 produktů biopotravin. Celkový podíl nabídky biopotravin oproti klasickým potravinám však nelze objektivně srovnat, protože jsou potraviny v bio kvalitě častěji zastupovány v určitých kategoriích. „Kategorie suchých potravin, příloh, mají zastoupení širší a tím i jiný celkový poměr než v jiném sortimentu, kde dosáhnout vysokého počtu bio potravin je obtížnější,“ popisuje Volfová.
Roste nejenom zájem o biopotraviny ze strany zákazníků, ale i podíl biopotravin od českých výrobců. V prodejnách supermarketů Tesco je větší polovina všech bio potravin právě od tuzemských výrobců. „U ovoce a zeleniny je nabídka od českých farmářů menší. Hlavně kvůli exotickému ovoci, které potřebuje teplé klima a v České republice nejde pěstovat,“ uvedl Václav Koukolíček vedoucí oddělení externí komunikace Tesco.
Oba řetězce se shodují na tom, že největší zájem zákazníci projevují o mléčné výroby v bio kvalitě.
„Obecně spotřeba biopotravin během posledních dvou let stoupla. V České republice z 314 na 416 korun za rok na jednoho obyvatele,“ potvrzuje i Barbora Hernychová ze společnosti Probio. Jejich prodeje podle ní stabilně rostou o čtyři až pět procent.
Probio v současné době provozuje tři bio mlýny a hospodaří na vlastní ekologické farmě na jižní Moravě. Firma se především zaměřuje na obnovu pěstování tak zvaných minoritních zapomenutých plodin, jako jsou původní nepřešlechtěné obiloviny – například špalda, jednozrnka, dvouzrnka, červená pšenice nebo žito. K nejprodávanějším produktům Probia patří mouky v bio kvalitě – špaldová, žitná a ječná.
Jak splnit evropský cíl
Otázkou ale zůstává, jak naplnit evropský cíl požadující větší plochu na ekologické zemědělství, a hlavně tím zlepšit kvalitu českých půd. Ty dnes stále trpí velkým množstvím používaných pesticidů a zhoršuje se stav celé krajiny.
Ministerstvo v tomto směru příliš konkrétní není. „Je vedena diskuse k úpravě dílčích podmínek dotací, včetně možnosti zrušení podmínky zákazu souběhu konvenčního hospodaření a certifikovaného ekologického zemědělství v ochranných pásmech vodních zdrojů a na trvalých kulturách,“ uvádí Vojtěch Bílý.
Podle Ministerstva zemědělství bude také snaha při cílení podpor zohlednit cíle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. Jednat by se mělo například o zvýhodnění farem v režimu ekologického zemědělství, budování zpracovatelských závodů či navázání produkce na zpracování.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
