Vodní eroze ohrožuje v Česku až 60 procent zemědělských půd. Škody dosahují minimálně čtyř miliard korun ročně a monitoring nefunguje správně. Kritici proto tvrdí, že přijatá opatření stačit nebudou.
Hluboké a středně hluboké půdy, z jejichž každého hektaru se ročně splaví více než devět tun ornice, budou více chráněny. Jednu plodinu bude možné pěstovat nanejvýš na deseti hektarech, pokud se nachází na poli silně ohroženém vodní erozí. Ministerstvo zemědělství zveřejnilo nová opatření, které mají od roku 2024 zmírnit dopady eroze. Jsou již součástí vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí a vycházejí ze Strategického plánu Státní zemědělské politiky pro období 2023 až 2027.
Pokud z hektaru pole voda odnese více než devět tun ornice za rok, pole se stane ohroženým erozí a zemědělec na něm bude muset dodržovat šetrnější způsoby hospodaření. Dosud mohla voda splavit 17 tun ornice z hektaru hluboké a středně hluboké půdy. Pro mělké půdy mají nově platit dvě tuny z hektaru na rok namísto dosavadních pěti tun.
Hnutí Duha opatření kritizuje jako nedostatečná. V případě protierozních opatření by podle jeho zástupců nemělo jít pouze o změnu rozsahu ploch. „Zásadní jsou i půdoochranné technologie, které mohou zemědělci vykázat jako dostatečné ochranné opatření. Dnes mohou v některých případech jako protierozní opatření vykázat ochranné pásy, které jsou vedeny po svahu místo po vrstevnici a kde je tedy protierozní efekt v podstatě nulový,“ uvádí Martin Rexa, zemědělský odborník Hnutí Duha.
Větrnou erozi ministerstvo neřeší, tvrdí kritici
Již od příštího roku dojde ke změně rozlohy, na které lze pěstovat monokultury. Nově se jedna plodina nebude smět pěstovat na rozloze větší než 10 hektarů na silně erozně ohrožených polích. Pole budou muset dělit ochranné pásy či krajinné prvky. Případně se na nich bude muset střídat více plodin.
Pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy soudí, že nová opatření budou mít pozitivní vliv, stačit ovšem nebudou. „Je třeba změnit naši krajinu, obnovit větrolamy, přírodní překážky, jako jsou protierozní meze, příkopy, remízky, tůně,“ říká Vopravil.
Nové opatření navíc řeší pouze půdy, které jsou ohroženy erozí způsobenou vodou. „V současné době začíná být i kvůli klimatickým změnám velký problém s větrnou erozí. Kvůli vysychání půd se větrná eroze objevuje i tam, kde dříve nebyla. Kromě ztráty půdy je zde riziko zvýšení prašnosti vzduchu a s tím ohrožení lidského zdraví,“ uvádí Vopravil. „Zatím nevidíme vůli ze strany ministerstva zemědělství ani ministerstva životního prostředí větrnou erozi řešit, ačkoliv to má vláda ve svém programovém prohlášení,“ uvádí Rexa z Hnutí Duha.
Zemědělci budou muset omezit hospodaření
Zavedení nových protierozních opatření a požadavků na šetrnější zemědělské postupy omezí hospodaření farmářů. Podle ministerstva zemědělství se však zemědělcům nabízí několik možností, jak mohou na polích hospodařit šetrněji.
„Postupně se do praxe zavádějí nové půdoochranné technologie, které mohou zemědělci využívat, aby zabránili vzniku eroze. Je zde vize, aby jich bylo co nejvíce a aby si každý zemědělský subjekt, kterého se to týká, mohl vybrat, co je pro jeho podmínky nejvhodnější. A to jak z hlediska ekonomiky, tak dostupné mechanizace,“ vysvětluje Vopravil. Mezi půdoochranné technologie patří například setí do mulče či pásové zpracování půdy, kdy jeden pás pokrývají posklizňové zbytky a druhý je zkypřený pro lepší vsakování vody.
Škody za čtyři miliardy korun ročně
Problém je, že sledování vodní eroze není v tuzemsku na nejvyšší úrovni. Systém monitoringu funguje sice deset let, ale na bázi dobrovolnosti. Opakované erozní události, u kterých se potvrdilo, že za jejich vznik může nevhodné hospodaření, eviduje Státní zemědělský intervenční fond. A pak zemědělcům krátí dotace.
Podle Hnutí Duha takový systém monitoringu nemůže fungovat. „Nelze očekávat, že sami zemědělci budou erozi na svých polích hlásit. Problém monitoringu eroze a z ní vycházející protierozní vyhlášky je proto ten, že zachycují jen zlomek erozních událostí,“ uvádí Rexa.
Podle údajů výzkumného ústavu meliorací se hlásí méně než deset procent všech případů eroze. „To při nejoptimističtějším odhadu znamená, že ročně v Česku dochází k nejméně třem tisícům erozí, v horším případě až k desetitisícům,“ dodává Rexa.
„Když se dostane erozní událost do monitoringu, odešle se hlášení obci, na jejímž katastru k erozi došlo. Vlastník pozemku se o erozní události většinou vůbec nedozví. Přitom obec na rozdíl od vlastníka nemá žádné reálné pravomoci přinutit zemědělce změnit způsob hospodaření na poli, pokud se zrovna nejedná o obecní pozemky,“ uvádí Martin Smetana, poradce pro vlastníky půdy v projektu Živá půda.
Podle odhadu výzkumného ústavu meliorací s sebou eroze půdy každoročně přináší náklady ve výši čtyř až deseti miliard korun. Celkové škody způsobné erozí v celé Evropské unii jsou odhadovány přibližně na 14 miliard eur ročně (přes 340 miliard korun).
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
