Výnosy z prodeje emisních povolenek, které si elektrárny a velké průmyslové závody kupují, aby mohly produkovat skleníkové plyny, se podle expertů často „rozpouštějí“ ve státním rozpočtu. EU chystá přísnější pravidla.
Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů uvádí, že na klimatická opatření má jít asi osm miliard korun ročně. Polovina má připadat ministerstvu průmyslu a obchodu a polovina Státnímu fondu životního prostředí, jehož správcem je ministerstvo životního prostředí. Původně se jednalo o 12 miliard korun, peníze ale byly potřeba „jinde“. Jenže ani těch osm miliard zmíněná ministerstva nedostávají.
Více peněz by mohlo přitom prospět nejen z pohledu životního prostředí, ale i řešení energetické krize. Prostřednictvím programu Nová zelená úsporám si lidé pořizují tepelná čerpadla, fotovoltaiku nebo zateplují své domovy. Místo aby do něj proudily peníze určené na „ekologii“, tečou do něj prostředky z Národního plánu obnovy. A v plánu je, že pokračování „zelené úsporám“ bude sanovat Modernizační fond, který byl původně určen pro projekty zásadního významu na cestě k zelené energii.
Příjmy z prodeje povolenek v rámci Evropského systému pro obchodování s emisemi navíc v posledních letech rostly. V roce 2019 překročily 15 miliard korun, předloni se dokonce přiblížily 20 miliardám. „Vše nad osm miliard se ale vlastně rozpustí ve státním rozpočtu. Výnosy se sice zvyšují, ale podíl peněz, který jde na zelenou transformaci se paradoxně snižuje,“ říká analytik nevládní neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jan Svoboda. Připomíná, že jen od loňského října dosahují žádosti v programu Nová zelená úsporám 11,2 miliardy.
Bez tvrdého nařízení z EU to nepůjde
„Hranice vázaných prostředků by se měla posunout nad 12 miliard korun. Peníze by tak šlo využít například na klimatickou dividendu jako v sousedním Rakousku,“ navrhuje Svoboda. Klimatická dividenda je v podstatě plošná platba lidem, která má kompenzovat zvýšené náklady spojené se zdaněním uhlíku. V tuto chvíli pro ni ale podle analytika není v Česku politická vůle.
Ještě větším problémem je fakt, že resort životního prostředí zmíněné čtyři „účelově vázané“ miliardy nedostává. Podle vyjádření z tiskového oddělení ministerstvo v roce 2020 dostalo 2,15 miliardy korun, loni 1,35 miliardy a letos 150 milionů, přičemž se očekává navýšení o 300 milionů korun.
„Jediný způsob, jak situaci zlepšit, je tvrdé nařízení EU, aby sto procent výnosů z emisí šlo na klimatické změny. Dokud k tomuto nedojde, tak jsou peníze státu k dispozici, a v kontextu energetické krize a potřeby sanovat sociální dopady nelze očekávat, že se jich vzdá jednoduše,“ říká zdroj z trhu, který si nepřál být jmenován.
Svobodovi vadí, že veřejnost navíc netuší, co stát s dalšími „nevázanými“ prostředky nad osm miliard korun dělá. „Je to naprosto netransparentní,“ říká s tím, že jednotlivé země sice Evropské komisi svůj postup reportují, ale v tuto chvíli po nich v podstatě nelze nic vymáhat.
„Podle zákona je skutečně dáno, že výnos z dražeb povolenek do výše osmi miliard je příjmem státního rozpočtu a je účelově vázán. Toto účelové vázání se ovšem uplatní jen za podmínky, že jiný zákon nestanoví jinak, přičemž za takový zákon je považován i zákon o státním rozpočtu,“ sdělil Šimon Blecha z komunikačního oddělení ministerstva financí.
„V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu jsou prostředky z výnosu z prodeje emisních povolenek každoročně použity na dotace na podporu obnovitelných zdrojů energie. Do kapitoly ministerstva životního prostředí byly pak na program Nová zelená úsporám přidělovány prostředky i s přihlédnutím k vysokému objemu takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, které tato kapitola dlouhodobě vykazovala,“ dodal Blecha. Proč ministerstvo financí svůj přístup nepřehodnotí, když poptávka po Nové zelené úsporám raketově roste, do uzávěrky tohoto článku nevysvětlil.
Množství peněz na klimatická opatření by mělo růst
Situace se pro ministerstvo životního prostředí mezitím částečně zlepšila v tom, že díky novele zákona se část výnosů z povolenek přesunula do Modernizačního fondu, takže resort má nad prostředky lepší kontrolu. „Využívání prostředků z Modernizačního fondu je zaručený způsob, že budou využity na klimatické účely a nebudou příjmem státního rozpočtu bez účelového vázání,“ tvrdí resort. Co se děje se čtyřmi miliardami, které by měl dostávat pravidelně, to ale nevysvětluje.
Podle Svobody se z technického pohledu jedná o přesunutí téměř 111,5 milionu povolenek do Modernizačního fondu podle článku 10c směrnice o EU ETS. „Státy s nižšími příjmy mají možnost přidělit část povolenek (free allocation), které daný stát dostal v rámci alokace na dražbu, jistým producentům elektřiny na modernizaci energetického sektoru. Česko se takto rozhodlo přesunout do fondu zmíněných 111,5 milionu povolenek,“ vysvětluje Svoboda. „Ministerstvo životního prostředí tím jakoby říká, že relativní procento výnosů, které na klimatická opatření jde, by mělo zůstat stejné. Tak to není – mělo by se pokud možno zvyšovat,“ shrnuje expert.
Modernizační fond má Česko k dispozici jako země s velkou nutností transformace energetiky, stejně jako devět dalších evropských zemí s podobnými problémy. Financován je ze dvou procent emisních povolenek vydražených mezi lety 2021 a 2030. Celkem se jedná o příjmy z prodeje více než 640 milionů emisních povolenek, přičemž Česku připadá asi 193 milionů. S navyšující se cenou za emisní povolenku se zvyšuje i objem peněz v Modernizačním fondu. Počítá se, že nakonec dosáhne nejméně 300 miliard korun, ale podle expertů z AMO to může být i 500 miliard korun při průměrné ceně 100 eur za emisní povolenku.
Modernizační fond nabobtnal a láká politiky
Česko tak bude mít k dispozici přes 300 miliard korun na zelené investice. Fond má v plánu investovat prostředky například do modernizace teplárenství, snižování emisí v průmyslu nebo do komunitní energetiky.
Expertům z AMO se proto moc nelíbí plán resortu životního prostředí, podle něhož domácnostem půjde přes Novou zelenou úsporám 55 miliard právě z Modernizačního fondu, v němž vznikne pro tyto účely nová odnož. „Není důvod, proč fond vykrádat. Novela zákona o obchodování s povolenkami a navýšení stropu vázanosti by byla lepší cestou,“ myslí si Svoboda.
Úředníci ministerstva ale věří, že pro „zajištění stability“ programu Nová zelená úsporám bylo potřeba najít další zdroje na pokrytí obrovského zájmu o dotace, především na instalaci fotovoltaických systémů a tepelných čerpadel, který bude nejspíš růst i v následujících měsících.
Pustit žilou Modernizačnímu fondu chtěla pro „zmírnění následků energetické krize“ už minulá vláda. A i ta stávající by si z něj ráda ukousla 50 miliard korun, jak vyplývá z aktuálního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.
K čemu jsou povolenky
Emisní povolenka EU je nástroj Evropské unie ke snížení emisí skleníkových plynů. Povolenky rozděluje Evropská komise podle takzvané uhlíkové náročnosti jednotlivých národních ekonomik. Elektrárny a průmyslové závody vypouštějící skleníkové plyny musí prokázat, že mají na tyto emise povolenky v příslušném rozsahu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO2, případně ekvivalentního množství N2O nebo perfluorovaných uhlovodíků. Pokud firma vypouští více emisí, než na kolik má povolenky, musí povolenky dokoupit. Pokud jich vypouští méně, může přebytečné povolenky prodat. Největším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme, kterého se jako členský stát EU účastní i Česko.
Zdroj: AMO, Wikipedia
Povolenky vs. cena elektřiny
Ve snaze najít příčiny, proč je cena elektřiny tak vysoká, se poslední dobou za spoluviníka označují emisní povolenky. Podle zástupců think tanku Ember ale nemají na cenu elektřiny výrazný vliv. „Emisní povolenky mají jen marginální vliv na cenu elektřiny, na vině je kritická situace na trhu s plynem,“ tvrdí Paweł Czyżak z think tanku Ember. Podle analýzy think tanku se za posledních 12 měsíců podílejí emisní povolenky na cenách energií maximálně šesti procenty. Ceny navíc v posledních dvou měsících klesají. Zatímco v srpnu dosáhly rekordních téměř 100 eur za tunu, v posledních týdnech se hodnota pohybuje pod 70 eury za tunu. Nevládní nezisková organizace Asociace pro mezinárodní otázky odhaduje, že průměrná cena mezi lety 2022 a 2030 by se měla pohybovat mezi 110 a 145 eury. Celkový objem povolenek na trhu se postupně snižuje a s tím má stoupat jejich cena.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.