Rada hlavního města Prahy začne brzy schvalovat nové stavební přepisy, podle nichž by inženýrské sítě a jejich ochranná pásma neměly přednost před stromy. Při opravách potrubí by se stromy tolik nekácely a nová stromořadí v ulicích by vznikala mnohem snadněji.
V boji o místo mezi stromy a inženýrskými sítěmi v ulicích měst by stromy mohly získat více rovnoprávnosti. Počítá s tím připravovaná novela Pražských stavebních předpisů. Nyní běží jejich připomínkování a pak by měla Rada hlavního města Prahy novelu schválit.
Inženýrské sítě, jež se pokládají pod povrch ulic a následně se musí udržovat, jsou totiž hlavní překážkou pro výsadbu stromů. Platí totiž pravidlo, že inženýrské sítě jsou ve městě důležitější než stromy a jejich pokládání a údržba mají být pohodlné. To ale v reálu znamená, že v mnoha ulicích se stromy nedají vysadit vůbec, protože by nějakým způsobem kanalizaci, vodovod nebo plynové rozvody omezovaly.
V jednoduchosti lze říci, že překážkou při výsadbě stromořadí je norma ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, která pochází z roku 1994. „Tato norma nebere ohled na jiné funkce podzemí ulic, než je ,pohodlné‘ ukládání sítí,“ vysvětluje Anna-Marie Lichtenbergová z Institutu plánovaní a rozvoje hlavního města Prahy, který je zpracovatel těchto stavebních předpisů. V roce 2020 se účastnil normalizační komise, jež normy tvoří, a snažil se stromy v ulicích zrovnoprávnit se sítěmi, avšak neúspěšně.
Volby rozhodnou, jestli stromy mají šanci
„Ve městě potřebujeme více kvalitní zeleně. Věta, která se opakuje jako mantra, zatímco období sucha a horka jsou stále častější. V českých městech existuje mnoho projektů na výsadbu stromů a stromořadí, tuto snahu však komplikují trubky a kabely, které se pod povrch umísťují bez celkové koncepce, tudíž zabírají spoustu místa a výsadbu nových stromů tak prakticky znemožňují,“ řekl v roce 2020 předseda institutu Ondřej Boháč poté, co se normu nepodařilo zmírnit.
Nyní by se situace stromů mohla zlepšit. V návrhu novely pražských stavebních předpisů institut navrhuje podmíněně omezit závaznost této jednostranné normy, která brání výsadbě stromořadí v městských ulicích.
„Nový princip spočívá v tom, že nebudou omezeny jiné zájmy, které zlepšují rozvoj území či snižují kvalitu veřejných prostranství. Navíc je zde specificky uveden jako důvod k odchýlení se od požadavku ČSN takzvaný výsadbový pás pro stromořadí,“ dodává Lichtenbergová. Jestli a v jaké podobě se pražské stavební předpisy schválí, nyní nelze předjímat. Bude totiž záležet na výsledku voleb do pražského zastupitelstva a na povolebních vyjednáváních.
Nepokácet strom při opravách lze, ale je to pracnější
Organizace Arnika, která se dlouhodobě ochranou stromů v Česku zabývá, upozorňuje, že inženýrské sítě lze položit tak, aby stromům nevadily. Jedním z důvodů, proč stromy vadí, totiž může být rozestrkanost sítí napříč uličním profilem.
„V případě, že se trubky a kabely umístí do kolektoru, což je řešení ideální, ale poměrně drahé, nebo se při rekonstrukci ulice umístí v logickém uspořádání, prostor pro stromy vznikne. S jiným umístěním sítě, i když třeba jen o kousek, musí ale souhlasit ostatní správci, což bývá problém. Se souhlasem správce některých sítí lze dokonce umístit strom v ochranném pásmu a jako ochranu sítí použít vhodné technické opatření, jako jsou například kořenové bariéry,“ podotýká Anna Vinklárová, odbornice kampaně Praha – město pro život z Arniky.
Velice často se dokonce ani v případě poruchy nemusí strom v ochranném pásmu pokácet. „Ale pro správce sítě jsou složitější či pracnější výkopové práce šetrné ke stromům, kdy nemůže použít obvyklou techniku, ale musí kopat ručně a dbát na ošetření stromů v průběhu prací,“ vysvětluje Vinklárová.
„Holt pár parkovacích míst ubyde“
Pokládání inženýrských sítí a lpění na jejich ochranných pásmech zdaleka není jediným důvodem, proč stromy v ulicích nepřibývají nebo z nich mizí. „Často je to také neochota politické reprezentace přistoupit k řešení, které povede k mírnému úbytku parkovacích míst. Odstavný pruh je totiž často prostorem, kde stromy v ulici vysadit lze, ale holt pár parkovacích míst ubyde – výměnou za to je ulice mnohem přívětivější pro chůzi či pobyt,“ zmiňuje Vinklárová.
Připravovanou novelu pražských stavebních předpisů však Arnika vítá. „Rozhodně míří správným směrem a snaží se kolizi stromů se sítěmi řešit tak, aby bylo možné vysazovat stromy i tam, kde to donedávna nešlo, a aby pro ně při rekonstrukcích ulic bylo vytvářeno místo. Je to téma, kterému věnují řadu let energii odborníci napříč různými organizacemi, protože si uvědomují, jak jsou stromy pro život ve městě důležité,“ míní Vinklárová.
Nejen sázet, ale také o stromy pečovat
Tématu sázení stromů věnuje podle Arniky politické vedení značnou pozornost, možná až přílišnou. Často je ale mnohem důležitější péče o stávající stromy. Čím méně má strom kořenového prostoru a plochy pro vsak vody, tím kvalitnější péči potřebuje, tedy hlavně závlahu, výživu a tak dále.
„Náchylnost stromů v ulicích na péči je vidět i na Václavském náměstí či Na Příkopech, kde jsou uschlé stromy nikoli proto, že by nebyly do ulic vhodné, ale protože nebyly zavlažovány. Kromě toho známe napříč Prahou spoustu kauz, kde se zdravé stromy kácí naprosto zbytečně. Příští primátor či primátorka Prahy by se neměl chlubit tím, kolik stromů vysadí, ale kolik jich zachrání. Než strom vyroste do pořádné velikosti, trvá to desítky let a důsledky změny klimatu pociťujeme už teď,“ podtrhuje Vinklárová.
Víc stromů v ulicích chtějí i další česká města
Jak psal server Ekonews.cz loni v červnu, přetlačovanou mezi stromy a inženýrskými sítěmi řeší i další města, například Liberec. „Největší překážkou pro novou výsadbu jsou asi všudypřítomné inženýrské sítě a jejich ochranná pásma, která nejvíce omezují návrat stromů do městského prostředí,“ řekla tehdy Lucie Sládková, vedoucí oboru ekologie a veřejného prostoru z Magistrátu města Liberce.
Problematiku stromů v ulicích bere vážně i Brno. „Vnímáme to s obavami. A nejde pouze o přímo dotčené organizace na úrovni Veřejné zeleně města Brna nebo Kanceláře architekta města Brna. Obecně nelze říci, že pouhé zvyšování počtu stromů je řešením. Problémem je strom ve městě udržet, tedy zajistit takové podmínky, které umožní dlouhodobou existenci stromu na stanovišti a jeho plný rozvoj,“ řekl redakci Ekonews.cz mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Zelené střechy místo asfaltových lepenek
Novela pražských stavebních předpisů řeší i další témata, jež by měla pomoci Praze ve vytváření příznivějšího klimatu a zadržování vody. Například nově navrhuje povinnost na střechách se sklonem do 20 stupňů umísťovat vegetační vrstvu, tedy zřídit zelenou střechu. Požadavek na zelené střechy se bude týkat především nových budov a případně zásadních přestaveb, stavební předpisy totiž fungují primárně pro stavební úřady a povolování staveb.
„Požadavek je uveden slovem ,zpravidla‘. Pokud brání umístění zelené vrstvy závažné, zejména technické důvody, je možné pravidlo neuplatnit,“ popisuje možné výjimky Lichtenbergová z Institutu plánovaní a rozvoje hlavního města Prahy. Navíc se navrhované pravidlo vztahuje i na jinak nevyužívané střechy, tedy zazelenat by se mohly například střechy pokryté asfaltovou lepenkou, které zhoršují tepelný ostrov města.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
