Martin Václavek se rozhodl obrovské lány v Otnici u Brna přepůlit zatravněným stromořadím. Jako myslivci mu leží na srdci hlavně osud místní zvěře, důležitý je pro něj ale i stav půdy.
Sourozenci Václavkovi zdědili půl hektarový pozemek. Místo, aby ho nechali napospas místnímu družstvu, rozhodli se něco dělat. Původně to byl proužek v hájku na kopci, Martinu Václavkovi se ho ale díky pozemkovým úpravám podařilo přesunout jinam. A to přímo doprostřed obrovského pole.
Dnes je to 500 metrů dlouhý a jedenáct metrů široký pruh, který předěluje velký lán a zároveň navazuje na budoucí rybník, který staví obec dole v údolí. Pozemek nechávají zarůst hlavně kvůli tomu, aby tam chodilo co nejméně lidí a ukrytá zvěř a další zvířata tak měly svůj klid. A opravdu, hned po příjezdu vidíme několik spokojených zajíců, kteří by se v okolních polích neměli kam schovat.
Pole jsou tady holá, hnědá a hodně rozlehlá. Původní krajina s častými rybníky je minulostí. Martin Václavek říká, že kdyby mohl, vytvořil by travnatých pásů v okolí dvacet. Bohužel je dnes už velmi těžké získat pozemek, který by se nacházel uprostřed polí.
V Otnici nevznikl jen zatravněný pruh, i když i ten sám o sobě by krajině pomohl. Martin Václavek se rozhodl podél okolních polí vysadit i stromy. Pomohl mu s tím Martin Smetana z Živé půdy, který si pozemek prohlédl, zmapoval a zakreslil. Následně navrhl a vypracoval projekt, kde představil, jaké dřeviny by šlo na pozemku vysadit a kde na to vzít peníze.
Po schválení projektu ho Martin Václavek odeslal do Brna, ale bylo mu řečeno, že je už žádostí hodně a že se na něj s největší pravděpodobností nedostane. Nakonec se ozvali, i když po termínu. Dotace byla schválena až v prosinci roku 2021 s tím, že se má do listopadu téhož roku zrealizovat.
Sázím, sázíš, sázíme
Nakonec ale vše dobře dopadlo a mohlo se začít sázet. Martin Václavek požádal o pomoc místní myslivecký spolek, který mu s výsadbou v rámci brigády pomohl. Bylo potřeba vyhloubit jámy, umístit kůly a stromky zasadit. Ve skupině asi 14 lidí měli vše hotové za jedno odpoledne.
Vysadili dohromady 40 stromů, převážně duby, javory, lípy, jeřáby břeky a oskeruše, hrušně, nebo třešně. Přes léto je také Martin Václavek chodil zalévat, aby měly dostatek vláhy, než jim narostou dostatečně hluboké kořeny. Stromy jsou také chráněny oplocenkou proti zvěři.
Martin Václavek plánuje ještě zasazení několika stromů spolu s rodinou. Chce také po straně pozemku zasadit drobnější keře, které by vytvořily remízek a v létě pomáhaly s vytvořením stínu. Mezi stromy zamýšlí zasadit dýně, které pak nechá bažantům, zajícům a dalším zvířatům. Ví, že v každém takovém remízku se za chvíli objeví spousta zvěře – stahují se tam z mrtvých polí, na kterých se nenažerou, ani neschovají.
Úkryt pro zvěř ohrožen chemií
Zarostlý pruh se stromy mezi poli neuvěřitelně pomohl okolní biodiverzitě. Rostou tu bodláky, které jsou v létě plné včel a čmeláků. Schovávají se tady také zajíci, bažanti nebo koroptve.
Martin Václavek dnes lituje, že si před patnácti lety neudělal rýčovou zkoušku a nezjistil stav půdy. Mohl by ho srovnat se stavem dnes. Že půda na okolních polích stále degraduje je ale vidět na první pohled.
Hodně se tady stříká a často je vidět, jak jsou zbytky plodin žluté od postřiku herbicidem. Obava, že mu stromy uhynou kvůli okolní chemii, je reálná. Žádný předěl, který by tento proužek půdy chránil, tu není.
S chemizací okolních polí Martin Václavek nesouhlasí. Kdyby takové pole vlastnil, pachtovní smlouvu by vypověděl a našel si nového zemědělce. Většina vlastníků ale netuší, že tohle mohou udělat.
„Můj prvotní cíl je vytvořit dobré prostředí pro zvěř, z toho ale profituje i půda, je to všechno provázané,” říká Martin Václavek. Pořád si stojí za tím, že jeho práce má smysl a že je potřeba to zkoušet. To, co se čtyřicet let dělalo špatně, nemohou dohnat za pět let. Bude to trvat dalších čtyřicet, než se krajina obnoví.
Článek byl publikován na webu Živá půda.
Anna Václavíková
Anna působí jako content manažer Živé půdy, což je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold. Živá půda pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji, zemědělcům pomáhá hospodařit lépe a udržitelně.
