„Lidé si dříve nedovolili přehradit celý tok. Plavili dřevo, zajímalo je, jak táhnou ryby,“ uvádí Martina Paulíková ze slovenské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Věří, že když se z vodních toků odstraní zbytečné překážky, vrátí se do nich život a pomůže to i proti povodním.
Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 na celém světě se podle odhadů vyšplhala na 417 miliard dolarů, tedy 9,6 bilionu korun. Povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly Česko a celou střední Evropu, se výší škod zařadily na osmou příčku.
Kolik stojí lidstvo změna klimatu? Zpráva organizace Germanwatch upozornila na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik. Kvůli extrémním jevům zahynulo za tři dekády přes 765 tisíc lidí.
Možné povodně ukáží, jestli jsme připravenější než v předchozích letech 1997 a 2002. Množství dešťové vody sice ovlivnit nedokážeme, na omezení případných škod se ale můžeme připravit a leckde se tak stalo. Vydatné deště po letech odhalí slabá místa v obcích i v krajině.
Co se to děje? Ptali se minulý týden šéfové pěti německých letišť, když se lidé v oranžových vestách lepili k ranvejím a na hodiny zpožďovali letadla. „Oni se snad zbláznili!“ říkali cestující. Tak vypadala nejnovější „akce“ Poslední generace, skupiny aktivistů hodlající zastavit „úplný klimatický kolaps“.
Invazní druhy jsou globální hrozbou pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Platí to i pro Česko. Bolševník, nutrie, křídlatky už jsou zde delší dobu, nyní se blíží sršeň asijská. Jeho příchodu se nevyhneme, říkají experti a chystají plán, jak se na něj připravit.
Nejnovější studie ukazují, že klimatická změna je pro lidstvo stále větší problém. Summit COP27 pořádaný v egyptském Šarm aš-Šajchu přesto zatím průlom nepřinesl. Jedná se mimo jiné o vytvoření fondu pro nejpostiženější země.
