Většina firem chce být udržitelná, ale nesmí je to stát nic navíc. „Pokud při konzultaci zjistí, že cesta k udržitelnosti by znamenala vyšší výdaje, mají tendenci couvat,“ říká Markéta Svobodová, která před devíti lety založila sdružení RespON, pomáhající firmám s udržitelností.
Vánoční pouliční prodej živých kaprů nenechá spát ochráncům zvířat. Přírodovědci ovšem hlavní problém v souvislosti s tradiční českou rybou vidí jinde. Velké množství kaprů v tuzemské přírodě podle jejich dlouhodobých výzkumů škodí ostatním druhům i celému prostředí.
Velká zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), lidově nazývané spalovny, v tuzemsku nyyní fungují čtyři. Zpracovávají každoročně zhruba 700 tisíc tun odpadu, přičemž podle zákona ho můžeme v Česku likvidovat více než dvojnásobek.
Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.
Aspoň část dovolené v tuzemsku letos tráví podle agentury CzechTourism 61 procent Čechů. Chráněné krajinné oblasti i národní parky jsou pro mnohé z nich dostupnější třeba kvůli většímu rozšíření elektrokol. S tím ale roste littering a vandalismus.
Za uplynulých třicet let Ostravu opustilo skoro padesát tisíc lidí. Jedním z problémů třetího největšího města republiky je to, že odcházejí hlavně mladí. Ani trojice studentů, se kterými jsme se sešli a povídali si s nimi na Waldorfské škole v Ostravě Porubě, si není jista, že tady jednou chce žít.
Éterické oleje se kromě aromaterapie používají do difuzérů nebo při výrobě svíček či kosmetiky. Na výrobu těchto přírodních vůní je ale potřeba velké množství surovin, kvůli jejichž pěstování leckde trpí životní prostředí.
Tragické ztráty na lidských životech během války na Ukrajině provází nezměrná devastace životního prostředí. Podle ukrajinské expertky na humanitární právo Nataliie Hendel, která problém sleduje z právního pohledu, musí být Rusko hnáno k odpovědnosti za zločiny ekocidy.
Vědci nacházejí v běžkařských stopách vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Dostávají se do nich z vosků na běžecké lyže. Sportovní organizace a firmy se problémem zabývají, ale rekreační sportovci o škodlivosti své stopy často nevědí.
Přechod na zelenou ekonomiku se pojí s vyššími nároky na těžbu nerostných surovin. V západních zemích projekty komplikuje silný hlas veřejnosti i přísná legislativa. „Obyvatelé států, jako je Arménie, jsou ale masivní těžbě a jejím dopadům plně vystaveni,“ říká Oleg Dulgaryan, ředitel tamního Centra pro aktivizaci a podporu obyvatelstva.
