Zatímco Bc. Filip Turek usilovně hledá svoji bakalářskou práci, na Facebooku exceluje jeho souputník Petr Macinka. Ten se rozhodl vyvrátit vědecké poznatky, že za současné oteplení může lidská aktivita. Přitom za pouhou jednu minutu zvládl říci sedm nepravd.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Začátek lyžařské sezony se v italském Jižním Tyrolsku vydařil. Počasí přálo a sněhu bylo dost. V posledních letech to ale ani tady, v obřích Dolomitech, nemusí být pravidlem. Dopady klimatické změny pociťují zejména kvůli rostoucí průměrné teplotě a nevyzpytatelnému počasí.
Už více než týden probíhá v Dubaji hlavní klimatická konference roku COP28. Jaké výsledky zatím přinesla? Jednání o financích pro nejchudší a postižené země, několik deklarací, konec uhlí, ale i více jádra.
Kooperativa druhým rokem podporuje obce v tom, aby adaptovaly krajinu na změnu klimatu. Kvůli majetkoprávním vztahům to ale zatím jde pomaleji, než bylo v plánu. Aktuálně největší nadějí na změnu je intenzivnější zapojení obyvatel.
Hospodařit převážně s jednou dřevinou a jen jedním způsobem přestalo být na velké části našeho území udržitelné. Základní zásadou pro hospodaření v lesích by mělo být rozložení rizika, zejména prostřednictvím pestrosti druhové skladby a struktury lesa a rozrůzněním způsobů hospodaření v něm.
Na firemním jednání, v oficiálních dokumentech i v médiích se to dnes hemží pojmy a zkratkami, které je někdy těžké rozklíčovat. Přinášíme proto základní přehled těch klíčových a nejčastěji používaných pojmů, pro přehlednost řazených abecedně.
Je glokalizace jen další buzzword, nebo funkční přístup k řešení klimatické krize? A co vlastně konkrétně znamená?
Otázka, jak snížit uhlíkovou stopu dnes zaměstnává v menší či větší míře firmy po celém světě. Jednotlivé země či Evropská unie si sice dávají klimatické cíle, ale jejich plnění je poté z významné části závislé na firmách, které se na emisích skleníkových plynů v různé míře podílejí.
Firmy v Česku zatím snížily emise skleníkových plynů v průměru o 19 procent oproti výchozímu stavu. Globálním společnostem se to podařilo výrazně více, o 28 procent. České firmy mají zároveň méně ambiciózní cíle, vyplývá z průzkumu Globální hodnoty udržitelnosti v roce 2023 společnosti EY.
