S rozmachem rychlé a ultra rychlé módy se mění i přístup mladých lidí k oblečení. Na to, jak mladí vnímají módu a jak se k oblékání staví, se zaměřil výzkum agentury IPSOS. Až třetina dotazovaných si kupuje něco nového na sebe každý měsíc. A ti nejmladší nejvíce tíhnou k nošení oblečení pouze jednou.
Výsledky výzkumu ukázaly, že nadpoloviční většina z dotazovaných si obměňuje svůj šatník čtyřikrát do roka. Více než třetina respondentů, ale nové oblečení kupuje každý měsíc. A pět procent si oblečení pořizuje ještě častěji. Nejvíce přitom tíhnou k nákupům pouze na jedno nošení ti nejmladší.
K nákupům nových oděvů obecně se nechávají více zlákat ženy než muži. Naopak muži častěji nosí oblečení až do stavu úplného „roztrhání“. „Podle aktuálních studií nosíme v současnosti oblečení průměrně sedmkrát. Dříve se jeden kus oblečení přibližně nosil až třicetkrát,“ dodává Viktorie Tenzerová, konzultantka udržitelnosti společnosti Vodafone.
Výzkum prováděla agentura IPSOS ve spolupráci se společností Vodafone a redakcí Ekonews. Výzkumu se zúčastnilo pět set respondentů ve věku od 16 do 25 let. Výsledky výzkumu byly představeny v ranní show Vodafone, které se zúčastnili i tři zástupci náctiletých, aby diskutovali o svém přístupu k módním trendům.
Do kupování stále nových kousků jsou zákazníci tlačeni praktikami fast fashion a ultra fast fashion společností. „Před čtyřiceti, padesáti lety bylo úplně běžné, že módní domy vydávaly čtyři kolekce ročně a bylo to něco nedostupného, vzácného, luxusního. Společnosti se snažily přiblížit módu a přinést ji více lidem. Snížit cenu, ale i zvýšit frekvenci. Dnes je se ročně vydává kolem 54 kolekcí ročně,“ uvádí Tenzerová.
Rozmach sociálních sítí navíc nahrává i společnostem produkujícím ultra fast fashion módu, tedy takovou, která je téměř na jedno použití. „Ultra fast fashion je móda, která je nejenom velmi levná, ale aby docílila nízké ceny, tak musí razantně snížit kvalitu i férovost v dodavatelském řetězci,“ vysvětluje Tenzerová. Dostáváme se podle ní do situace, kdy už nejde o to šatník unosit, ale stále více spotřebovávat a udržet se v trendu.
„Před pár lety jsem nakupoval na ultra fast fashion platformách, ale ta kvalita byla strašná. Byly to vyhozené peníze,“ uvádí za hlas mladé generace Michal Ditrych.
Ekologická stopa textilu je přitom obrovská. Výroba obuvi a oblečení stojí za desetinou celosvětových emisí skleníkových plynů. Jedná se o větší množství emisí, než globálně vyprodukují všechny mezinárodní lety a námořní doprava dohromady. Kromě toho spotřebovává výroba textilu velké množství chemikálií, které se používají na barvení nebo odbarvování. Ty se následně dostávají do půdy a vody a znečišťují životní prostředí. Některé druhy textilu i spotřebovávají velké množství vody. Například pro výrobu jednoho bavlněného trika je potřeba 2 700 litrů vody.
Nakupuje se i z druhé ruky
Zástupkyně ženského pohlaví v diskusi Ema Holá mimo jiné uvedla, že ráda nakupuje na platformě Vinted. „Dají se tam najít krásné, nové kousky a levnější. Navíc mám dobrý pocit, že ušetřím životní prostředí,“ uvedla.
Podle výsledků výzkumu nakupuje z druhé ruky oblečení většina dotazovaných. Nejčastěji se jedná o ženy mladší dvaceti let. Naopak muži preferují nové kousky. Ženy také dvakrát častěji než muži uvedly, že oděvy z druhé ruky si kupují právě kvůli dopadům na životní prostředí. „Chodím do second handů, ale málokdy se mi stane, že tam najdu něco hezkého. Člověk musí hledat, což spoustu lidí asi nebaví a radši jdou do nějakého řetězce a tam si oblečení koupí,“ zmínila Ema Holá.
Podle Hynka Hemoly, který z druhé ruky nakupuje často, je kromě ceny další výhodou, že se často dá najít zajímavý kousek, který nemá nikdo jiný.
Naprostá většina dotazovaných v průzkumu uvedla, že pro koupi nového kousku se rozhodují především podle toho, zda se jim oblečení líbí. Dalším rozhodujícím faktorem, který byl uváděn nejčastěji, je cena oblečení. Oblečení podle materiálu si vybírá třetina respondentů. O materiál a jeho dopad na životní prostředí se nejvíce zajímají ženy a skupina mladších pod dvacet let.
„Podle výsledků se ale nejméně často skupina mladších pod dvacet let rozhoduje podle textilních certifikací nebo známek, které určují původ látky nebo zpracování,“ připomenula Tenzerová. Průzkum také ukázal, že značka oblečení je důležitější pro muže. Takto se jich při koupi oblečení rozhoduje čtvrtina.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
