Udržitelnost firem a dopad jejich podnikání na životní prostředí je pro banky čím dál důležitějším parametrem. Při žádosti o úvěr chtějí tyto informace od největších společností, ale postupně je budou žádat i po menších firmách. A udržitelnost zohledňují i u běžných hypoték.
„Obecně poskytujeme výhodnější podmínky na produkty přispívající ke zmírnění klimatické změny. Například na energeticky úsporné bydlení nabízíme klientům výhodnější úrokovou sazbu (platí pro nemovitosti v energetické třídě A nebo B), slevu na pojištění nemovitosti a slevu na vystavení energetického štítku,“ říká Blanka Beranová, která má na starosti řízení udržitelných aktiv v ČSOB.
Pokud chce firma půjčit peníze, tuzemské banky při žádosti o úvěr přihlížejí k tomu, jaké jsou její dopady na životní prostředí. Mají firmy tato data, například uhlíkovou stopu, k dispozici?
K dispozici je mají většinou největší korporace, menší firmy ne. Je to i proto, že dosud ze strany státu chyběla osvěta a firmy nebyly připravené na transparentní vykazování nefinančních dat. Proto vznikl pod Českou bankovní asociací jakýsi SOS standard ESG dotazníku (Environmental, Social and Corporate Governance jsou oblasti, jichž se týkají nefinanční data, tedy životní prostředí, sociální oblast a řízení podniku, pozn. aut.). Ten teď banky mohou používat, když klient žádá o úvěr.
Co dotazník bankovní asociace obsahuje?
Definuje, jaká kritéria musíme vzít v potaz, když rozhodujeme o tom, jestli klientovi dáme úvěr a za jakou cenu.
Používáte tento dotazník automaticky jako nástroj pro zjišťování nefinančních dat ve firmách?
Jen v případě, že firma nemá tato data veřejně dostupná. V opačném případě ji ani neoslovujeme a tyto údaje si stáhneme z veřejně dostupných zdrojů.
Jak data vyhodnocujete? Existuje už nějaká metodika?
V tomto ohledu jsme na začátku, vše se teprve technicky rozpracovává. Záměrem Evropské komise a Evropské centrální banky je, aby ESG data vstupovala do řízení rizik, scoringu neboli vyhodnocení klienta. Ale též aby ovlivňovala ceny finančních produktů. Ve skupině KBC (do níž patří ČSOB, pozn. aut.) jsme ustanovili v rámci svých odpovědnostních politik sektory, které již vůbec nefinancujeme. Jde například o výrobu elektřiny z uhlí, zbraně nebo tabák. Pokud tedy žádá o úvěr klient, který spadá do těchto sektorů, úvěr u nás nedostane.
Neovlivní teď pohled na financování uhlí a zbraní válka na Ukrajině? Nerozvolní se pravidla?
Válka na Ukrajině docela jistě Green Deal a energetickou transformaci zkomplikuje. Nicméně dekarbonizace bude muset pokračovat dál. V kontextu válečného konfliktu je potřeba se na Green Deal dívat nejen jako na cestu k zelenější energetice, ale také jako na šanci stát se méně závislými na dovozu energetických surovin ze zemí mimo Evropskou unii. Domníváme se, že naopak dojde k akceleraci transformace energetického sektoru, která nám též zajistí energetickou bezpečnost.
ČSOB nadále sleduje cíl, kterým je nízkoemisní průmysl založený na obnovitelných zdrojích energie. Financování uhlí ani zbraní není v hledáčku našich obchodů. Totéž platí pro investice a pojištění.
Co děláte, pokud žádá o úvěr firma ze sektoru, který je sice možné financovat, ale její provoz je neekologický?
Vždycky je to individuální posuzování účelu každého úvěru, A to včetně toho, jaká jsou možná ekologičtější – ideálně již bezemisní – řešení, technologie, materiály v jednotlivých sektorech. Probereme s klientem jeho transformační strategii včetně možných rizik, nabídneme poradenství, například jaké dotační tituly může využít. Ale pokud vidíme, že není připraven a ochoten nahradit svoji výrobu ekologičtějším nebo nízkoemisnějším procesem, tak jeho cesta k získání úvěru bude složitější. Znova však zdůrazňuji, tento postup je velmi individuální a záleží na konkrétních případech.
U kterých klientů nefinanční data při žádosti o úvěr zohledňujete?
Nyní nám to legislativa nařizuje převážně u největších firem, ale postupně to budeme žádat od menších a menších podniků. U fyzických osob již teď žádáme energetický štítek nemovitosti v případě žádosti o hypotéku.
Jak hodláte ESG zohledňovat u hypoték pro fyzické osoby? Můžete dát příklad?
Obecně poskytujeme výhodnější podmínky na produkty přispívající ke zmírnění klimatické změny. Třeba na energeticky úsporné bydlení nabízíme klientům výhodnější úrokovou sazbu (platí pro nemovitosti v energetické třídě A nebo B), slevu na pojištění nemovitosti a slevu na vystavení energetického štítku.
Na malé firmy se ale povinnost reportovat nefinanční data na základě takzvané směrnice CSRD nevztahuje.
Zatím nevztahuje, protože nebylo záměrem zatížit malé firmy další administrativou a investicemi. Je ale velmi pravděpodobné, že to po nich bude chtít odběratel jejich výrobků nebo dodavatel materiálu. Vybraná data budou též zapotřebí z důvodu jiných směrnic, například rozšíření ETS systému (systém EU pro obchodování s emisními povolenkami, pozn. aut.) třeba na budovy nebo zavedení přeshraničního zpoplatnění uhlíku. Toto všechno jsou nástroje, které Evropská komise chystá.
Na druhou stranu finanční instituce mají povinnost vykazovat uhlíkovou stopu a dopady do životního prostředí přes svoje celá úvěrová a investiční portfolia, tedy včetně úvěrů menších firem nebo hypoték u fyzických osob. Proto je musíme poptávat, případně odhadovat na základě matematických a datových modelů.
Jsou malé firmy na povinnost reportovat data připraveny, když o ESG často nevědí ani středně velké společnosti?
Bohužel připravené nejsou. Myslím, že do jisté míry žijí v blažené neznalosti a je zapotřebí začít co nejrychleji s nutnou komunikací a osvětou ministerstev a naší vlády, aby se na to připravili. Nicméně první, kdo se musí připravit, jsou velké a střední firmy z důvodu přicházející legislativy.
Jedním z argumentů, proč by firmy měly zelenat, je, že jim to přinese větší konkurenceschopnost. Chápou to tak, nebo v tom vidí jen další nařízení z Bruselu?
Celá problematika ESG není jen povinnost transparentního vykazování, ale hlavně obrovskou příležitostí pro českou ekonomiku, jak se výrazně modernizovat. Představuje to významné urychlení digitalizace, modernizaci výroby a služeb. Budou vznikat nové technologie, možná i celé sektory (například ESG audit), dojde zcela jistě k částečné deglobalizaci neboli k návratu na bližší trhy. Vzniknou nová pracovní místa.
Povinnost vykazování je jakýsi řídicí nástroj, abychom viděli, jak se nám daří v transformaci a zda jdou investice a kapitálové toky do správných projektů. Celé to je tedy především obrovská obchodní příležitost a zajištění budoucích výnosů na bázi nízkoemisní ekonomiky. A pokud to náš klient nebude ochoten zohlednit ve svém byznys modelu, tak z našeho pohledu se stane méně konkurenceschopný, a tím rizikovější. Takže pak nejlepší cenovou nabídku od bank dostanou projekty, které budou přecházet na udržitelný a nízkoemisní obchodní model.
Evropská centrální banka dělá už letos takzvaný klimatický stres test, jehož cílem je testovat připravenost a odolnost bankovního sektoru vůči možným ztrátám plynoucích z rizik způsobených změnou klimatu.
Těmi riziky je myšleno například to, když firmě dojde voda, kterou potřebuje k výrobě?
Ano, například. Anebo je to firma, která závisí na uhlí především pro výrobu tepla a elektrické energie, a tudíž se počítá s tím, že musí podniknout kroky na cestě ke snížení emisí, protože s uhlím se v EU do budoucna nepočítá. Dále se do výrobního procesu firmy mohou výrazně propsat vzrostlé náklady z důvodu růstu cen energií z fosilních paliv nebo z důvodu zavedení uhlíkové daně a rozšíření ETS systému, kvůli nimž se firma stane méně konkurenceschopná. Též se musí počítat s tím, že skoro každá firma je součástí dodavatelsko-odběratelského řetězce. A protože je ambice rozumět uhlíkové stopě a dopadům na životní prostředí celého řetězce, tak firma, která dané údaje nebude mít, z řetězce vypadne. Tedy nebude mít ani dodavatele, ani odběratele, nebo jich bude mít výrazně méně.
Co je z vašeho pohledu nutné v Česku udělat, aby se téma ESG posunulo a začaly jej vnímat i menší firmy?
Zaprvé musí začít výrazně větší osvěta z našich vládních institucí o podstatě Green Dealu a balíčku Fit for 55. Je nutné umět jasně komunikovat a vysvětlit konkrétní dopady na naše firmy a na naše hospodářské činnosti. V jednotlivých sektorech se musí co nejrychleji zpracovat a aktualizovat strategie přechodu včetně podpůrných mechanismů a urychleně vypsat transparentní a efektivní transformační programy. Musíme si uvědomit, že přechod na bezemisní ekonomiku je tady. Pokud nebudeme jeho součástí, vypadneme z dodavatelsko-odběratelského řetězce v rámci evropské, ale též světové ekonomiky.
Zadruhé musí vzniknout data, aby se změna mohla řídit. Jen přes data je možné sledovat, zda se změna ve firmě a celé společnosti děje a jak rychle. Proto se zavádí nefinanční reporting.
Tlačit na firmy by měly ale i banky.
Ano, proto ten největší tlak je v tomto ohledu na finanční instituce, které rozhodují o toku finančních prostředků do jednotlivých projektů a odvětví ekonomiky. Proto se po nás chce, abychom zohledňovali ESG data klientů v našich interních a obchodních procesech a abychom je, převážně CO2 stopu, též transparentně vykazovali. Tato data potřebujeme někde získat, zatím přímo od klientů. Ti je ale často nemají.
Jaké máte v ČSOB cíle ve snižování uhlíkové stopy? Daří se je naplňovat?
Od roku 2015 do roku 2021 jsme snížili svou přímou uhlíkovou stopu o 76 procent. Zbývající emise jsme kompenzovali prostřednictvím tří kvalitativních klimatických projektů (offsetové programy), abychom zajistili dosažení čisté klimatické neutrality.
Od minulého roku využíváme 100 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V rámci celé skupiny KBC máme ambici do roku 2030 snížit uhlíkovou stopu o minimálně 80 procent bez použití takzvaných offsetů. Zatím neexistují technologická řešení, která by umožnila dosáhnout uhlíkové neutrality v nejbližší letech, proto některé firmy kompenzují svoje emise přes klimatické projekty.
Vedle přímé uhlíkové stopy jsme též začali sledovat stopu našeho úvěrového portfolia, tedy kolik CO2 jako finanční instituce financujeme. Zaprvé ji budeme muset vykazovat v rámci povinného reportingu, zadruhé skupina KBC letos na podzim vyhlásí své ambice snížení uhlíkové stopy úvěrového portfolia v prvních, nejvíce emisních sektorech.
Které oblasti generují nejvíc emisí?
V přímé emisní stopě nám v podstatě zbývají dvě kategorie, kde je zatím obtížné dosáhnout uhlíkové neutrality. Je to doprava, tedy cestování v rámci pracovního procesu včetně dopravy do práce a z ní, a rozvod tepla. I když naše budovy pražské centrály, speciálně ta novější SHQ, používají geotermické hlubinné vrty, tak máme pobočkovou síť, kde jsou budovy v pronájmu. Tam jsme závislí na tepelné distribuční soustavě, což ovlivňuje naši uhlíkovou stopu. V případě dopravy snižujeme uhlíkovou stopu tím, že postupně naši flotilu obnovujeme elektromobily a snažíme se motivovat naše zaměstnance k využívání hromadné dopravy, případně k jiným zdravějším formám pohybu, jako je jízda na kole nebo chůze.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
