Česká firma Mountain Gorilla Coffee prodává kávu z Ugandy, kde žijí poslední zástupci největšího lidoopa. Procento obratu věnuje mezinárodní organizaci Gorilla Doctors, která se vzácného živočicha ve středoafrické divočině snaží chránit.
Na stěnách kanceláře Michala Šestáka visí početné fotografie horských goril. Prostor provoňuje ugandská káva naservírovaná v bílém šálku, ze kterého hledí další lidoop, který je symbolem značky Mountain Gorilla Coffee. „Logo a název jsme měli dříve, než jsme věděli, jak v Ugandě kávu vůbec pořídit,“ směje se spoluvlastník podniku nad jeho vznikem.
Šesták, který se dlouhodobě pohybuje v umělecké branži a organizuje sérii letních hudebních akcí Hrady CZ, se ke kávě dostal v roce 2017 přes kamaráda Libora Pločka. S dnes již nežijícím ředitelem rádia Beat si dojednával reklamní prostor pro své festivaly, když mu Ploček začal nadšeně vykládat o své výpravě do Ugandy. O kvalitní, ale v Česku neznámé kávě, která se pěstuje především v úrodné půdě kolem sopky Mt. Elgon. O focení horských goril, jejichž celosvětově posledních zhruba tisícovka žije volně na trojmezí Ugandy, Rwandy a Konga.
I Šesták měl po svých cestách slabost pro Afriku, a tak si řekli, že by nejchudšímu kontinentu jako podnikatelé mohli pomoci tím nejsprávnějším způsobem: začít s ním obchodovat.
Pesticid z papriček
Od počátku měli myšlenku, že když si budou z Afriky něco dobrého brát (kávu), musí obratem i něco vrátit (příspěvek na zachování goril v divočině). Takže gorily a kávu spojili do jednoho: Mountain Gorilla Coffee. „Libor přinesl nápad a logo a já musel dát dohromady firmu,“ vzpomíná Šesták na začátky, které podle jeho vlastního líčení byly značně naivní.
Mysleli si, že by si v Ugandě zřídili vlastní firmu, která by od malých farmářů jejich kávu vykupovala. „Ale brzy jsme pochopili, že bychom jako běloši byli neustále vystavování požadavkům na různé nenadálé doplatky a úplatky, že nám to nestálo za to,“ vysvětluje. Jako jednodušší se ukázalo pořizovat si kávu u lokální firmy, která od rolníků pěstujících dle fairtradeových a ekologických zásad s certifikátem Rainforest Alliance (Aliance deštného pralesa) jejich produkci za vyšší cenu vykupuje a pak ho dosuší a roztřídí.
Neztrácí tak ale nad kvalitou kávy a podmínkami jejího pěstování kontrolu? „Samozřejmě s úplnou jistotou nevím, jestli kupuji kávu zrovna od Franty, nebo jiného konkrétního farmáře o dvě stě metrů vedle,“ říká s nadsázkou. Důležité je, že pochází ze zóny, kde se pěstuje podle určitých pravidel, i když Šesták není příliš striktní. Podle něj se nedá počítat s tím, že by se třeba sklizeň obešla bez práce nezletilých.
„Děti se sklizně účastní, protože je tam zcela normální, aby se na obdělávání rodinné farmě podílely. Ale zároveň jim taková výpomoc nijak nebrání ve školní docházce, tak jako to koneckonců před pár desetiletími bývalo u nás,“ vypráví zapáleně.
Podobně otevřeně mluví o tom, proč je káva ekologicky čistá. „Ugandský farmář se v těžkých podmínkách snaží vše dělat co nejjednodušeji. Kdyby měl za rohem Baumax a v peněžence nějaké bankovky, koupil by si nejspíše chemické hnojivo nebo postřiky. Jenže ani jedno nemá, a tak si místo toho u domku pěstuje pálivé papričky. Ty usuší, namele a smícháním s vodou vytvoří přírodní pesticid, kterým na listech likviduje hmyzí škůdce,“ líčí své osobní pozorování.
Do oblasti už zajel několikrát a má řadu historek o tom, jak funguje obchodování po africku. Jak nic není včas. Jak se vše, co se zaseknout může, opravdu někde zasekne. Ale jak se to pak zase pomocí improvizace podaří rozjet, pokud je člověk na místě a na vyřešení tlačí. „Prostě je to tam jiné. Lidé přemýšlejí jinak. Mnohem krátkodoběji než my,“ dává k dobru svá pozorování z pohledu byznysmana.
Zdravotní péče lepší než pro lidi
Zakladatelé Mountain Gorilla Coffee se shodli, že na ohrožené lidoopy budou dávat jedno procento ročního obratu firmy neziskové organizace Gorilla Doctors, která v srdci Afriky působí. Když autor textu o ochraně vzácných živočichů psal při své reportážní cestě do Konga a Rwandy před jedenácti lety, viděl, že gorily horské mají dokonalý zdravotní servis. Mnohem lepší než občané, kteří žijí v sousedství jejich parků.
Domluvenou schůzku veterinář Jean-Félix Kinani z neziskové organizace Gorilla Doctors se sídlem ve rwandské Musanze tehdy přeložil na další den. Na svém mobilu poté ukazoval důvod odkladu. „Měl jsem akutní zákrok. Tato samice se zachytila ruku do oka, které tam pytláci nalíčili na lesní antilopy. Vyprostit se z toho nemohla a ani ostatní z tlupy nevěděli, jak jí pomoci,“ komentoval fotografie, na kterém zoufalá matka svírala své mládě.
Svolali několik stopařů, který halekáním a boucháním odehnali přihlížející členy její rodiny. Pak samici vystřelenou injekcí uspali, Kinani ji drát sejmul a ránu vyčistil. „Kdybychom to neudělali, určitě by přišla o čtyři prsty a možná by dostala gangrénu do celé ruky,“ vyprávěl o pohotovostním zákroku. Podobné výjezdy k pastem, kam lovci nedopatřením chytí vzácného primáta, podnikne zhruba jednou do měsíce.
Jinak koordinuje rangery, kteří každodenně monitorují zdravotní stav goril. Předvádí formuláře, které mají místní strážci parku pro všechny členy pozorované skupiny, kteří rozeznávají především podle formy jejich nosu. Musejí do nich zapsat každý problém. Jestliže má některá z nich rýmu, dozví se to Kikani během odpoledne. „Pokud se však nejedná o zranění způsobená člověkem, nezasahujeme,“ vysvětloval politiku své organizace.
Taková péče, kterou předvádějí především ve Rwandě a Ugandě (válkou a chaosem devastované Kongo je zcela jiný příklad), se vyplácí. Gorila horská, kterou západní svět objevil až roku 1902, je jedním z mála kriticky ohrožených druhů, jehož počet nyní roste. Zatímco v roce 1989 jich podle Světového fondu na ochranu přírody bylo v divočině 620, nyní jich je 1063.
Xindl X zpívá jménem gorily
Šesták nezakrývá, že dobročinnost má i svou pozitivní obchodní stránku. Zákazník cítí, že vypitím šálku se svým oblíbeným životabudičem (případně zakousnutím do čokolády z ugandského kakaa) pomůže dobré věci. „Kvalitní kávy už je na českém trhu dost. Takže je potřeba se odlišovat. A to my děláme pomocí poutavého příběhu.“
Balíčky, na kterých jsou zrnka či listy kávovníku, přetékají regály, ale z obalů jeho kávy na zákazníky hledí gorily, které Šesták s Pločkem sami nafotili. Lidoopi na kávě automaticky poutají pozornost. Její jednotlivé druhy jsou pokřtěné většinou podle oblastí v kávovém pohoří Mount Elgon nebo podle členů skupiny ugandské skupiny v Národním parku Bwindi. V minulém roce novou směs ze zrnkové arabiky a robusty nazvali jménem slavné primatoložky Dian Fosseyové.
„Ale pozor! Není to jen příběh, je to realita. Uganda je pro nás srdcová záležitost,“ říká Šesták, který do země každoročně jezdí v doprovodu svého společníka Štěpána Rysky peníze předávat. Podle obnosů, které od něj zástupce Gorilla Doctors obdržel, je vidět, že obrat firmy jde pozvolna nahoru. Zatímco v roce 2017 darovali jen 21 tisíc Kč, za minulý rok už to bylo lehce přes 90 tisíc korun. Tržby firmy byly loni podle obchodního rejstříku osm milionů korun.
„Momentálně pro mě není Mountain Gorilla Coffee to, co by mě živilo. Vše, co vyděláme, dáváme zase do rozvoje značky,“ říká Šesták o kávě, kterou můžete kromě e-shopu a firemní prodejny pořídit také v řetězci Globus. „Rádi bychom ji dostali i do dalších obchodů, protože káva se kupuje i očima. Náš dlouhodobý cíl je dostat ji za rozumné ceny k co největšímu okruhu zákazníků, prodávat i v zahraničí a mít vlastní pražírnu a kavárnu spojenou se školou baristů,“ zasní se majitel.
Prodej na internetu má svoje limity, i když firma dělá inspirativní kousky jak zaujmout. Například soutěž o nejoriginálnější fotografii zákazníka s jeho šálkem/balíčkem Mountain Gorilla Coffee. Kdo vyhraje, dostane jako hlavní cenu cestu do Ugandy včetně hodinové návštěvy lidoopů v pralese, což není levná záležitost. Jen samotná vstupenka do pralesa ke gorilám stojí 800 dolarů (18 145 korun).
Díky svým konexím v showbyznysu dokáže Šesták pro každou cestu, během níž se předává šek pro Gorilla Doctors, sehnat jako patrona a spoluúčastníka výpravy někoho z české hudební špičky. Za gorilami už byli mezi jinými Kamil Střihavka, nebo Michal Malátný z Chinaski, kteří pak zveřejňují informace o cestě na svých sociálních sítích a tím rozšiřují povědomí o značce.
Nejdále šel další účastník zájezdu Xindl X, který dokonce složil písničku, ve které v roli horské gorily zpívá:
Jestli chceš pomoct mi, radši mi pomoz tady,
kafe si nabídni ode mě ze zahrady,
život mi neztěžuj, když si nestěžuju,
říkám, že se nestěhuju.
Jsem horská gorila z Ugandy,nepatřím na pryčny palandy,
musím žít na vzduchu, pít kafe v pralese,
má duše široká to jinak nesnese.
Tomáš Nídr
Tomáš vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2001 pracoval v zahraniční rubrice Mladé fronty Dnes jako editor a redaktor. V září 2009 přešel na volnou nohu a publikuje v řadě českých médií analýzy a reportáže ze svých cest především po Latinské Americe a Africe. Žije v peruánské Limě.
