Spotřeba elektřiny v datových centrech roste o 20 až 40 procent ročně, což znamená stále vyšší emise vznikající kvůli životu v online světě. Největší dopad mají miliardy videí a náročné modely umělé inteligence, ovšem i obyčejné zadání dotazu do Googlu vytvoří dva gramy oxidu uhličitého.
Vytvoření obrázku umělou inteligencí vyprodukuje zhruba stejně emisí jako nabití chytrého mobilu. Upozornili na to vědci z americké Carnegie Mellon University, kteří ve studii zveřejněné loni v listopadu popsali, jak moc přispívají ke změně klimatu současné modely umělé inteligence. „Lidé si myslí, že umělá inteligence nemá žádné dopady na životní prostředí, že je to abstraktní technologická entita, která si žije někde v cloudu,“ říká vedoucí týmu Alexandra Luccioniová. „Ale každý dotaz na model umělé inteligence s sebou nese náklady pro planetu, které je důležité spočítat,“ upozornila.
Tým vědců testoval 30 datových sad s využitím 88 modelů a zjistil, že mezi různými modely existují významné rozdíly ve spotřebě elektřiny, a tedy i v emisích skleníkových plynů. Nejvíc energie spotřeboval generátor obrázků, který během jedné úlohy vyprodukoval téměř 1600 gramů oxidu uhličitého. Naopak nejnižší emise byly spojené s psaním textových úloh.
Není divu, že mezi lety 2017 a 2021 množství elektřiny, kterou spotřebují společnosti Meta, Amazon, Microsoft a Google, tedy hlavní poskytovatelé komerčně dostupných cloudových výpočetních služeb, vzrostlo více než dvojnásobně. Studie také poukazuje na fakt, že podle nejnovějších údajů celosvětová spotřeba elektřiny v datových centrech v posledních letech roste o 20 až 40 procent ročně.
Deset hodin videa zabere víc místa než Wikipedia
České studio Green0meter se věnuje mimo jiné počítání uhlíkové stopy firem. Jeho zakladatel Karel Kotoun říká, že mezi nejvíce zatěžující, i když velmi časté internetové aktivity patří přehrávání videí.
„Podle dostupných zdrojů tvoří až 80 procent světového přenosu dat. Přibližně stejnými díly se na tom podílí čtyři hlavní kategorie: streamovací služby, YouTube a jemu podobné weby, pornografie a ostatní videa, například na sociálních sítích,“ vyjmenovává Kotoun.
Mezi méně náročné digitální aktivity patří přenos textu. „Odhaduje se, že deset hodin videa ve vysoké kvalitě zabírá více úložiště než všechny články na anglicky psané Wikipedii dohromady. Obecně se dá tvrdit, že čím nižší množství přenesených dat, tím je nižší uhlíková stopa,“ podotýká Kotoun. Dodává, že jednomu příkazu ve vyhledávači Google odpovídají přibližně dva gramy CO2. Pro představu, jak tato uhlíková stopa globálně narůstá, slouží jednoduchý odhad na této webové stránce.
Uhlíkovou stopu práce v online prostředí ovlivňuje jak výroba a fungování počítače nebo mobilu, tak provoz datacenter. Mezi další emisně náročné aktivity patří přenos fotografií, z méně obvyklých činností jsou náročné cloudové výpočetní služby nebo těžení kryptoměn. „Nelze opomenout ani výrobu, instalaci, provoz a údržbu mezikontinentálních datových kabelů nebo samotných internetových routerů v domácnostech. S výrobou všech potřebných zařízení se pojí přibližně 45 procent celkových dopadů, zbytek se týká provozu,“ udává Kotoun.
Zbytečná videa v superrozlišení
Jak se tedy chovat v kyberprostředí, aby člověk zvyšoval svou uhlíkovou stopu co nejméně? Co se týče provozu, nejvíc lze ovlivnit napájením a chlazením jednotlivých zařízení. Například datové centrum na Islandu napájené geotermální technologií a chlazené studeným vzduchem může mít velmi nízkou až nulovou uhlíkovou stopu. Naopak datové centrum v poušti napájené dieselovými agregáty a chlazené klimatizací bude mít stopu podstatně vyšší, nemluvě o spotřebě vody.
Chovat se šetrněji mohou ale především jednotlivci. „Je možné se pokusit omezit nadměrně strávený čas na sociálních sítích, nebo například snížit kvalitu streamovaných videí. Je zbytečné přehrávat si video v kvalitě 4K, pokud nemáte displej, který by takové rozlišení umožnil,“ radí Kotoun. „Také nepřikládejte do e-mailu přílohy, ale jen linky na již uložené soubory v cloudu. Ušetříte tím uhlíkovou stopu e-mailů,“ doporučuje.
Expertka na udržitelnost a ESG z poradenské společnosti KPMG Anna Vaníčková upozorňuje, že jinou stopu zanechá běžný uživatel, který si pouze vyhledává informace, a podstatně vyšší zanechá člověk, který denně hodiny sleduje videa. „Všichni ale můžeme začít u drobností, jako je odhlášení z mailing listů a newsletterů, které nečteme, pravidelně promazávat staré e-maily nebo dokumenty, fotky, videa a další soubory uložené na osobních cloudových službách. Pokud sledujeme videa, můžeme si nastavit automatické vypínání a zavírat záložky s nimi, aby neběžely na pozadí, pokud je nikdo nesleduje,“ uvádí.
Už i v programování se podle ní v posledních letech skloňuje pojem udržitelného kódování neboli green code, tedy jakýsi čistý, jednoduchý kód, který minimalizuje spotřebu energie. „A v neposlední řadě bychom měli udržitelně nakládat s hardwarem, tedy s laptopy nebo telefony, starat se o ně, aby co nejdéle vydržely, a zbytečně nekupovat nová zařízení,“ dodává Vaníčková. V případě firem se mnohdy dá domluvit na pronájmu počítačů, které se po nějaké době zase výrobci vrátí a ten je znovu využije.
I webovky se dají dělat úsporně
Snížit svou uhlíkovou stopu v online světě se už některé firmy snaží. Například Nestlé zmenšuje velikost obrázků a PDF souborů na svých webových stránkách, čímž zkracuje dobu jejich načítání a snižuje spotřebu energie.
„Pravidelně také přezkoumáváme data našich webovek. Například přidáním relevantních klíčových slov, která uživatelé hledají, lze obsah snadněji najít ve vyhledávači. Pokud uživatelé stráví vyhledáváním méně času, spotřebují méně energie,“ uvádí mluvčí českého Nestlé Tereza Skrbková.
Stejně tak je ve hře použití tmavého režimu stránek. „Dáváme uživatelům možnost volby mezi světlým a tmavým módem. Použití tmavého režimu umožňuje lidem snížit spotřebu energie na zařízeních s obrazovkami OLED nebo AMOLED (typy obrazovek tvořené organickými sloučeninami, které se elektrickým proudem rozsvítí, pozn. red.). Tmavý režim je také přehlednější a mnoha uživatelům nabízí lepší zážitek z prohlížení webu,“ dodává Skrbková.
Chce-li firma zjistit, jak na tom jsou její webové stránky s uhlíkovou stopou, může si to ověřit na nástroji Website Carbon Calculator. Například stránky Ekonews mají menší uhlíkovou stopu než 53 procent světových webů. Jedno jejich navštívení vyprodukuje 0,44 gramu CO2 a provoz odpovídá roční spotřebě oxidu uhličitého tří stromů.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
