Podle Jaroslava Vodáčka, který je v Česku hlavním manažerem zodpovědným za obaly v řetězci Tesco, mohou zavádění nového evropského nařízení o obalech zkomplikovat dlouhé implementační lhůty, které prodlouží nejistotu pro firmy, a národní cíle, které mohou narušit jednotný evropský trh.
„Oblast nejhůře recyklovatelných obalů, takzvaně červenou oblast, jsme odstranili z našeho portfolia už v roce 2020. Dále ve spolupráci s dodavateli pracujeme na tom, aby obalové materiály a formáty byly pokud možno co nejvíce recyklovatelné,“ říká Vodáček.
Jaké změny přinese do vašeho byznysu „obalová směrnice“, kterou na jaře letošního roku schválil Evropský parlament?
Návrh nového evropského nařízení ohledně obalů a obalových odpadů (PPWR) komplexně zasahuje celý dodavatelský řetězec. Dopad je opravdu ohromný, ale zatím ještě málo objasněný. Výrobců se dotkne v oblasti povinné recyklovatelnosti výrobků v praxi a značení obalů, zavádí cíle pro opětovné využití obalů v rámci dodavatelských řetězců nebo povinný obsah recyklovaných plastů. Pocítí ho i zákazníci, protože zakazuje balit některé výrobky. Pro mnoho oblastí již řešení existují a v Tesco je používáme. Například pro kategorii ovoce a zeleniny nebo masa používáme vratné, opakovaně použitelné přepravky, které šetří primární zdroje. V některých výrobcích používáme recyklovaný plast, ale PPWR nastavuje tak vysoké cíle, že nabídka recyklovaných plastů v požadované kvalitě vůbec neodpovídá předpokládané poptávce. Mnoho oblastí je ještě nejasných, protože se bude čekat na delegované akty Evropské komise. Komise si ale dala v textu relativně dlouhé lhůty na tyto implementační akty, což zvyšuje nejistotu, na co a jak se přesně připravit, vlastně nemůžete pořádně začít.
Které části nařízení z pohledu Tesca jako řetězce dávají smysl, které ne?
Trh včetně Tesca volal po jednotném přístupu napříč evropskými zeměmi. Bohužel se to ne vždy v PPWR povedlo. PPWR nechává některá ustanovení rozvést jednotlivým členským státům a současně nařizuje cíle pro národní úroveň. Například redukci obalových odpadů. Jednotlivé státy si budou muset najít řešení, jak zajistit snížení množství obalových odpadů, která jim budou vyhovovat, a to samozřejmě bude narušovat jednotný evropský trh. Tomu je potřeba věnovat velkou pozornost, protože snížení pro ČR bude v úrovni lehce pod 20 procent. Už dnes víme, že již není možné významně snižovat objemy obalů pro potraviny. Úloha obalů chránit potraviny musí být zachována, aby nevznikal další potravinový odpad.
Jaké cíle jste si v kontextu obalů stanovili vy sami a jak se vám daří je plnit?
Jako první obchodník jsme deklarovali cíle k obalům. V Tesco jsme rozdělili obalové materiály a formáty do tří skupin podle jejich recyklovatelnosti. Tento přístup, „packaging design for recycling“, jsme zavedli povinně pro obaly vlastní značky. Oblast nejhůře recyklovatelných obalů, takzvaně červenou oblast, jsme odstranili z našeho portfolia už v roce 2020. Dále ve spolupráci s dodavateli pracujeme na tom, aby obalové formáty byly pokud možno co nejvíce recyklovatelné. Tedy snažíme se používat obalové materiály a formáty ze zelené oblasti místo oranžové oblasti. Tesco obalový semafor je dostupný na našich stránkách. Dále chceme využívat papír a lepenku, kdy dřevo pocházelo ze spokojených lesů. Tedy lesů, které byly obhospodařovány udržitelným způsobem. Požadujeme, aby papírové a lepenkové obaly byly certifikovány podle FSC nebo PEFC schématu (FSC/PEFC jsou certifikační schémata pro udržitelné hospodaření v lesích, pozn. aut.).
Jaké jsou podle vás bariéry pro rychlejší pokrok v recyklovatelnosti obalů?
Vnímám několik zásadních bodů. U části výrobců jde o ještě malé povědomí o potřebě pracovat s požadavky „Packaging Design for Recycling“, aby byla u obalů zajištěna poslední fáze, tedy recyklace. Pozoruji i roztříštěnost a malou účinnost dotřiďovacích linek, obzvláště na plastové odpady. V Česku je největší dotřiďovací linka společnosti SAKO Brno s kapacitou někde mezi 10 až 15 tisíci tunami. V zahraničí, například v Rakousku nebo Švédsku, jsou zařízení, která mají o řád vyšší kapacitu a velmi vysokou účinnost. Jedná se tak o nákladově efektivní třídění plastových odpadů. Tady musí odpadářský sektor ještě významně zapracovat. Kritickým bodem je také odbyt recyklátů v konkurenčním prostředí k původním materiálům. Recyklátoři musí být více efektivní, aby mohli konkurovat primárním materiálům.
A poslední z hlavních bodů je, že třídí 75 procent lidí (dle EKO-KOM). Tedy jedna čtvrtina netřídí. Těchto 25 procent populace jsou černými pasažéry systému. A na jejich netřídění doplácí všichni ostatní. V zahraničí je běžné, že popelnici na směsný odpad vám nevyvezou, když obsahuje druhotné suroviny. Musíte si ji dotřídit a oni vám ji vyvezou příští týden. Tady leží významné úkoly pro municipální sektor.
Jak se stavíte k zálohovému systému na PETky a plechovky, který by měl v Česku začít platit od roku 2025?
Povinné zálohování PETek a plechovek je jenom jeden kousek v nakládání s odpady z obalů. Dlouhé diskuze ohledně povinného zálohování nesvědčí rozvoji systému sběru odpadů a dotřiďování plastových obalů. Investoři potřebují jistotu, a proto je znát rozhodnutí co nejdříve. Jako Tesco máme zkušenost se zavedením zálohového systému na Slovensku (2022) a v Maďarsku (2024). Známe potřeby zákazníků a umíme nabídnout státu efektivní službu výkupu zálohovaných obalů, když si ji objedná. Máme obavy ohledně implementace, kdy zahraniční zkušenost ukazuje, že vyžaduje čas (zakoupení nových automatů, stavební úpravy). Vhodné by bylo čas počítat od chvíle, kdy bude ministerstvem životního prostředí pověřen operátor zálohového systému. Dále si myslím, že retail musí být zainteresovaný na provozování zálohového systému, protože stojí uprostřed mezi zákazníkem a výrobci.
Zvažuje Tesco rozšíření bezobalového prodeje? O jaké výrobky se bude jednat?
Situaci ohledně bezobalového prodeje sledujeme. Ve Velké Británii jsme realizovali velký test ve spolupráci s LOOP, který trval do roku 2021. PPWR zavádí cíle i pro doplňovací stanice a další bezobalová řešení. Bude se jednat o významnou změnu, která bude vyžadovat zapojení různých článků v dodavatelském řetězci – dodavatelé zařízení pro „reuse“ a „refill“ prodej, samotní výrobci produktů, poolingové systémy na obaly (např. systém sdílení a opětovného využívání přepravních či displejových palet, pozn. aut.), ale současně i velkou změnu zákaznického chování. Na ty bude muset hlavně působit ministerstvo životního prostředí, aby se bezobalová řešení vice rozšířila, jelikož změna není jen o retailu.
Tento článek vznikl ve spolupráci se společností Tesco.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
