Nejrozšířenější typ rychlodobíjecích stanic v Česku je pro některé nové modely elektromobilů už příliš pomalý. Vozy s větší kapacitou baterie se v důsledku toho musejí nabíjet výrazně déle, než deklaruje výrobce. Ultrarychlých dobíjecích stanic sice přibývá, je jich ale výrazně méně než rychlodobíjecích.
Podíl ultrarychlých dobíjecích stanic s výkonem 150 kW a vyšším byl loni jen tři procenta z celkové veřejné nabíjecí sítě, u které mohou nabíjet elektromobily a plug-in hybridy. Podíl dobíjecích stanic s výkonem 75 kW až 149 kW činil osm procent.
Největší 41procentní podíl měly rychlodobíjecí stanice o výkonu 50 až 70 kW. Mezi nimi převládají typy s výkonem 50 kW. Pro řadu elektromobilů, obzvlášť starších modelů, je to dostatečný výkon – ty by ani větší dobíjecí výkon pojmout nedokázaly. Vývoj elektromobilů je ale překotný a na trhu už jsou vozy s větší trakční baterií, u nichž automobilky slibují také výrazně svižnější nabíjení. Ale jen při použití výkonnějších nabíječek.
Zdroj: MPO a Centrum dopravního výzkumu.
„V reálu to znamená, že například Škoda Auto vyrobí rodinný elektromobil s velkou baterií a dojezdem. Takové auto bude schopné během třicetiminutové přestávky dobít trakční baterii na dojezd 250 až 300 kilometrů, ale u dobíječky s výkonem 50kW zabere doplnění stejného dojezdu více než hodinu času, tedy dvojnásobek. 50 kW dobíjecí stanice byly koncipované pro generaci elektromobilů, které už jsou dnes v nabídce autobazarů. Jde tedy o rychlodobíjecí stanice, které už jsou z hlediska rychlého dobíjení moderních elektromobilů vlastně pomalé,“ vysvětluje Ivo Pavera ze společnosti EV Solutions, která zajišťuje instalaci a servis nabíjecích stanic.
Pro představu – nový model Škody Auto Enyaq iV 80 se dokáže dobít u stojanu o výkonu 125 kW z pěti na osmdesát procent své kapacity za přibližně čtyřicet minut, u stojanu s výkonem 50 kW už je to za hodinu a dvacet minut. V Česku se přesto dál budují převážně dobíječky s výkonem padesát kW. To znamená, že pokud majitel nového modelu od Škodovky při delší cestě zaparkuje u dosud nejrozšířenějšího typu rychlodobíjecí stanice, bude mu dobíjení trvat třikrát déle než u výkonnějšího stojanu.
Nejvíce rychlodobíjecích stanic, které se označují DC a dokáží auto dobít rychleji než domácí zásuvka díky stejnosměrnému proudu, provozoval ke konci března letošního roku ČEZ (208), dále E.ON (52) a PRE (35). Tyto tři společnosti tvoří sedmdesát procent současné veřejné dobíjecí sítě, kterou v Česku jinak provozuje celkem 61 společností.
Stojany jdou upgradovat na vyšší výkon
ČEZ loni postavil 83 stojanů s výkonem 50 kW, což byl více než šedesátiprocentní nárůst oproti 51 stojanům v roce 2019. „Letos bychom nasazené tempo výstavby chtěli udržet nebo ideálně zvýšit, navzdory těžkostem, které samozřejmě přinášela platná protiepidemická opatření,“ uvedl manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík.
Do výstavby výkonnějších stojanů, ideálně o výkonu 150 kW a na vybraných místech i vyšším, se chce firma pustit v následujících měsících. „Dobíjecí místa proto už dnes budujeme tak, aby bylo možné výkonový ´upgrade´ udělat snadno a bez nutnosti dalších stavebních úprav. Budeme tak moci flexibilně reagovat na vývoj situace na trhu,“ dodal Chmelík.
I v rychlodobíjecí síti E.ON dosud převažují stojany o výkonu 50 kW. Firma letos plánuje instalovat rychlodobíječky s výkony od 60 do 75 kW. Jejich výkon se dá v případě potřeby navýšit a některé z nich už při svém spuštění budou nastavené na výkon 90 až 150 kW. Společnost provozuje tři vlastní ultrarychlé dobíjecí stanice – ve Vystrkově u Humpolce (175 kW), na Rozvadově a ve Vyškově, která čeká na spuštění. Podle společnosti se tyto stanice staví modulárně a jejich výkon se dá navýšit až na 350 kW.
„V plánu máme i další ultrarychlé dobíjecí stanice. Jedna by mohla vyrůst například v Sulejovicích u Lovosic, kde plánujeme postavit dobíjecí hub s více dobíječkami tak, jak to máme aktuálně ve Vystrkově u Humpolce,“ uvedl Martin Klíma, vedoucí oddělení Mobility Services společnosti E.ON Energie.
PRE jako třetí největší provozovatel rychlodobíjecí sítě buduje především stanice s výkonem 75 kW s možností navýšení výkonu na 150 kW. PRE se výrazně zaměřuje především na budování veřejné sítě „pomalých“ rezidenčních AC dobíjecích stanic v Praze s výkonem 22 kW.
Na hustší síť dobíjecích stanic také v příštích letech poputuje několik miliard z evropských fondů. Lze proto očekávat její zahuštění. Od letošního ledna se také změnily podmínky pro budování dobíjecích stanic.
V Česku je téměř osmdesát stojanů na ultrarychlé dobíjení
Dobrá zpráva je, že v tuzemsku přibývají i ultrarychlé dobíjecí stanice vhodné pro elektromobily s větší kapacitou baterie. Prozatím největší rychlodobíjecí hub s šestnácti místy vznikl v Lovosicích. Unikátní je tím, že se tady dobíjí obnovitelnou elektřinou, která pochází zejména z vodní elektrárny Píšťany. K dispozici jsou čtyři stojany společnosti Ionity o výkonu 350 kW a osm stojanů Tesla Supercharger v3 s výkonem 250 kW.
Největší rychlodobíjecí hub v Lovosicích. Zdroj: Lukáš Hataš
Tesla otevřela vedle Lovosic také další dvě lokality pro rychlé dobíjení – v Plzni, kde je šest stojanů v2 s výkonem 150 kW a u Kamenného Újezdu, kde je, stejně jako v Lovosicích, osm stojanů v3, které mají výkon až 250 kW. Díky novým dobíjecím lokalitám vzrostl celkový počet ultrarychlých stanic v Česku na 76 stojanů, tedy více než o polovinu, uvedl server fdrive.cz. Do roku 2035 se v Česku plánuje vybudování dalších 26 městských a tranzitních hubů.
Elektromobily byly dlouho využívány jako vozítka na krátké vzdálenosti, zejména po městě. S novými modely, které disponují větším dojezdem, se tato praxe mění a tím roste i tlak na budování rychlých dobíječek s dostatečným výkonem. Z nedávné ankety Centra dopravního výzkumu, které se zúčastnilo 160 respondentů, z nichž téměř osmdesát procent byli majitelé čistě bateriových elektrických aut, mimo jiné vyplynulo, že jen 3,6 procenta respondentů ujede ročně vzdálenost do pěti tisíc kilometrů. Téměř tři ze čtyř respondentů uvedli, že ujedou ročně víc než třicet tisíc kilometrů.
Jde o druhý článek z našeho seriálu o elektromobilitě a jejím rozvoji v Česku. Partnerem Speciálu Elektromobilita je společnost Moneta. Další díly budou následovat. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
