V pátek 7. a v sobotu 8. června 2024 proběhnou i v Česku volby do Evropského parlamentu (EP). V dalším volebním obdobím se bude rozhodovat o řadě zákonů a témat z agendy životního prostředí. Nedávno zveřejněný rating napoví, jak české strany o „zelených tématech“ v EP hlasovaly doposud.
Bezkonkurenčně „nejzeleněji“ podle výzkumu „EU Parliament Scoreboard!“, za kterým stojí organizace jako BirdLife Europe, Climate Action Network Europe či European Environmental Bureau, hlasují o klíčových klimatických opatřeních v Evropském parlamentu Piráti (skóre 93 bodů ze 100). Ti v ratingu jako jediná česká strana získali označení „protectors“ (ochránci, pozn.aut.).
V kategorii „procrastinators“ (nevyrovnané a nekonzistentní hlasování, pozn.aut.) se nacházejí jako jediní Starostové a nezávislí (45 b.). V třetí nejhorší kategorii je pak většina českých politických stran v tomto pořadí: TOP 09 a Starostové, KSČM, KDU-ČSL, ANO 2011, Aliance národních sil, Svoboda a přímá demokracie a poslední ODS.
To, jak čeští europoslanci a europoslankyně hlasují, je však z největší části dáno tím, do jaké patří v rámci Evropského parlamentu frakce. Takže zatímco Piráti jsou u Zelených, TOP 09 a KDU-ČSL s přidruženým STAN jsou u dlouhodobě nejsilnější Evropské lidové strany, ODS je u Evropských konzervativců a reformistů a do liberálního Renew Europe patří ANO. Právě Piráti a STAN by se však rádi přesunuli do posledně zmíněného Renew.
Favoritem jsou v nadcházejících volbách podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi zveřejněného koncem dubna hnutí ANO a STAN. Druhá byla koalice Spolu, sdružující kandidáty ODS, TOP 09 a lidovců, a třetí Piráti.
“Není prostor ustupovat“
Své „zelené postoje“ si nedávno vyjasňovali i kandidáti několika stran s šancí získat některý z 21 mandátů v aktuálních volbách, a to na debatě organizované Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ), Klimatickou koalicí a Zeleným kruhem. ANO ani Přísaha + Motoristé pozvání nepřijali.
Hned v úvodu předseda STUŽ Jiří Dlouhý upozornil na to, že 80 procent naší legislativy vztahující se k životnímu prostřední vzniká nebo přichází z Bruselu.
Petr Doubravský ze Zelených zdůraznil, že mu vadí, že některé strany hrají „populistickou písničku“, a místo o Zelené dohodě, resp. Green Deal, hovoří o „real deal“ (reálné/realistické dohodě, pozn. aut.). „Jediná reálná dohoda pro naši budoucnost je snížení emisí skleníkových plynů, obnova přírody a snížení znečištění ovzduší, v jehož důsledku v EU každý rok umírají tisíce lidí,“ sdělil Doubravský s tím, že zároveň chápe, že má část lidí ze změn v důsledku ekonomické krize obavy.
„Vedle toho máme znečišťovatele, kteří vydělali na ničení naší budoucnosti miliardy a sají z veřejných rozpočtů naše peníze,“ dodal. „Jsme přesvědčení, že není prostor ustupovat od klimatických ambicí v rámci EU, byla by to sebevražda pro celou naši společnosti, a to i ekonomická,“ zdůraznil Doubravský.
Právě Green Deal a jeho snad nejtřaskavější část zjednodušeně nazývaná zákaz spalovacích aut bude velkým tématem i pro nový Evropský parlament. Například v roce 2026 se má vyhodnocovat, zda je konec spalovacích motorů od roku 2035 odpovídající. Tlaky jsou různé, ale poslední debaty zatím naznačovaly, že se nová auta se spalovacími motory budou smět dál prodávat, ale jen když budou jezdit na nově vyvíjená syntetická paliva.
Adam Holub ze STAN, resp. Liberálně ekologické strany, nastínil, co očekává od budoucího Evropského parlamentu. „Minulý parlament má za sebou spoustu dobré práce, bylo přijato hodně klimatické legislativy, nyní je potřeba soustředit se na její implementaci. Evropský parlament v tom bude hrát důležitou kontrolní úlohu. Důležité je také zaměřit se na nedodělané resty, třeba zákon o obnově přírody,“ dodal.
Jediným stávajícím evropským poslancem byl v debatě Luděk Niedermayer. Podle něj je politika životního prostředí projevem zodpovědnosti za to, jak bude vypadat život na zemi i „po nás“. „Je to o tom, jak velké dluhy po sobě zanecháme další generaci. A jde i o jiné dluhy než finanční, takové, které nejsou tak vidět, ale jsou nákladnější,“ řekl Niedermayer.
Naději vidí především v technologiích. „Před deseti lety by to nešlo bez omezení prosperity a zhoršení životní úrovně. Ale akcelerace rozvoje nových technologií je tak obrovská, že nám umožní cílů dosáhnout a v případě ČR urychlí i náš ekonomický růst,“ domnívá se.
Oproti tomu Jan Skalický ze Stačilo! , který se pochlubil tím, že v minulosti získal titul Ropák roku (například za prosazování výstavby 420 kilometrů dlouhého plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe, pozn. aut.) v rámci diskuse zdůraznil, že člověk je na planetě „hlavní živočich“ a přírodě by se nemělo ve všech případech ustupovat.
Milan Urban z SPD nešetřil dezinformacemi. „Klimatické krize neexistuje. (…) CO2 je plynem života, bez nej by nebyla fotosyntéza, rostliny, živočichové, ani my. Je to v podstatě vzácný prvek,“ sdělil všem Urban. Podle něj, když budeme omezovat svou průmyslovou aktivitu, tak zlikvidujeme zemědělství a „deindustrializujeme Evropu“. Green Deal je prý důsledkem lobby globálních společností, které mají v rukou média, aby tyto informace šířila.
Klára Školníková za Socdem a Budoucnost upozornila na to, že spousta lidí se místo klimatické krize potýká s jinými, které se jich bezprostředně týkají. „Je to třeba bytová krize. Je klíčové, aby řešení klimatické krize nevedlo k prohloubení existujících nerovností,“ zdůraznila. V EP by chtěla usilovat o zpřísnění pravidel pro lobbyisty.
Potřeba soukromých investic
Za Piráty se debaty účastnil David František Wagner, vedoucí kanceláře europoslance a poradce Mikuláše Peksy. Zdůraznil, že Evropa od finanční krize reálně stagnuje a že zelená transformace může být cestou k větší konkurenceschopnosti Evropy. „Ke Green Dealu jsme hodně kritičtí, například věříme, že emisní povolenky jsou dobré, ale mnohdy se jejich efekt míjí účinkem. Česko peníze posílá někdy přímo uhelným baronům a běžný občan je na tom bitý,“ sdělil Wagner.
Podle Niedermayera musí být jádrem investic do zelené transformace soukromý kapitál. Jako nezbytnost vidí i efektivní zahraniční politiku, volný a férový obchod a zlepšení fungování společného trhu. Navrhoval by sjednotit trhy s energiemi, telekomunikacemi, ale i evropský kapitálový trh.
I Holub ze STAN si myslí, že je nutné najít „finanční podporu mobilizací soukromého sektoru“. Doubravský zase zdůraznil předvídatelnost jako základ pro konkurenceschopnost. Podle Wagnera je také nutné odstranit řadu škodlivých dotací, především v zemědělství. „Je tu třeba spousta dotací na to, abychom v Evropě ‚dělali maso‘, ale trh si poradí i bez toho,“ je přesvědčen. Skalický si naopak myslí, že by Česko mělo zvyšovat soběstačnost třeba v produkci vepřového.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.