V okolí našich pramenů chráníme motýly a tím i další druhy zvířat a rostlin, popisuje za Mattoni 1873 Klára Hálová

Na začátku jsme si řekli, že vedle pouhého snižování rizik chceme vytvářet  i pozitivní dopad na přírodu. Proto jsme si vytipovali lokality v okolí zdrojů našich minerálních vod a po poradě s Českým svazem ochránců přírody na nich začali obnovovat původní louky, popisuje Klára Hálová, jak se Mattoni začala starat o biodiverzitu v okolí svých pramenů.

„Pro nás je extrémně důležité, aby místo, kde se původně dešťová voda vsakuje do země, bylo čisté, aby tam nebylo zbytečně moc pesticidů, aby prostě všecko bylo tak, jak má být. Z této vody se totiž po mnoha letech stane voda minerální, která se čerpá v původní čistotě a kvalitě a tam je potom logická linka pro ochranu biodiverzity a její další rozvoj,“ uvádí Klára Hálová, která má ve společnosti Mattoni 1873 na starosti kategorii vod a edukační program.

Když se takto rozhodli, byl to ze začátku „trochu punk“. Vytipovali si území, které Mattoni 1873 v okolí pramenů vlastní, a poté je porovnali s mapami ochrany přírody a vznikl dlouhý seznam druhů rostlin a živočichů na zhruba pěti listech papíru. Proto se Mattoni poté se spojila s ochránci přírody a ti vyrazili do daných oblastí udělat odborný biomonitoring, aby  zmapovali přesně, jaký je reálný stav a co s ním udělat.

Na všech loukách bylo nejprve třeba se utkat s invazními či expanzivními druhy rostlin. Což byly leckdy galeje a ne všude se to už zcela podařilo. Například Lupina vlčí bob je sice krásná rostlina, ale dostat ji ze země je problém, popisuje Klára Hálová, která se akce na její odstranění účastnila i s dalšími kolegy z Mattonky.

Stěžejním motivem a společným jmenovatelem ochrany přírody v daných územích se stali motýli, kteří jsou  tzv. deštníkovým druhem. „To znamená, že tím, že budeme chránit motýly, tak chráníme i ostatní druhy jako mravence, jiný hmyz, rostliny, díky motýlům přijdou i jiní ptáci,“ popisuje Klára Hálová s tím, že společně s odborníky vytvořili dlouhodobý plán, zatím na pět let, ale počítají s jeho pokračováním.

Už nyní, po dvou letech, totiž vidí na daných pozemcích výsledky, objevují se zde nové druhy rostlin i zvířat a to i z tak zvaného Červeného seznamu ohrožených druhů.

V podcastu se dále dozvíte:

• Proč se Mattoni rozhodla začít starat o biodiverzitu
• Jak lze bojovat s invazními a expanzivními druhy rostlin a jak se to daří
• Proč se louky osévají regionální směsí a jaké jsou překážky
• Jak na loukách vytvořit ideální podmínky pro motýly a další druhy
• Proč bylo vhodné u Kyselky instalovat hadníky
• Jak se dá měřit nárůst biodiverzity a jaké jsou zatím výsledky
• Jak lze biodiverzitu rozvíjet i v závodě v zastavěné Praze na Kolbence.

Tento podcast vznikl ve spolupráci se společností Mattoni 1873.