Oběhové hospodářství a recyklace jsou jedny z oblastí, které nabízejí nejvíc potenciálu pro snižování uhlíkové stopy. Organizace jako INCIEN usilují o to, aby se s materiály nakládalo s rozmyslem a vracely se do oběhu. To platí pro průmysl, státní instituce, města i jednotlivce.
Spolek Arnika se zase vedle svých dalších aktivit zasazuje o to, aby se při recyklaci do oběhu nevracely škodlivé chemikálie. O to, co chystají v příštím roce, se jejich zástupci podělili v anketě Ekonews:
- Co zásadního se vaší organizaci v uplynulém roce podařilo?
- Jaké výzvy vás čekají v roce 2024?
- Kterou prioritu byste stanovili českým zákonodárcům příští rok?
Karolína Brabcová, vedoucí kampaní za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží ve spolku Arnika
- Dotáhli jsme do konce kampaně mapující celosvětové znečištění výrobků věčnými chemikáliemi (perfluorované a polyfluorované látky, PFAS), a to jak v textilu, tak v potravinových obalech. Naše studie mapující kontaminaci výrobků PFAS po celém světě přispěly k tomu, že Evropská komise a členské státy nyní projednávají v prvé řadě celoskupinový zákaz PFAS ve spotřebním zboží i profesionálních aplikacích. Evropský parlament odsouhlasil dřívější zákaz PFAS v potravinových obalech, projednává se i návrh okamžitého zákazu PFAS v hračkách a jsou navrženy přísnější limity PFAS pro odpadní vody. Současně Arnika prosazovala to, aby znečišťovatelé přebrali odpovědnost a platili za znečištění, které způsobili. To se projevuje právě v návrhu na lepší regulaci odpadních vod.
- V roce 2024 nás zejména čekají volby do Evropského parlamentu, z nichž vzejde i nová Evropská komise, exekutivní orgán EU, na němž závisí, zda budeme mít něco jako Green Deal 2.0 a pojedeme dál v trajektorii, kterou si Evropa před pěti lety vymezila. Právě Green Deal by měl evropskou, národní i mezinárodní politiku vést směrem k nápravě škod, které lidstvo způsobuje svojí průmyslovou činností. Vedle klimatické krize a krize biodiverzity totiž planeta nedávno překročila i planetární hranici znečištění toxickými látkami a plasty. Jako největší výzvu příští rok vidíme úspěšné dokončení vyjednávání členských států OSN na takzvané plastové úmluvě, která by měla omezit zejména jejich nadprodukci, výrobu nerecyklovatelných plastů a zákaz toxických látek v plastech vedle toho, že přiměje fosilní, chemický a obalový průmysl k tomu, aby finančně přispěl na nápravu škod způsobených znečištěním plasty. Na domácí scéně nás čekají nekonečné diskuse o výstavbě nových spaloven odpadů, po kterých české teplárny sahají jako po záchranném stéblu poté, co budou muset opustit spalování uhlí, aniž by si uvědomovaly, že to je opět spalování fosilních paliv v podobě plastů vyrobených z ropy.
- Prioritou českých politiků pro příští rok je začít naslouchat a následně vytvářet zákony a finanční pobídky pro ty firmy, vědecké instituce i laickou a odbornou veřejnost, které nebrání status quo a tvrdí, že jinak to dělat nejde z finančních, kapacitních a jiných důvodů. Naopak vidí v zelené transformaci příležitost, jak začít podnikat jinak v rámci udržitelného hospodářství s respektem ke krajině, přírodě a zdraví lidí. Také by bylo fajn, kdyby naši zákonodárci podpořili předcházení vzniku odpadů a opravdovou recyklaci.
Benjamin Hague, vedoucí výzkumného oddělení – think tank Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN
- Vybudovali jsme silný tým napříč našimi službami – posílil výzkumný think tank, tým konzultací i vedení a koordinace Českého cirkulárního hotspotu, naší akční platformy pro podporu cirkulární ekonomiky. V think tanku se nám podařilo přehledně posunout výzkum v oblasti cirkulární ekonomiky v Česku. Letos jsme více než zdvojnásobili počet běžících výzkumných programů ze tří na sedm. Vydali jsme publikace, které analyzují příležitosti cirkulární ekonomiky v souvislostech ocel, cement a beton, plasty, dřevo, stavebnictví a automobilový průmysl. Prostřednictvím projektů pro European Environmental Bureau, Joint Research Centre Evropské komise a v rámci dunajského regionálního programu INTERREG jsme také výrazně rozšířili mezinárodní spolupráce. Dnes máme v Hotspotu stabilní cirkulární komunitu, která vzrostla na 75 členů. A tým konzultací pod vedením Petra Novotného a Evy Ryšavé pomáhal řadě organizací, firem i obcí zejména v odpadových analýzách, školení zaměstnanců a různých zakázkách na míru.
- Prioritou pro náš think tank zůstává agenda dekarbonizace a zelené transformace průmyslu. Už dva roky prosazujeme větší roli cirkulární ekonomiky v oblasti těžkého průmyslu, stavebnictví i automobilového průmyslu. Chceme se aktivně podílet na dokončení národního energeticko-klimatického plánu, na aktualizaci Politiky druhotných surovin, na vypracování nového Plánu odpadového hospodářství a na vývoji kritérií zelených veřejných zakázek pro průmyslové materiály. Ve stavebnictví budeme s partnery intenzivně spolupracovat na zavádění cirkulárních strategií do praxe v souvislosti s aktualizovanou směrnicí o energetické účinnosti budov a také na diseminaci našeho projektu Horizon 2020 o podpoře cirkulárních stavebních dovedností. S institutem EUROPEUM budeme spolupracovat na návrhu rámce a opatření pro vybudování fungujícího trhu s druhotnými materiály a výrobky v sektoru automotive. A také odpilotujeme metodiku měření toků textilního odpadu s dvěma českými partnery v rámci projektu s Evropskou komisí. Pro náš Hotspot a konzultace bude prioritou dále rozvíjet podporu firem v oblasti ESG, reportingu a zeleného financování, kde bude cirkulární ekonomika od roku 2024 klíčovým tématem. Organizace se na nás mohou obracet také v rámci přípravy na novou legislativu v Česku a EU, ať už jde o ekodesign výrobků, stavební výrobky či obaly a textil, stejně jako oblast zálohování obalů nebo dalších systémů rozšířené odpovědnosti výrobce.
- V roce 2024 vejde v platnost široký záběr nové legislativy v oblasti cirkulární ekonomiky. Na úrovni EU sledujeme snahu dotáhnout plány a iniciativy Zelené dohody do eurovoleb v červnu. Bude velmi náročné a složité se se všemi novými pravidly a požadavky v příštích letech vypořádat a zavádět je do praxe. Něco nám nebude dávat smysl nebo se bude zdát jen jako administrativní zátěž. Jako obecnou prioritu pro příští rok proto považujeme konstruktivní a aktivní přístup k projednávání a uplatňování nové legislativy a efektivní komunikaci jejího přínosu a smyslu v dlouhodobém horizontu.
Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via
- Díky dárcům jsme podpořili přes 400 projektů lidí, kteří mění k lepšímu místo, kde žijí. Roste také počet zájemců a podpořených projektů lidí po celém Česku, kteří pečují o krajinu v okolí místa, kde žijí. V roce 2023 jsme jich díky našim dárcům a partnerům podpořili celkem 58. V roce 2023 jsme totiž také otevřeli ve spolupráci se společností JRD nový Fond pro udržitelný život, který je další formou podpory pro krajinářské projekty. Řada z těchto spolků dělá úžasné věci a společným úsilím a ve volném čase proměňují mozaikou malých činů celé Česko k lepšímu.
- Nově chceme podpořit a inspirovat k filantropii majitele malých a středních firem a také pomoci otevřít výuku filantropie na vysoké škole. Právě rozvoj promyšleného a pravidelného dárcovství je jedním z cílů Nadace Via. Mimo jiné takto umožňujeme dobročinným organizacím získávat peníze od svých dárců skrze nástroj Darujme.cz, který využívá přes 1300 z nich. Na rok 2024 chystáme také druhé aktualizované vydání publikace Naše krajina. Tato příručka už dva roky slouží jako návod a inspirace spolkům, neziskovkám, zastupitelům a zkrátka všem aktivním lidem, kteří chtějí pečovat o krajinu na lokální úrovni.
- Jako prioritu bychom zákonodárcům doporučili pokračovat ve schvalování legislativy potřebné pro rozvoj komunitní energetiky. V tomto odvětví vidíme velký potenciál k zapojování lidí do rozhodování o tom, jaké zdroje energie bude využívat jejich komunita, ať už jde o obec nebo jen společenství vlastníků. Zákonodárcům také přejeme, aby našli rozumnou míru účasti spolků v řízeních jako projevu občanské angažovanosti a mysleli i na to, že včasné zapojení místních lidí do plánování záměrů ve veřejném prostoru může přispět ke zvýšení důvěry a spolupráce ve společnosti.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
